Dobrý večer,
už od základky jsem měl nervy ze školy, hlavně z ústního zkoušení, jelikož jsem hodně stydlivej. Vždycky se to ale dalo "překonat" učením, pak jsem jen šel na test/k tabuli s tím, že něco umím. Nedělalo mi problém se učit.
Problém mám ale poslední rok s bakalářskou prací. Jsem nervózní, neustále klepu nohama a nedokážu udržet myšlenku při soustředění. Přitom zkoušky mi vůbec nevadí, i když někdy vím, že mi jí nedají. Během pár vteřin učení jsem zbaběle u svého hraní, které mě ani nemusí bavit, jen to prostě není učení. Klidně u toho pak strávím půl dne a na jeho konci se pak nenávidím, že jsem zase nic neudělal, a hlavně mě ty nervy strašně vyčerpávají.
Už minulý rok jsem bakalářku neudělal, desku s mnoha senzory, ale bylo tam nějaké "komplikované" přenášení dat do PC. Začal jsem pozdě, pak jsem narazil na neřešitelný problém, se kterým mě profesor nechtěl ze začátku poradit, a tak jsem od něj pomoc už nečekal. Měl jsem takový nervy a pak zkoušky, že už jsem ani za nikým jiným nešel, jen jsem zkoušel shánět pomoc na fórech, bezvýznamně. Když jsem mu pak šel oznámit že jsem to nestihl, tak mi řekl že to byla otázka pěti minut a že jsem měl přijít. Inu, moje chyba, co si kdo nevybojuje...
Tento rok mám sice jinou bakalářskou práci u jiného profesora, ale nervy pořád stejné. Nedokážu se soustředit a potom se rychle uchyluju k čemukoliv, klidně i uklízení. Dnes to samé, nic jsem neudělal. Přitom veškeré základy jsem už mohl mít za tu dobu nastudované. Bakalářka se odevzdává až v květnu, ale takovýmhle tempem nic neudělám. Přitom já vím že na to mám. Dokážu to, jen to prostě nějak "nejde". Soustředim se a najednou se nesoustředim a ani o tom nevim. Podobný výrobek jsem dělal u maturity, s radostí jsem se učil o mikroprocesorech a rád jsem objevoval nové věci. A bez nervů, a to jsem se to učil od začátku. Nechápu, co se to teď děje. Klidně si pět minut proklikávám svých sto otevřených záložek v prohlížeči s materiály, aniž bych přemejšlel proč to dělám, a když si to uvědomím, tak z těch nervů du do ledničky se zas něčim spát (ale tlustej nejsem). Prostě okamžitě ztrácím pozornost.
Protože opakuju jen bakalářku v letním semestru, chodím aspoň zatím na brigádu do místního skladu v jedné montovně. Často si říkám, že bych takovouhle manuální a psychicky nevyčerpávající práci mohl dělat pořád, jen ať už mám od tý školy pokoj.
Tipy na internetu jako dýchání nepomáhají. S rodičema to nechci řešit, ty by mě poslali k Chocholouškovi, doslova. Ví to jeden kamarád, ale co on s tím udělá? Stejně mi přijde, že to tak máme všichni spolužáci ve škole, jen to ostatní možná snáší lépe? Nepomůže mi brečet u rodičů, u přítelkyně se shazovat nechci, a ani kamarád mi asi nijak nepomůže, ani nevim jak by mohli, nevím co hledám. A tak doufám že bych se mohl dozvědět možná něco tady, i když kdoví, když jsem toho pročetl tolik různě a nic. Takovýmhle stylem mě vyhodí ze školy, ale mě už to začíná být docela i jedno 
. Poté mi to samozřejmě jedno nebude. 
2x
a ze nevis co s bakalarkou? Mas zadani a mas takovou tu diru na hlave kam se strka jidlo. S ni se da treba i zeptat sveho vedoucihi co s tim a jestli by ti nedal nejake napady.
1x
Zakaž si hraní a další věci, co Tě rozptylují, dokud bakalářku nedopíšeš. Zajdi si za tím profesorem, ať Ti poradí, začni na bakalářce hned pracovat, snad Tě to začně nějak bavit. Jak už toho budeš mít víc a víc, tak nervy odejdou. Udělej si to nějak zábavnou formou - nakresli si mind map, co tam všechno chceš napsat a třeba si to po dokončení vybarvi. Vytvoř si do bakalářky vlastní obrázky...
