Nejste přihlášen/a.
Zajímá mě váš názor, pokud je někdo z vás učitel, tak tím spíš . Moje dítě chodí do 3. třídy, má diagnostikovanou poruchu pozornosti, takže se občas stane, že "vybouchne" při písemce, zvlášť když předem neví, že je to na známky. Prostě se nepřiměje k maximální soustředěnosti a podle toho to pak vypadá
. Zatím má v matematice tyto známky: z velkých písemek (souhrnná opakvání) 1,1,2,1,1,1,1 a z menších písemek 2,3-,1,1-,3.
Jak byste tohle dítě klasifikovali na vysvědčení? Aritmetický průměr známek vychází 1,58333.
Každá známka má jinou váhu, důležitý je i trend. Pokud je prospěch takříkajíc "na hraně", učitel zohlední vše a rozhodne podle vlastního uvážení. Nicméně jednička nebo dvojka - obojí jsou dobré známky. Rozhodování mezi 4 a 5 by bylo napínavější.
btw za našich mladých let nic takového jako diagnostikovaná porucha neexistovalo, resp. nebral se na ni ohled. Což je v zásadě správné - v praktickém životě to bude také tak. Nebo když vás číšník natáhne o padesátku, blahosklonně to necháte být, protože má diagnostikovanou dyskalkulii a poruchu pozornosti?
S vaším náhledem na poruchy učení v zásadě souhlasím, žádné úlevy ve škole nežádám, naopak dítku vysvětluji, že se musí naučit samo se sebou pracovat. Tedy zabrat, když je třeba, a "vypnout", až když to nevadí. Na vyšetření jsme byli na žádost učitelky z 1. třídy, aby věděla, jak s naším dítětem pracovat. Já návod nepotřebuju, má to po mně .
Myslím, že to nemůžeme dost dobře spočítat. Pokud by přihlížel především na velké písmenky byla by to jednička, čistý průměr jste si sama spočítala na dvojku. Obě známky jsou naprosto v pořádku a dítě by za ně mělo být pochváleno.
Ono vždycky je to hlavně o tom učiteli. Aritmetický průměr v potaz moc neber. Učitel by měl zohlednit schopnosti žáka, snahu, další okolnosti. Já učitel nejsem, ale dal bych za tyhle známky jedničku. Pokud bych viděl určitej handicap žáka a přitom jeho velkou snahu, svědomitost, atd... určitě bych ho hodnotil jinak, než žáka, kterej má na matiku dar od Boha, ale nenosí domácí úkoly a v hodinách po dopsání úkolu posílá esemesky.
Jenomže učitelů s rozumným lidským přístupem je pomálu. Naše dítě je v šestce a jeho matikářka je něco, co by mělo být naloženo v lihu v kabinetu kuriozit...
Průměr známek je jenom orientační a jenom jedním z kritérií při stanovení poleoletní nebo výroční známky. Kromě různé váhy známek, kterou zmiňuje Jethro, vstupuje do hry i práce v hodinách, domácí úkoly, příprava do hodin, a další věci. Záleží i na rozložení známek v průběhu pololeletí. Jestli byly jedničky spíše k začátku a trojky spíše ke konci, může být výslednou známkou ta "horší".
Kdybych měla vycházet jenom z průměru, dala bych dvojku.
Poznámka: Zaráží mne, že syn neví, že některý test nebo některá písemka bude na známky. O tom jsem žákům vždycky říkala předem.
S jistou shovívavostí bych souhlasila v první, max. druhé třídě. Od třetí (radši už od pololetí druhé) třídy by si děti měly zvykat na běžný způsob hodnocení.
Vzpomínám, jaký šok pro nás kdysi byl přechod z prvního stupně na druhý → známky šly některým žákům až o dva stupně níže...
Já jsem písemky hlásila všechny, nehlásila jsem jenom "pětiminutovky", o kterých žáci věděli, protože jsme je psali (skoro) každou hodinu.
