ahoj,
jenom tak uvazuju o jedny veci. Jaky pretizeni by mel predmet o urcite hmotnosti m, ktery by volnym padem letel z nejake vysky h. Mohl by mi tu nekdo nastinit vypocet? Je to ciste jenom pro moji zajimavost...
dekuji za kazdy prispevek..
0x
Pretizenim se obvykle oznacuje nasobek zrychleni, ktere na cloveka na Zemi bezne pusobi za kazdych okolnosti. A tim je gravitacni zrychleni Zeme.
Pri volnem padu nejses vystaven zadnym jinym silam, nez prave pritazlivosti Zeme. Tudiz pouze gravitacnimu zrychleni. Pretizeni oproti normalnimu stavu tedy nebude zadne. Respektive na tebe bude pusobit 1g. Nezavisle na hmotnosti a vysce padu.
doplněno 13.05.10 19:30:Zadnym jinym silam samozrejme myslim pri zanedbani odporu vzduchu.
mozna jsem to spatne napsal, jde mi o okamzik dopadu predmetu. Pokud predmet pada volnym padem, ziskava stale vetsi energii prave diky gravitacnimu zrychleni, vid? (resp. stale se zrychluje) a pokud se pohybuje predmet urcitou rychlosti, tak ma i urcitou energii.
Zeptam se trochu jinak. Zajima me kolik by napr. predmet o hmotnosti m vazil presne v okamziku dopadu, jestli to lze nejak vypocitat..
No. Kdyzbych Te bral za slovo, tak odpovim, ze predmet vazi stale stejne 
Ale chapu, na co se snazis zeptat.
Kdyz zanedbame odpor vzduchu, ktery zpusobi, ze rychlost jakehokoliv telesa pri urcite rychlosti vpodstate prestane rust (jednoduse se vyrovna pritazliva sila Zeme a sila odporu vzduchu), tak mas pravdu, ze teleso padajici k zemi neustale zrychluje.
A to dle vztahu v=(2*h*g)^(1/2)
kde g je gravitacni zrychleni a h je vyska padu. Nezavisle na hmotnosti telesa!
Pri dopadu teleso zastavi behem velice kratke doby, ktera zavisi hlavne na tuhosti telesa a tuhosti dopadove plochy. Lidske telo na betonu zastavi treba behem 0.1s
A ze zakona hybnosti vime, ze F=m*v/t. Tedy, ze okamzita sila pusobici na teleso je rovna hmotnosti krat rychlosti delena casem, po ktery impulz pusobi.
Takze napriklad pri padu z 200m vysky dosahne clovek rychlosti cca =(2*200*9.81)^(1/2)=63m/s a pri hmotnosti 80kg se o zem rozplacne silou 80*63/0.1=50400N.
Oproti normalni tize, ktera na onoho cloveka pusobi (80*9.81=785N) je dopadova sila 64x vetsi.
Zrychleni tedy je 50400/80=630m*s-2 a pretizeni oproti normalu 630/9.81=64g.
1) Dá se na to jít takto:E_p=m*g*hW=F*sW=E_p____________________F_brzdici=m*g*h/shmotnost ekvivalentni k sile brzdeni= m_pridavna_ekv:m_pridavna_ekv=F_brzdici/g=m*h/stuto hmotnost je treba pricist ke hmotnosti padajiciho objektu! je to pridavna hmotnost!pak se spocte pomer, tzv. pretizeni G=(m_prid.ekv+m)/m = (m*h/s+m)/m=h/s+1 G = h/s+1; kde h je výška ze které (do)padá člověk a s je brzdná dráha Takze priklad tlumice s drahou 0,051 m:z 1m: G = 1+1/0,051 = 20 násobekze 2m: G = 1+2/0,051 = 39 násobekze 3m: G = 1+ 3/0,051 = 57 násobek a priklad kolen cloveka ktery se prikrci o 0,300 mz 1m: G = 1+1/0,3 = 4,33 násobekze 2m: G = 1+2/0,3 = 7,67 násobekze 3m: G = 1+ 3/0,3 = 10,99 násobek
2) nebo se na to dá jít jak psal axus pokud nepotřebujete vzorec se vzdáleností, ale vzorec s časem:Ek=(m*v^2)/2; kde a=g__________Ek=Ep(m*v^2)/2=m*g*h | :m | *2(v^2)=g*h*2 | odmocnímedostaneme:v=(2*h*g)^(1/2) jak už napsal axusDalší krok je vypočíst sílu přes zpomalení, což je záporné zrychlení "a":F=m*a=m*(v_dopadova - v_po-zastaveni)/t=m/t * (2*h*g)^(1/2) ; kde t je cas brzdenivlastně pretizeni se z toho da spocist, pokud znas drahu a cas zastaveni jako:pretizeni oznacim G, tihove zrychleni g, zpomaleni pri narazu je a, cas zastaveni z max. rychlosti na 0 je t:G=a/g=(v_pri-dopadu-v_pocatecni)/t/g=(v_pri-dopadu)/(t*g)= (2*h*g)^(1/2)/(t*g)da se to jeste upravit na:G = 1/t * odmocnina(2*h*g^3)
Ahoj lidi, myslím že odpověď na otázku ještě nebyla dodána.
Bendera zcela jistě zajímalo jaká bude ekvivalentní hmotnost v okamžiku dopadu.
Přesně ve chvíli kdy pád končí, ale člověk ještě má veškerou kinetickou energii a dotkne se nohama země, působí na něj jiná síla než gravitační a její velikost je F_přetížení + F_gravitační.
(F_přetížení + F_gravitační) / F_gravitační pak je síla dopadu člověka k zemi v okamžiku dopadu, to je podle mě i Benderem myšlené přetížení.
Bendera tak nejspíš ani nezajímalo jakou silou a po jaký čas po okamžiku dopadu musí člověk působit, aby se zbavil kinetické energie a působil svým tělem k zemi zase běžnou silou F_gravitační.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.