Nejste přihlášen/a.
Dobry den synovi se ve skole posmivaji ze je pomaly. Aby bylo jasno obezni neni spis naopak moc hubeny. Kdyz je s nekym v druzstvu nikdo ho nechce... jde hlavne o beh a celkove neni moc sport. zalozeny. Micove hry jsou ok. Venku jezdo na kole kolobezce zvlada i brusle plavani..nema rad ty skolni kotouly splhani po tyci neumi ale spis se vseho boji. Jak a jestli vubec jde nejak omezit posmivani spoluzaku? Dekuji za jakykoliv napad jak situaci resit. Ve tride si nerozumi s kamarady (sebranka opravdovych smradu na par vyjimek) ani ucitelka nezvlada deti vc. Druzinarky ani se tim netaji...tak premyslim o prekladu do jine ale to ma duvod spis ten ze jsou opravdu blby kolektiv a muj syn je z tech par inteligentnejsich. Druha trida je bezproblemova a lepsich deti ale nevim zda to problem s telocvikem vyresi a pokud je v obou tridach jen 17 deti prestup schvali.
Dekuji za jakykoliv napad jak situaci resit.
Jednoduše. Syna naučit to, co mu nejde. Běhat i šplhat, kotouly atd. ho můžete naučit sama. Pravděpodobně syn v předškolním věku nenavštěvoval nějaké pohybové aktivity v kolektivu, nezná je, bojí se. Je to ve vašich rukách.
Přestup na jinou šklu nic neřeší, tělocvik je všude.
Hmmm, on nechce, nebude, ho to nebaví atd. Dnes je to tělocvik, zítra to bude domácí úkol, pak nebude chtít ráno vstát do školy a vy to budete vše tolerovat? Mít syna největší nemehlo ve třídě, kdy z 16 žáků NIKDO jej nechce do družstva, je Vaše ostuda, ne synova. . Začněte z převýchovou u sebe a chlapec se určitě přidá. Není problém (ldyž matka chce) naučit syna to, co umí jeho vrstevníci a nemusí to být násilím, ale třeba vtipnou metodou.
Nj ale on nechce ani krouzky ani se nic ucit co ho nebavi. Ja ho zase nutit nechci pod duvodem aby se ostatnim vyrovnal. Beh jsme parkrat trenovali jako ze zavodime a k nicemu to nebylo. Taky nebudem.chodit behat kazdej den jen.kvuli volum co se posmivaji a nutit se do neceho co nebavi...
Jinak to co si dovoli nekteri smradi to hledim a ucitelkam nezavidim. Zvlast kdyz se sejde v kolektivu takovych vetsina jako v nasem pripade.
S tímhle přístupem ke škole a k dětem, jaký tady předkládáte, vůbec nic synovi neusnadníte, ani nic nevyřešíte. Nesnášíte učitelku, nemluvila jste s ní o problému. Nesnášíte děti a vyjadřujete se o nich víc než podivně. Syn tahle hodnocení vnímá a přejímá. Co si myslíte? Myslíte si, že oni na oplátku, budou přátelští? Nezlobte se na mě, ale měla byste se změnou začít u sebe. Když si představím, že mezi těmi dětmi, které tak hnusně hodnotíte, je i můj vnuk, tak je mi podivně. Uvědomujete si vůbec, že chlapec bude mezi takovými dětmi a až vyroste, mezi takovými lidmi, žít. A vám se to nebude líbit vůbec, ale nic nenaděláte. Vy ho musíte naučit s dětmi i s dospělými, vycházet a žít v takovém světě, jaký je.
Mike, proč si myslíte, že učitelka je neschopná? Tazatelka s ní ani nemluvila. Jen vychází z toho, co devítileté dítě doma říká, ovlivněné pohledem matky. Doteď matka neměla snahu chlapce do jakékoliv aktivity zapojit. Není to divné?
Kouknu se na to z pohledu šikanovaného dítěte, smějou se mi, pomlouvají, vyčleňují, možná i ubližují a ničí. Taky jsem se ocitla ve třídě hlupáků, rasově namíchaných a opravdu zlých. Odnesla jsem si vylomený zub, bombu do břicha, a o sebevědomí ani nemluvě, nikdo mi nepomohl. Dejte ho do jiné třídy, děti jsou zrůdičky, vyrostou z toho, ale než se tak stane, psychiku slabších jedinců rozcupujou na kousky a syn to pak bude celoživotně řešit. Má to zapotřebí? Dneska je jiná doba a názory výše jsou tak zastaralé, až to bolí. .Nelíbí se Vám víc představa, kde takovému dítěti kolektiv pomůže, když mu něco nejde, místo výsměchu a vyčlenění?
