Tuhost materiálu

Pružná deformace nastane ihned při nenulovém zatížení.

Nulové.

To zcela jistě. To je základní princip.

Modul pružnosti ocelí je možno považovat za shodný pro všechny.

je pravda,že jsem tento požadavek přehlédl.V tomto případě je nutno aplikovat Hookův zákon"Poměrné prodloužení

je úměrné náležitému napětí".Tz.ε=Sigma/E . (ε-poměr.prodloužení,E - modul pružnosti materiálu).

Aby se ε = o ,musí být E nekonečně velké,nebo Sig.= 0. Z toho plyne,že splnění požadované podmínky je nereálné

Zůstává otázkou,zda dotaz je správně položen.

fero.

nejedná se jenom o ohyb,ale také o krut a střih.Železo samo o sobě je z technického hlediska ve strojírenství jakýsi

"tvaroh".Na jeho vlastnosti z hlediska pevnosti má vliv několik faktorů.

1.Legování s některými prvky-nejdnoduší je uhlík,to jsou konstrukční ocele,čím větší je požadavek na pevnost tak

se legují další prvky(Mn,W,B,Mo ,Ni,Cr atd),ty pak zajistí i velkou otěruvzdornost,tvrdost,atd.Struktura ocelí je složena

z krystalů,neboli zrn.Čím vetší jsou tyto zrna tím má ocel menší pevnost a opačně.Právě legury zajišťují jemnější zrno

a tím větší pevnost.O pevnosti rozhoduje pevnost po hranicích zrn.

Dalším faktorem je způsob výroby polotovarů-válcování,tažení,lisování,kování-vždy je snaha o co nejmenší zrna,z toho

je nejlepší kování.Občas v televizi ukazují válcování ocel.žhavých profilů a přitom je chladí vodou,to z důvodu zamezení

růstu zrn.

Další faktor je tepelné zpravování-žíhání,kalení,cementace a další specifické tepelné úpravy.

Podle těchto kriterií se ocele rozdělují a jejich vlastnosti je nutné si vyhledat v příslušných tabulkách.To je velmi zhruba

vše.

Chtelo by asi lepe vysvetlit, co myslis onou ohebnosti. Zda

a) nutnost vynalozeni ruzne velkych sil pro dosazeni stejne deformace

nebo

b) krehkost vs houzevnatost materialu (medenou tyc ohnu, betonova tyc praskne) - tak ten tvuj dotaz chapu ja

-

Pokud za a), pak se bavime o

1) modulu pruznosti - pokud nam jde ciste o materialove vlastnosti

2) modulu pruznosti a geometrickem tvaru - pokud nam jde o realny vyrobek

Pokud za b), pak se bavime o mikrostrukture materialu

-

Aler obecne:

Je potreba rozlisit dve veci. Tuhost dilu a pruznost materialu.

Tuhost je zavisla na geometrickem tvaru objektu. Priklad: Totozna ocel, jednou z ni udelam kovadlinu, podruhe pruzinu. Kdyz si sednu na kovadlinu, ani se nehne, kdyz si sednu na pruzinu, stalicim ji.

Pruznost na druhou stranu je zavisla ciste ma materialovych vlastnostech (homogenosti, primesich, krystalove mrizce, chemickem slozeni a to vse ovlivneno aktualni teplotou a tepelnym zpracovanim).

Priklad: Drevo je za normalnich podminek krehke (= po dosazeni meze elasticnosti dojde k lomu), ale staci ho dat do horke vody nebo pary a stava se tvarnym. Naopak ocel je za normalnich podminek houzevnata (= po dosazeni meze elasticnosti se plasticky deformuje), ale za mrazu, nebo po prokaleni se stava krehkou, protoze doslo k vnitrnim zmenam v materialu.

-

Neni pravda, ze modul pruznosti, tak jak vychazi z Hookova zakona je pro vsechny ocele stejny. Lisi se do urcite miry podle chemickeho slozeni a tepelneho zpracovani.

Modulu pruznosti ovsem ovlivnuje pouze to, kolik sily musis vynalozit, aby si dany material deformoval o nejakou hodnotu. Nema vliv na tu tvou ohebnost jak ji chapu ja - tedy na plasticnost (kujnost, tvarnost, schopnost se bez poskozeni trvale deformovat..).

Na plasticnost ma vliv prave mikrostruktura materialu ovlivnena viz vyse, ktera zpusobuje, ze mez elasticity a mez pevnosti jsou od sebe daleko (material je houzevnaty) a nebo jsou blizko ci se dokonce prekryvaji (material je krehky).

Myslim tim b). Pravě o to mi jde. Přece zakalena tyč bude meně ohebna a naopak.

Takle jsem to myslel i u toho pačidla, přece nebudu použivat ocel, která se chová jako guma, ale použiju ocel ktera tak snadno nemění svuj tvar. A pravě o to mi jde, kde najdu elasticitu materialu.

A co je to ohebnost materiálu?

Představuji si, že máte nějakp profil (rřevěný trámeh, kolejnici průřezu H, ocelovou kulatinu) kterou nějak podepřete /jak? Ve dvoubodech? vetknutý nosník – krakorec, ...¨která nějak zatížíte a počítáte průhyb. Ten tedy ude vždy nenulový, absolutně tugé těleso je fikce, ale záleží ti na mnoha faktorech.

Samozžejmě vstupuje do hry Youngův modul. který ovšem není úplně stejný pro všechny druhy ocely, ale takýy způsob zatížení (bodové, spojité) a v neposlední ředě práve geometrie toho zatěřovaného materiálu (profil nosníku) tžeba na goso postevený trámek čtvercového průřezu zpevníte, když mo trochu zkosíte hrany. Tím se zabývá disciplina "pruýmost a pevnost, klasicjá kniha je od Stepana Prokofjeviče Timočenka, ale existuje samozřejmě mnoho dalších zdrojů. Tohle se dá celkem jednoduše spočítat, mluvíme o celkem jednoduchém případu, mohou vás zajímat i mnohem složitější tvary, Axus třeba zmiňuje kovadlinu a pružinu, možná jste slyšel pojem příhradový nosník, počítat se dá lecos, ale je třeba specifikovat problím a pak můžete hledat jeho řešení. (Metody technické pružnosti jsou většinou více méně pčibližné, ale zato s nimi lze výsledek dosáhnout, a to s dostatečnou přesností.

Jen abych to ječt+ trochu zkomplikoval, ono nám do toho může zasáhnout i počasí, třeba tepelná dilatace kolejí, V standardních rozsazích s ní celkem nemůsíte pošítat, ale v letních parnech může způsobit vykolejení vlaku. A co třeba vítr? Spolu s rezonancí může shodit ocelový most a v době, kdy s ním inženýři neuměli moc počítat, se to taky stelo.

Ach jo.

Měl jsem namysli obecně material. A abych tomu dal trošku konkretnosti, tak jsem uvedl pačidlo namahane na ohyb.