Nejste přihlášen/a.
Zdravím. Záleží na tom, zda ti jde spíš o tématiku, nebo o recitaci jako takovou. Dobře se recitují básně Viktora Dyka, třeba - Země mluví. Nemusíš být nijak skvělý recitátor, přesto tato báseň vždycky dobře vyzní a dobře se i učí. Bohužel minulý režim zneužíval údernosti veršů Dyka. Ale autor ani poezie si rozhodně nezaslouží být spojováni pouze s tímto režimem. Možná bys ji mohla zarecitovat právě proto, že i dnes, a právě dnes, má co říct. No a moje celoživotní srdcovka - Seifertův Skleněný džbán ze sbírky Maminka. Něžná vzpomínka na dospívání chlapce (Jaroslava), platonickou zamilovanost a první polibek. Obě básně se velmi dobře hodí pro 9. třídu. Ida
Pokud je to jeden z mnoha úkolů do hodiny českého jazyka a literatury, tak bych se s tím nějak zvlášť netrápila. Cílem je zapamatovat si verše a přiměřeně věku je odrecitovat. Pokud si vybereš nějakou básničku ze zde doporučovaných a nebudeš si jistá, jestli je vhodné některé verše recitovat vesele a jiné zase smutně, neboj se zeptat. To zde určitě poradíme.
Pokud by se jednalo o básničku do nějaké soutěže mezi školami, jistě by s výběrem a způsobem přednesu pomáhala učitelka.
Synek s úspěchem několikrát recitoval básničku od Martina Magora Jirouse a vždycky měl úspěch, protože je to něco jiného. Jen prvňáci na školních soutěžích při recitaci koukali nějak vyděšeně
Ptala se Františky Marta:
,,Máme zavřený vrata?
Nepolezou sem strašidla?
Venku je tma jak povidla.
,,Vrata jsou samý železo,
tudy k nám strašidla nevlezou.
Viděli by je kohouti,
co sedí v jívě na proutí,
a jak by na ně kokrhali,
strašidla by se hrozně bály.
,,A tak mi řekni, a honem -
nemůžou spadnout komínem?
,,Tak z toho neměj vůbec strach,
spálily by se na tlapkách.
,,Ale Františko, pověz mi -
neschovali se do slámy?
,,Jsou holý jako žížaly,
vosiny by je píchaly.
,,A nechce vylízt ze studny
ňáký strašidlo záludný?
,,V studni je zima a mokrý zdi,
tam žádný strašidlo nehnízdí.
Neboj se, Marto, neměj strach,
můžeme zloobit v postýlkách.
Začaly zlobit holčičky,
začaly se hejbat pándvičky,
začaly se otřásat poličky.
Chytla se Marta Františky:
,,Podívej se tam do jíšky!
Z pánve, jak kdyby doutnalo,
žluté se oko koukalo.
Z bandasky ruka vylézá,
hubenej pařát, ruka zlá.
Odklopilo se poleno,
odkryto bílé koleno
a do pekáče od jídla
plesknula něčí chodila.
Na zdi jak visí lopata
koulí se hlava plešatá;
vtom průvanu vyfouk zpod dveří
chomáč slepených kadeří.
Po vodě v kýblu ucho pluje,
poslouchá, boltec vystrkuje.
V uhláku pohnulo se uhlí,
ozvalo se tam: huhly huhly,
já jsem strašidlo kuchyňský,
koukám se, jestli holky spí.
Pařáty modrý od šmolkly
natáhnuly se nad holky.
Holčičky ani nedutaly,
zavřely očička a hned spaly.
Strašidlo řeklo: ,,Máte štěstí!
a zmizelo jak kapka v dešti.
Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem
sto roků kopal jsem uhlí,
za sto let v rameni bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.
Uhelný prach sed mi do očí,
rubíny ze rtů mi uhly,
ze vlasů, z vousů a z obočí
visí mi rampouchy uhlí.
Chléb s uhlím beru si do práce,
z roboty jdu na robotu,
při Dunaji strmí paláce,
z krve mé a z mého potu.
Sto roků v kopalně mlčel jsem,
kdo mi těch sto roků vrátí?
Když jsem jim pohrozil kladivem,
kdekdo se začal mi smáti.
Abych měl rozum, šel v kopalnu zas,
pro pány dřel se jak prve -
máchl jsem kladivem - teklo to v ráz
na Polské Ostravě krve!
Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
nech je vám Petr neb Pavel,
mějž prs kryt krunýřem ocelovým,
tisícům k útoku zavel,
Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
hlubokých páni vy dolů,
přijde den, z dolů jde plamen a dým,
přijde den, zúčtujem spolu!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.