Ano, ale co když to tak není? Co když matka jenom jedná, není jí jedno, že její dítě trpí, a věří mu? Vy svému dítěti nebudete věřit? Kluka to může na celý život zničit. K tomu všemu matka i dodala, že má menší sebevědomí, to jsou děti, který se stávají terčem šikany raz dva, a to je mu teprv devět.
Já taky nemluvím o nějakém běžném uchechnutí, a zaměření pozornosti zase jinam.. ale to dělají malé děti, velké si cíleně najdou nejsabší článek a rozdrtěj ho, obvzlášť hlupáci, co v tom vidí své uplatnění a nějaké následky, neřeší.
Soutěžit se přece dá v různých oblastech, když už chcete soutěživýho ducha, příjmat výhry i prohry, nemusí jít o sport. I když bych řekla, že ten je v tomto problému spíše vedlejší.
Kdo z dospělých zvládne to, co se naučil jako dítě v tělocviku, akorát to zakoření nenávist ke sportu. Tolik tlouštíků, co je dnes - to je výsměch tomuhle systému.
Rio, s tou šikanou máte pravdu. Matka by to ovšem měla předně řešit u učitelkou a ředitelem školky, případně jejím zřizovatelem, ne s cizími lidmi na netu, protože "jí učitelka nesedí".
Tlustých dětí jsou mraky, je nutné si uvědomit proč. Protože spousta dětí doma kvíkne, že je to nebaví, nejde jim to, a nic dělat nemusí, rodiče je ještě ve škole - a především sami před sebou - omlouvají, však ty děti jsou jinak tak šikovné a chytré a úžasné, proč by se navíc měly ještě hýbat. Ve školce jsem měla opravdu nepěkně rozměrné děti, jednomu byla nařízena dieta přímo od doktora, u druhého rodiče vše omlouvají geny (sami jsou vyžraní). Pak mě rozesmálo, že když jsme na vycházce potkali babičku druhého zmíněného, nadávala, že neví, co má dělat, že doma uvaří kilo bůčku a než přijde večer z práce, tatínek s dítětem to všechno sní. Ach ty geny... (ale to už je úplně jiné téma).
Ahoj Rio, konečně tu je někdo, kdo se na problém dívá z pohledu šikovaného dítěte. Je mi smutno z toho, co tu ostatní píšou. Přesně takové názory jako tu mají ostatní mají i někteří učitelé. Šikanovanému dítěti nevěří, nepomohou a obviňují rodiče za špatnou výchovu. Posměšky od spolužáků to začíná, a bitím končí. Až bude dítě psychicky úplně na dně, tak si ve finále ještě sáhne na život. A nebyl by to první případ Tazatelka dělá dobře, že to nebere na lehkou váhu a problém začala řešit. Kluk potřebuje kamarády a zvednout sebevědomí. Skauti jsou na to jako dělaní. Taky mi to tehdy pomohlo. A za ředitelem by určitě měla dojít.
Ad medvidek - Ze trida ma problemy vi i reditel jsou tam cigani a i jine narodnosti ale nic se nedeje ani kontroly nepomohly pac se deti najednoi chovali vzorne.
Záleží na tom, jaké kontroly, nebo lépe CO kontrolovaly a hlavně JAK. Vhodně podaná informace i z grázlů udělá beránky, aspoň na tu chvilku. Na druhou stranu osoba věci znalá dokáže vztahy ve třídě rozklíčovat a najít řešení. Jenže to by jí to muselo být umožněno - nebo by vůbec měla být školou pozvána.
Ad mike007 - A za ředitelem by určitě měla dojít.
Dvakrát jsem se jí ptala, co na to třídní a/nebo ředitel/ka. Odpovědi jsem se nedočkala, respektive jen sdělila, že s učitelkou nemluvila. Pokud tam šikana skutečně je, pak paní nemůže jinde začít, než u nich, případně u zřizovatele, není-li ve škole zájem něco podniknout. Ale kromě urážek směrem na všechny - paní učitelku nesnáší, spolužáci jsou smradi a podobně - a dotazu v poradně žádnou snahu z její strany nevidím.
