Jak je to s tanecnima na střední 9 třída

ANo na tanecnich byla volenka a nasli jsme si tam tanecni partnerku.
My prijeli z kasina a holky prisly z intru.

asi jak kde. moje děti měly (mají) taneční už v devítce na základce a partnera si zajišťovat nemusely. akce byla primárně pro jejich školu, letos, když jich je jenom jedna třída, tak taneční škola doplnila kurz zájemci z jiných škol. starší holka na střední taneční školou organizované nemá a do komerčních kurzů nechodí. na druhou stranu už v prváku se počítalo s tím, že se studenti zúčastí maturitního plesu - v jeho rámci probíhala imatrikulace prváků. co chce jít mladší holka na střední, tak tam pořádá škola taneční jednou za dva roky pro první a druhé ročníky. zatím jsem neměla důvod se o ně zajímat (holka ještě ani nedělala přijímačky), ale přijde mi, že je to opět školní záležitost a vlastní partnery tam studenti mít nemusí. u komerčních kurzů jsem koukala, že třeba upřednostňují páry, ale vyloženě jako podmínka to u kurzů pro mládež taky obvykle nebývá. u kurzů pro dospělé jsem to jako podmínku i viděla, že pouze páry.

Dneska je to asi jinak. Před lety navštěvovaly taneční děvčata většinou z prváku, chlapci ze druháku. Bylo nás moc, dlouhý sál, při těch delších stěnách židle, na jedné straně děvčata, na druhé kluci. Neznali jsme se a žádného vybraného partnera či partnerku jsme mít nemuseli. Ani neměli. Taneční byly od toho, abychom se kromě tance a společenského chování, také naučili seznamovat. Takže taneční mistr vysvětlil, co se od účastníků čeká, pak řekl: Pánové, zadejte se ...a bylo to. Poprvé to bylo bez výběru - padni kam padni. Teprve v dalších hodinách se podle vzájemných sympatií tvořily stálejší páry.

Toto opatření mít partnera je asi spíš pro dívky. Ty jsou tancechtivé, zatímco kluci se do tanečních příliš nehrnou. Takže než aby děvčata seděla a tanečníků byl nedostatek, což by bylo nepříjemné, taneční mistr si zajistí přísun tanečníků tak, že se prostě musí upsat. Pak je šance, že obojí pohlaví bude na parketu zastoupeno ve stejném počtu. Jaga.

Do tanečních jsem chodila ve druháku, 12 let nazpět. Bylo to v Brně, u manželů Buryanových. Nikoho jsme si hledat nemuseli (ani nemusely ), ale prostě bylo riziko, že někteří nebudou mít s kým tančit... Já jsem nouzi o tanečníky neměla.

Tam se většinou všichni vidí poprvé, jsou z více škol a pokud se nacvičoval nějaký tanec, snad pokaždé s někým jiným. Až tak v druhé půli jsme si tam našli tanečního partnera. Takže klid, s tím si hlavu nelam.