0x
Tomu rozumím, měla jsem to stejně. Před lety. Vždycky mě hodně ochromil strach z toho , že zkoušky, předměty nezvládnu , radši jsem šla dělat cokoli jiného, jen se vyhnout tomu , z čeho strach šel. Státnici z hlavní specializace v poslední možný termín, diplomku honem dnem i nocí poslední měsíc. Bakalářské zkoušky předtím totéž.
Taky se mi stávalo, že jsem si něco nevybyjovala, nechala se hned odbýt. Nechápu, jak jsem mohla nakonec dostudovat 
Hry jsem tedy nehrála, ale radši jsem byla skoro pořád na brigádě , tam byla výborná parta a od nervů pokoj - manuální práce.
Stálo to strašný nervy po celou dobu studia. Jenže, problém je v tom, že školou to nemusí skončit. Bojuju s tím poslední dobou i v práci, které v poslední době pořád přibývá, a je nutné víc a víc studovat, víc a víc času věnovat. Taky pokud mám před sebou obtížnější věc k vyřešení, snadno sklouznu k snadnější práci, která třeba tolik nespěchá. Nakonec to vždycky stihnu, ale ty nervy za to nestojí Začínám proto uvažovat o nějaké poradě " u chocholouška " protože toto je opravdu vyčerpávající.
Dobrý den,nezlobte se na mě,ale Vy nejste psychicky nemocný,ale pohodlný a líný a svou pohodlnost omlouváte nervozitou. Já měla psychické problémy a vysokou i diplomku jsem dodělala a to jsem byla na silné medikaci. Rada pro Vás ale naštěstí existuje. Bakalářku dopíšete jedině tak,že si stanovíte hodiny a dny,kdy ji budete psát. A hry si pak můžete hrát za odměnu,že jste to dokázal. Nesrovnalosti a dotazy řešte ZAVČAS s profesorem,který Vás vede. Pokud jste prošel celou školou,nevěřím tomu,že byste nezvládl sesmolit odborný text.
0x
Jak ten prislovecnej pstros s hlavou v pisku.
Kazdej holt na to nema, tak bez radeji makat do toho skladu a po praci si muzes hrat ty svoje hry. Pritelkyne to urcite take oceni.
0x
Jak jste na tom s penězy? Bydlíte asi stále u rodičů a zároveň chodíte pracovat, tak třeba by případně šlo toto:
Nechat si udělat podklady placenou službou? Např.: referatyzababku.cz/...
(Jsou různé stránky tohoto typu na internetu, tak přímo nezákonné to snad není. Sama jsem toto nevyužila (jen vím, že to existuje), tak ale nemohu zaručit kvalitu...).
Měl byste se čeho chytit, dodalo by Vám to klid a více síly pracovat na podrobnostech. (Jen nevím, zda udělají přímo bakalářku i z oboru elektro, který je specielnější...).
Nebo si zaplatit konzultace s někým, kdo problematiku dobře ovládá - něco jako doučování.
0x
Ad kekac - S rodičema to nechci řešit, ty by mě poslali k Chocholouškovi, doslova.
Jednak návštěva psychologa by zřejmě nebyla od věci, protože by vám mohl pomoci najít nejen "tipy na internetu", ale cestu pro vás nejschůdnější - jednak si trapně rodičovsky myslím, že u svého dítěte bych vědět chtěla. Třeba jen proto, abych se podle toho mohla zařídit když už by má případná snaha pomoci byla odmítnuta.
Ale jste zletilý a rozhodnutí je jen na vás.
0x
Já nechápu, jak v dnešní době se i mladí lidé dívají na to, když mají jít za psychologem, ne-li za psychiatrem, tak, že jsou "blázni", že jdou za Chocholouškem, že je někdo zavře do blázince. Kdybyste si zlobil nohu, taky se budete bát jít k doktorovi? Nebo když budete mít infarkt nebo třeba zápal plic? Psychologové a psychiatrové jsou doktoři, jako každí jiní. Nezavírají vás hned do blázince nebo z vás nedělají blázny.
