Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
syn, 5. ročník, nová učitelka AJ. Učitelka chce, aby si do slovníčku zapisovali i fonetiku slovíček. Podle mého názoru je to totální blbost. Když mě to syn řekl, řekl jsem mu ať to nepíše a paní učitelka se ozvala. Viz foto.
Dělají Project 1 a slovíčka mají vzadu v pracovním sešitě i s fonetikou, proč mají přepisovat paznaky fonetiky do slovníčku nedokážu pochopit. Fonetika je přece od toho, aby ji uměli přečíst a ne ji přepisovat. Ale třeba se mýlím.
Kdyby chtěla přepis nějaké zjednodušené fonetiky, tak je to v pořádku.
Děkuji za reakce.
Já Vám místo rad odvyprávím příběh.
Před několika lety jsem nastoupila na ZŠ. Praxi jsem nějakou měla, ale stejně jsem, hlavně se svým mladistvým zjevem, byla "zařazena" mezi nastupující učitelky. Učila jsem 3.-9. třídu. Přicházeli za mnou rodiče, že anglicky neumí, a nevědí, jak se s dětmi učit, když nemají výslovnost (dělali jsme i jiná slovíčka než z učebnice a pracovního sešitu). Vyhověla jsem jim a výslovnost jsme začali psát. Zdlouhavé, příšerná úprava sešitů, bere nám to čas na důležitější věci. Ale rodiče chtěli... a já chtěla dobrou výslovnost, protože slov jako "elephant" (čti [elephant]) a "evening" [evenink] jsem měla už dost.
Dneska, po dalších x letech praxe, říkám NE. Z těch samých důvodů, proč jsem to nedělala ze začátku, a z jednoho dalšího: i ten nejdokonalejší přepis výslovnosti nenahradí lidské ucho a sluchovou paměť. Dnes učím dospělé a svým studentům zakazuji přepis výslovnosti a přikazuji poslech slovíček v nějakém on-line slovníku. Ani s přepisem výslovnosti neumí studenti tak dobře vyslovovat, jako když se slova učí vyslovovat nápodobou. (Mohla bych dát x příkladů, jak se mí studenti zlepšili, sotva jsem začala toto praktikovat. Fakt.)
Co tím chci říct - Vaše paní učitelka k tomu, co dělá, byla možná "donucena" jinými rodiči jako já, nebo se nachází ve stejné fázi, ve které jsem kdysi byla já, kdy jsem věřila, že dělám dobrou věc a pomáhám dětem se učit.
Ale Vaše "syn mi to řekl (že vyučující něco vyžaduje) a já mu řekl, ať to nedělá", to mě dokáže rozčílit ještě dneska, 4 roky od práce ve škole
Ještě jedno vysvětlení, které možná pomůže pochopit, co jsem chtěla říct: Když se v angličtině chcete naučit slovíčko, musíte se naučit 2 věci: jak se čte, a jak se píše. Jak sluchovou, tak psanou podobu. A integrovat je, spojit si tu psanou podobu s mluvenou. Jedna nestačí. V jiných jazycích ano, v angličtině ne.
ano
V AJ je to s vyslovností trochu komplikované, u některých slov je výslovnost zažitá tak, že s hláskováním ani nesouvisí. (Některá slova se dokonce stejně vyslovují ale jinak píš a něco jiného znamenají!) Proto je vhodné slovo zapisovat i s vyslovností, aby tyto informace byly "spolu". Imho, co se v mladí špatně naučí, pozdeji se špatně odnaučuje.
ano
Do slovníku se přece výslovnost přepisovala odjakživa. Proč?
- aby studenti věděli, jak se slovo čte
- aby si už od útlého věku zvykali na mezinárodně uznávané (IPA) znaky pro fonetický přepis, protože to budou potřebovat i pro práci s klasickým překladovým slovníkem. Sám jsem učitel angličtiny a při jedné hodině ve firmě se jeden student tázal, co to tam je za klikyhák - v životě neviděl mezinárodní znak IPA pro "š".
