Vyjímka nebo výjimka

Přo pochybách lze také konsuktovat web prirucka.ujc.cas.cz/... . Obsahuje i výkladovou část,

Při pochybnostech, konzultovat

Slovo výjimka patří mezi názvy dějů a výsledků děje, tedy podstatná jména odvozená od sloves. U tohoto typu dochází k hláskovým alternacím, samohláska základu se při odvozování krátí, např. získat- zisk. U slova výjimka odvozeného od slovesa vyjímat jde o to, že se v základu mění kvantita dvou samohlásek. První samohláska se prodlužuje, druhá se krátí. Stejný proces nastává např. u slov výšivka odvozeného od vyšívat nebo výhybka od slovesa vyhýbat se. V těchto případech obvykle nepochybujeme, výjimka psaná i vyslovovaná nesprávně jako vyjímka je však stále živá.

Stejné délky samohlásek jako výjimka zachovává i přídavné jméno výjimečný. Přídavné jméno výjimečný odvozujeme z podstatného jména výjimka, délka samohlásek se nemění, stejné je to i u příslovce výjimečný.

rozhlas.cz/...

Pro zapamtování by mohla posloužit ta výše uvedená výhybka/vyhýbat - tam je to slyšet docela jasně.

pamatuju si tohle odvození, že to není žádná JÍMKA (septik) takže vím, že to dlouhé písmeno musí být jinde, tedy výjimka. A pak ještě podle slova výjma toho nebo toho.

no to koukám, ale naštěstí slovo VYJMA používám jen v mluveném slově, tak nikdo nic nepozná a jako odvození se mi stále hodí, ač je to špatně.

"...abych si to mohl zapamatovat."

Je to jednoduché, pamatujte si, že je to právě obráceně, než Vás bez přemýšlení napadne.

Já to vím, že se tam píše ý a přesto pokaždé napíši y. Nebudu to pamatovat a nebudu a nebudu . A vůbec se mi to nezdá logické

my jsme na gymlu měli slovo výjimka snad v úplně všech diktátech, tak už to mám pod kůží, když píšu slovo výjimka, tak často si v duchu říkám VÝÝÝÝÝÝÝjimka, slovo vyjímka mi už ani do pusy neleze pořádně ani v mluvené češtině, nejedná se přece o nic společného s jímkou, že?