Vidím to naprosto stejně. Nikdo z nás nevíme, jestli chlapec je šikanovaný nebo jestli to tak vidí maminka. Také jsem psala, že matka s kantorkou nemluvila. Tedy neví nic a to nic řeší s cizími lidmi. Jak si představuje, že to vyřeší?
Já jsem byla, jako děcko, hodně velký rváč. Doma jsem vysvětlovala, že to já ne, já se jen musela bránit! Táta naběhnul do školy a pak to bylo o něčem jiném.
"Ve tride si nerozumi s kamarady (sebranka opravdovych smradu na par vyjimek)"
Připustila jste si, že by mohla být chyba i ve vašem zřejmě dokonalém synkovi, který je v tak blbým kolektivu a kterému by všechno šlo vč. telocviku, pokud by se některých věcí nebál? Co s těma inteligentnějšíma vyjímkama ze třídy se kamarádí? Ti s ním chtějí při sportu do kolektivu?
Bez urážky, ale když tak čtu jak se zde prezentujete a popisujete celou situaci, tak pokud je synátor po vás, tak se ani nedivím, že s ním nikdo nechce kamarádit.
To Vám tu milovníci kolektivů zase pěkně poradili co?
Někdo je tvor kolektivní, někdo zase ne. Někdo se vyžívá v teambuildingu, jiný ho se zatnutými zuby přetrpí. Někdo je pohybově nadaný, jiný ne. Někdo má sklon k obezitě a jiný zůstane štíhlý, ať sežere, co sežere.
Nejen dětský kolektiv dokáže být neuvěřitelně krutý. Je zajímavé, že někteří na třídních srazech ani po letech nechápou, proč xy nedorazil, když si z něj jen dělali srandu a že to asi bude pořád stejnej vůl ...
Skutečně vyspělý kolektiv se projevuje respektem k individualitě. Nikdy jsem děti do ničeho nenutil, uvedl je do různých sportů, ale nic je nenechal dělat vrcholově. V 10letech tak byly schopné ujít 25km po hřebenech hor nebo ujet 60km na kole, strávit celé odpoledne při míčových hrách ... ale třeba Tyršův dobytek mezi oblíbence nepatří. Volný čas přece má být o tom, co nás baví, ne o tom, co si ostatní myslí, že by nás mělo bavit!
Jestli má syn ve třídě problémy, tak to po dohodě s ním zkuste nějak vyřešit s učitelkou, výchovným poradcem, ředitelem. Přechod do druhé třídy by nebyl od věci a pokud na to synek má, tak za dva roky může zkusit třeba osmiletý gympl.
Já jsem byl na základce váleček, ale problémy jsem neměl, protože jsem měl rád míčové sporty, ale hlavně jsem byl poměrně pohotový a případné poznámky nebo nadávky dokázal s jízlivým úsměvem bleskově otočit proti autorovi. Tomu se nelíbilo, že se terčem posměchu ve většině případů stal on, tak si to příště rozmyslel.
Neteř na základce nepatřila mezi tahouny třídy a kamarádky na ni spíš zbývaly. Nebavila ji móda a aktuální hudební ikony, v necelých 4letech se sama naučila číst, bavila ji poezie, už před školou si psala příběhy i básničky a rozuměla si spíš s dospělými, ...
Když se většina spolužaček hlásila na osmiletý gympl, tak se přihlásila taky, aby na základce nezůstala sama ... a na gympl se dostala jen ona, ještě jedna holčina a dva kluci - všichni outsideři předchozí třídy. Na gymplu jsou s kolektivem nadmíru spokojení, protože tam se kupodivu dostanou především tihle "společenští looseři", kteří si s tím průměrem nemají moc o čem povídat.
přihlásit na karate nebo podobný bojový sport a celkově se víc hejbat, zaměřit se na gymnastiku, atletiku a plavání = všestrannost.
(V bojových sportech nejde o to umět někomu rozbít nos, ale celkově o zvýšení sebevědomí - prostě si dokáže vytvořit respekt sám bez pomoci dospělých. Ani nemusí nikoho mlátit..)
Chtělo by to vrátit tělesné tresty - dnes smradi ví že jsou prakticky beztrestní a využívají toho. Řeší se až velké průšvihy. Kdyby se malé přestupky řešily hned na místě rákoskou, tak k těm velkým vůbec nedojde. Nějaké "tyty to se nedělá" nefunguje. Chybi Igor Hnízdo.
