Učení se poslechem?

Takhle, jak se ptáš, se pravdy nedopídíš. Totiž někdo má paměť sluchovou, někdo zrakovou, někdo čichovou, někdo logickou, někdo kombinovanou. Ono to nějak přesně je, ale nemohu si vzpomenout a nechce se mi to hledat. Já jsem věděla, že musím slyšet, napsat si to a pak přečíst nahlas. Pak mi to v hlavě zůstalo. A také se mi oplatilo, učit se nahlas. To, co jsem věděla, bylo potřeba zformulovat do slov.

Záleží, jaký kdo má převažující typ paměti. Mně to pomáhá hodně, ale každý si to musí vyzkoušet sám.

Mně nejvíc vyhovuje se učit podle videa, abych viděla přednášejícího - jeho gesta apod. Proto se ráda učím podle videí na Youtube, přičemž si z nich dělám průběžné výpisky - je to vlastně to stejné, jako bys byl na nějaké školní hodině či přednášce. Ale samozřejmě to není jediný způsob, který používám.

Mně zase vyhovuje psaní. Každý má jiný styl, každému vyhovuje něco jiného. Vyzkoušej různé způsoby a vyber si ten, který bude vyhovovat tobě.

Já mám zase fotografickou paměť. Zavřu oči a vidím napsaný text. Pokud je to v knize, vidím dělící se text i na další stránku atd. (Ještě, že naprázdno nelistuji jako v knize).

U mě rozhodně funguje lépe poslech. Co potřebuju umět, si namluvím a pak už jen poslouchám a nemusím civět do papírů. Ale možná to tak je proto, že na učení z knih si musím vyčlenit čas a pořád dokola si to číst, opakovat a nedělat nic jiného. Kdežto poslouchat můžu mnohem častěji. Při cestě do práce, z práce, na nákup, při žehlení, při vaření, vlastně skoro pořád. Prostě poslechu vlastně ve výsledku věnuji mnohem více času, než by tomu bylo u klasického učení.