Začněte psychologem, vypovídáte se o něj, jako tady a navíc vám dá rady, jak to zvládnout a tak. Jen si za to zaplatíte, a musíte tam dojít, nemít strach. Na rodiče kašlete, ať si říkají, co chtějí. Sám si nějakého psychologa najděte a choďte k němu. Pomůže vám s motivací a celkově.
Anzionka,nechci urazit,ale lenost není psychická nemoc. A psycholog je tu od toho,aby pomáhal lidem,kteří mají skutečné problémy a ne aby někoho přiměl psát bakalářku. To nedokáže sebelepší psycholog. Přimět se aktivitě člověk musí nakonec stejně sám,psycholog nad ním nebude stát s bičem a říkat: "tak piš a nečuč na internet". A myslím,že by mu poradil to,co většina z nás,ať se snaží nerozptylovat vnějšími vlivy jako je internet.
@byvalapacientka: Já bych řekla, že se prokrastinace, zvlášť ve formě, jakou trpí tazatel, dá označit jako psychické onemocnění. Nepletu si pojmy a dojmy, vím, že obyčejný splín je horko těžko považovaný za formu deprese, ale podle mého názoru a podle toho, co napsal tazatel, nejde jen o běžnou formu prokrastinace, kdy to člověk odkládá, ale stejně to nakonec udělá. Tazatel se s tím dlouho potýká a jak je vidno marně bojuje. Jde vidět, že to sám jaksi nemá šanci zvládnout. Nevidím nic špatného na tom, aby si o tom zašel popovídat k odborníkovi. Nemyslím si, že mu pomůže rada, "tak piš a nečuč na internet", protože on si klidně místo hraní her může najít jinou formu prokrastinace, ať už uklízení, vaření, cokoliv...
Dobrý den,víte,chodím k psychologům několik let,takže vím,s čím a komu dokážou pomoct a kde je to zbytečné. A i u duš.nemocí platí,že ten nemocný musí hlavně chtít se uzdravit a dělat pro to něco sám. Protože psycholog navede,ale neudělá to za něj. Já třeba v důsledku nemoci nebyla schopná zastat základní věci,nebo jsem je zastala,ale dělalo mi to problémy. Dostala jsem úkol psát si všechny činnosti,které za den zvládnu. Jako školák to zapisovat do notýsku a pak přinést psychologovi. Ale psycholog by za mě tu práci nikdy neudělal,kdybych to nezačla dělat já sama. On mi pouze poradil. A co myslíte,že by udělal s prokrastinátorem?Zadal by mu nějaký úkol-třeba překvapivě začít po kouskách pracovat na bakalářce a zase by to bylo na něm. Jsem toho názoru,že toto je problém,který lze zvládnout bez psychologa,pokud za tím není onemocnění jako je třeba deprese,což je zjevné z toho,co píše,že není,to by psal trochu "jinak" a stěžoval by si i na jiné obtíže.
Nelze pomoci někomu,kdo nechce. A tady jde skutečně jen o to nakopnout se a začít něco dělat. Ne dělat z lenosti nemoc a chodit po psychologách,"tak se mnou něco udělejte,ať tu bakalářku dopíšu. " Takhle to opravdu nefunguje.
0x
Až budeš mít hotovo a napsáno, pak teprve zapni Internet a Facebook a podobné nesmysly... prvořadé je MAKAT na bakalářské práci...dnes, kdy co 18 minut průměrný Čech kontroluje mobil, je velmi náročné dělat tyto projekty...vypnout mobil a jen MAKAT a MAKAT Psal jsem tak bakalářku i diplomovou práci...při zaměstnání, což je ještě náročnější, řekl bych... tak se snaž a dáš to
0x
Ale nie, musíš sa na to psychicky nastaviť a pomali začať, napr si daj cieľ že budeš makať 30 min a potom za tým nejaká odmena (nie12hod za pc!) A takto postupne pridavaj po malých krokoch + často vetraj
Tiež som mával takéto stavy... Ale to asi každý...
0x
Já říkám vše popravdě - takoví lidé, jako vy by neměli mít ani střední školu, natož dělat vysokou. Bohužel jste oběť dnešní doby, kdy blbí mají zelenou a školy dostávají finance podle počtu žáků. Snad si to uvědomíte brzy a začnete na sobě makat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.