Povrchové napětí

Samozřejmě, jsou to kapaliny jako každá jiná. Povrchové napětí je silně závislé na teplotě a všeobecně platí, že klesá s rostoucí teplotou. Od kritického bodu je rovno nule.

cs.wikipedia.org/...

Dobrý den, pravda je, co píšete, platí to. Jiná věc je v tom, jak jste tu otázku rozvedli. Tam odpověď o kapilaritě rtuti s tím nesouvisí, to je kov, té kdybyste měla kapku za normální teploty, udělá se Vám kulička, ta se nerozteče v žádném případě. Vzpomínám si, že před nedávnem jsme řešili vodu (tedy kávu = roztok vody s kafem). Měl bych příklad z praxe s organickým rozpouštědlem ve směsi s jinou kapalinou (myšleno tetrachlorethylen + silniční asfalt). Pokud se nám to někde rozlelo, mám pocit, že to dělalo také takové fleky podobné jako to kafe - nevím teď už, ale možná to byly celé kruhy (obrysy těch kapek) - zkrátka jsme to zas tetrachlorem utřeli a bylo čisto. Mockrát jsem s tím dělal a nyní si to nevybavuji, zítra to mohu v práci vyzkoušet. Třeba si najdete údaje o těch materiálech a rázem Vám bude vše jasné i o rozpouštědlech, co?

Chtěla jste vědět, co udělá voda+kafe, to je Vám jasné, ne? Teď jste chtěla vědět o rozpouštědlech, příklad je směs tetrachlor+asfalt, tak by to mělo být podobné, neboť tetrachlor má objemovku zhruba 1700kg/m3, asfalt je plus minus tak stejně těžký jako voda, počítejme tak 1020kg/m3 (navíc se velice těžko odpařuje, podobně jako ta káva - takřka neodpařuje, proto zůstává). Proto mi to tak připadá, že prostě ten asfalt bude pod váhou toho povlaku rozpouštědla, pak ono se vypaří a asfalt tam zůstane (skvrny po něm, podobné jako po té kávě, poněvadž to je podobný případ, kafe je lehčí než voda). I když až tak úplně ne, kafe jsou rozpuštěná zrnka, asfalt je rozpuštěná amorfní látka, dá se říci... Zkuste najít povrchová napětí těch kapalin, která jsem zmínil, třeba to rozlouskneme. Zítra to i vyzkouším a bude.

U těkavých látek jakou jsou například i organická rozpouštědla se jistě kromě snížení teploty odpařováním par kapaliny z povrchu jistě projevuje i narušení celistvosti, možná by se dalo říci "hladkosti" povrchu v místech, kde se kapalina mění v plynné skupenství a z povrchu uniká. Možná by to mohlo být rovnoměrné celoplošné vypařování, nebo bodové z míst, kde k přeměně z kapaliny na plyn dochází. Podobně jako když na střeše taje sníh rychleji v místech, kde jsou tmavé drobečky sazí z komína a v těchto místech se do sněhu vyžerou roztáté dírky a povrch vypadá houbovatý. Při nasycení par v okolí se může odpařování zpomalit nebo zastavit, nebo naopak při pohybu okolního vzduchu se odpařování usnadní a urychlí..? Jsou to jen laické nápady...