já mám na tohle úplně stejný názor jako "vgjf"...já slovíčka ať už na základce nebo střední bojkotoval..mít komrdesát sešitů na nic a každej na něco jiného mi přišlo jako kravina...ano, učitelka bude argumentovat, že tím, že to bude přepisovat se to zároveň bude učit a pamatovat, ale osobně jsem v této metodice nikdy úspěch neviděl..každej to přepisuje jen proto, že si to učitelka vymyslela a chce to, a ne proto, aby se to z toho sešitu naučil..kdo chce vezme si učebnici a jede podle ní.. stejně tak nějaké pracovní sešity..já si cvičení dopisoval vždycky do učebnice, protože jsme si ji kupovali a byla naše. A tento argument jsem prezentovat i když se vztekala, že do učebnice do psát nemáme...na druhou stranu musím říct, že jsem měl určité privilegia, protože jsem na cizí jazyky docela talentovaný a byla ráda, že to vůbec někdo má správně nebo jí někdo přeloží co chce..
vzhledem ke zkušenostem bych v této konkrétní situaci stál za rodičem a na nějakou fonetiku bych se vybodl..nemá to význam
za svého mládí bych si vzala učebnici ( tehdy byly ještě "erární ", zapůjčené ) . Dnes jsem překvapená, když mi kamarádka říká, jak za ní dcerka přijde, že něčemu nerozumi. Máma jí navrhne " v učebnici to není? " a ukáže se, že dcerka variantu učebnice vůbec nevzala v úvahu, protože vůbec není zvyklá, že z učebnic se učí, že by nějakou někdy sama otevřela, učí se jedině ze sešitu.
Jsem překvapený, že vítězí to opisování IPA fonetiky již od 5. ročníku. Nemůžu to pochopit. Přečetl jsem si včera diplomovou práci na toto téma a také jsou pro opisování.
Zde autor otázky. Děkuji za rakce.
To tupé opisování IPA v 5. ročníku, fakt blbost.
S tímto žádný problém nemám:
Co se týká jít za učitelkou a řešit to s ní v rozhovoru nebo mailem. Ona mě řekne proč je to důležité, a stejně to bude chtít. Znám učitele, taky jsem učitel.
Dobrý den, souhlasím, že nejlepší je učit se z poslechů, tím se nejlépe naučíte výslovnost.
Proto se mi zdá přepisování zbytečné, ale když to učitelka vyžaduje, proč se s ní dohadovat? Nechápu tedy , proč jste navedl syna, aby to nepřepisoval. Přece když to učitelka chce, tak to udělat musí, ať už se mu chce, nebo nechce. Prostě udělat to musí! Nebo je snad pětka lepší?
A co mě zarazilo nejvíc, je Vaše věta: "Znám učitele, taky jsem učitel."
Tak snad proto byste měl učitelku chápat. Jak by se Vám líbilo, kdyby některý z Vašich žáků neudělal něco, co jste chtěl, aby udělal, (v rámci Vašeho způsobu učení), protože mu to řekli rodiče? Myslím si, že by se Vám to určitě nelíbilo .
A pokud to tedy chcete nějak řešit, tak za ní zajděte a promluvte s ní. Uvidíte, co Vám řekne.
Já bych netrvala na tom psát fonetiku, resp. opisovat z učebnice, když slovíčka s fonetikou mám v učebnici! Pochybuji, že se děcko učí z té své škrábanice. Než synek fonetiku slova do sešitu kostrbatě vykreslí, tak za tu dobu ho může raději 10x vyslovit s učitelem /nejlépe s oporou o tištěný text v knize/.
Tady autor otázky. Ta paní učitelka je Bc., tedy možná ještě studentka nebo již vystudovaná. Nevím, jestli má na AJ vystudovanou aprobaci.
Já také nemám vystudovanou aprobaci na AJ a učím ji od roku 2003 na ZŠ. Moje AJ vzdělání: malá státní zkouška na Jazykové škole v Brně na Kotlářské 2007, 2 roky v USA 2000-2002. Mám vystudovnou aprobaci Př, Ch pro 2. stupeň ZŠ.
Záleží na tom, kde studuje, koho má z metodiky jazyka, jakou má sama zkušenost, jak je důsledná, jaké má žáky, jaké předpisy schválené předmětovou komisí.. To se budou i dva jazykovědci přít a odvolávat se na směry a autory. Jsou žáci, kteří si to musí napsat a stejně jim to bude dělat problémy. Jsou naopak tací, kteří slovo správně vstřebají, jak ho slyší poprvé. Paní učitelka se může řídit podle toho, kterých má ve skupině víc. Pamatuji si, že dcera v angličtině psala fonetiku jen u některých slov. To, co jsem napsala, ostatně sama víte. To já, aby se to nějak uzavřelo. Mám podobnou zkušenost s ruštinou, proto reaguji.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.