Já bych to bral tak, že ty známky jsou celkem hezké a netřeba stresovat ani sebe, natož dítě.
A v reálném životě si za známky nic nekoupí.
Já bych se jako potencionální zaměstnavatel (kdybych hledal zaměstnance) na známky vůbec neptal, ty jsou mi zcela ukradené (zvláště v dnešní době). Zajímá mne pouze, co dotyčný umí a zná. A to zjistím po 10 minutách hovoru i bez toho, abych se byť jedenkrát podíval letmo na vysvědčení uchazeče o práci.
To je pohled dospělého, děti to to vidí jinak, srovnávají se se spolužáky. Dvojku na vysvědčení jich ve 3. třídě zase tolik nedostává a v porovnání s někým, kdo dostane na vysvědčení 2 se známkami mezi 2-3, by tu svoji vnímalo jako křivdu. Podle mě oprávněně, když vím, že učivo ovládá.
@Sasanka, to je věc pohledu. Znám vyučující, kteří jedničku nedají žákovi s průměrem horším než 1,0. I oni mají pravdu → jak by k tomu přišli ti jedničkáři?
Podle mne je průměr nad 1,25 už na dvojku. (Pokud bych musela vycházet jenom z průměru.)
No, mně přijde, že v těch nižších třídách se to bere trochu jinak. Učitelé na vysvědčení ještě nechtějí dávat ty vysloveně ošklivé známky, tak dětem trochu přilepšují. Jenže potom čtyřkař dostane trojku, trojkař dvojku a dítě mezi 1-2 taky dvojku, aby se nekřivdilo jedničkářům... U klasifikace 2 vzniká obrovské rozpětí reálných znalostí. To je pak docela demotivující, protože do toho dvojkového rozpětí by se průměrně chytré dítě vešlo i bez učení. V tom vidím problém, jinak jsou to jen známky.
@Sasanka, já "dvojku" ani "trojku" nepovažuji za "vysloveně ošklivé" známky. Stupeň výborný zaslouží ten, kdo učivo ovládá výborně, chvalitebný ten, kdo je zvládá chvalitebně a stupeň dobrý ten, kdo je zvládá dobře. Dobře podle mne není špatná známka.
Podle těch známek je to celkem jasná dvojka. Nejen kvůli aritmetickému průměru, ale i kvůli tomu rozpětí.
Jo a jinak diagnostikované pseudoporuchy, ADHD a podobné triky jsou jen výmluvy. Jestli chce jedničku, musí prostě zamakat ještě trošku víc, i když se mu zrovna nechce.
Evidentně o poruchách učení vůbec nic nevíte.
Taky se vyjadřujete dřív, než dočtete celou diskuzi, neboť jasně popisuju, že NEJSEM zastáncem úlev. Z toho důvodu nemáme individuální vzdělávací plán (i když bychom na něj měli nárok), ani asistenta. Makáme.
@dominikbnp - diagnostikované pseudoporuchy, ADHD a podobné triky jsou jen výmluvy. Jestli chce jedničku, musí prostě zamakat
Víte - já vám strašně moc přeju, že můžete tohle tvrdit s takovou rozhodností.
Nejblíž je to ke dvojce. Přeci jen to už je třetí třída, kde už nejsou známky tolik motivační. Učitel ho vidí v hodinách, jeho aktivitu, snahu, rychlost, spolupráci, možná i úpravu, a tendenci za poslední dobu / ke zlepšení či zhoršení/..To vše ve finále bude brát v potaz. Jinak na ten handicap je na tom dítě celkem dobře.
dominikbnp, mám takový případ v okolí. Je to tak. Nejsou to výmysly a je to dřina s takovým dítětem.
Pětiminutovky nemohou mít takovou váhu jako velké písemky; nám ve škole počítali čtyři známky z pětiminutovek jako jednu známku ze čtvrtletní. Já to vidím na jedničku.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.