Přesně ! Nejde ani tak o ten respekt, ale o osobní vyrovnání. Bohužel někdy to nejde z různých důvodů... Pokud ale máte finance a čas, zkuste ho na zkoušku pár hodin přihlásit. Najde třeba nějaké vzory, bude se zaměřovat více na sebeovládání.
Samozřejmě, že můžete promluvit s učitelkou nebo ředitelem - ale co oni můžou udělat? Říct "neposmívejte se mu" nebo "nechte tohoto kluka na pokoji, jeho maminka vás varuje..."? To má naprosto odlišné účinky. Dokud nejde přímo o šikanu tělesnou, škola vlastně nic nezmůže.
A další věc je komunikace se synem. Dokud to jde a není v plné síle puberta, promluvte si se synem - mluvte spolu často a otevřeně. Je to velmi těžké a často se nedá odhadnout ta správná nálada... Jenže za pár let už bude jenom hůř.
Můj syn si jednou vymyslel na tyto "šikanovatele" nějakou lež či přibarvil pravdu. Jenže když se pravda za čas proflákla, celý učitelský sbor už ví, že tento kluk si vymyslel šikanu a nemůžou mu už vlastně věřit vůbec nic. Teď teprve začíná ten problém - šikana se zhoršuje a nikdo mu ani vám nevěří... Kluk je mimo kolektiv a s ohledem na tělesné proporce si dupnout nemůže. Už jsou možnosti omezené - buď to překoná sám nebo uteče do jiné školy. Podporu rodičů odmítá...
Sledujte situaci, komunikujte často se synem a snažte se získávat pravidelně co nejvíce informací od třídní učitelky
Ad tondac - Ani nekolektivní člověk neprožívá život o samotě. Pracuje v kolektivu, ale své kamarády a přátele si pečlivě vybírá
No právě - a jak reagovat na ten pracovní kolektiv se prostě musí naučit už v mládí. Já proti skautu nic nemám, aby bylo jasno, ale bohužel do něj všichni nechodí a jakákoli "vnucená" skupina (třída, kancelář, dílna) se výhradně z Mirků Dušínů také neskládá. Když bude vědět už na ZŠ, že "hajzlíci" jsou součástí života, má pro později větší šanci se s nimi umět vyrovnat.
Ale maminka ho nechce vzít ze školního kolektivu a poskytovat mu domácí výuku. Ona jen řeší, zda nezměnit kolektiv, když v tomhle má syn problémy. Vy budete setrvávat v zaměstnání, kde vás budou kolegové buzerovat a otravovat vám život? Asi si sednete a dáte si + a - na papír. Pokud vás bude práce bavit a s těmi kolegy se potkáte jen párkrár za týden na přiblblé poradě, tak to zkousnete. Stejně jako pokud to bude nějaké lukrativní místo s úžasnými benefity a trojnásobným platem než dostanete ve většině ostatních firem. Jinak ale přece neni důvod tam zůstávat a trápit se.
No a u dítěte už vůbec ne, leda pokud je to nějaká škola s úžasnými učiteli nebo zaměřením, které to dítě zajímá.
BTW děti Janka Ledeckého vyrostly mimo školní kolektiv a i s domácí výukou ve Špindlu jsou z nich úspěšní šikovní mladí lidé.
Nevím, jestli nerozumíte nebo jen nechcete. Tak hodně zjednodušeně - jako se cíleně učíme bránit proti některým chorobám, musíme se naučit, jak se bránit proti "ošklivému kolektivu/jedinci", což bohužel jinak, než kontaktem nelze. Což neznamená, že se s nimi musíme dobrovolně stýkat i později. Ovšem když na to dojde, máme obranné látky.
Nevím, jestli nerozumíte nebo jen nechcete. Tak hodně zjednodušeně - když se budu vyskytovat v prostředí plném bakterií a bacilů svrabu, neštovic, příušnic, zarděnek a žloutenky, tak vy se možná budete snažit pár let na místě získávat obranné látky a já nechám rodinu naočkovat a radši sobě i své rodině najdu zdravější prostředí.
Nevím jak vy, ale já nebudu děti učit, že někteří psi jsou zlí a koušou tak, že je nechám několikrát pokousat. Já jim je ukážu a vysvětlím jim, jak se před nimi mají bránit a že se jim mají snažit vyhnout. Tím bych asi naši debatu ukončil, protože naše světonázory se očividně nepotkávají.
Nezlobte se, ale to, že sama děláte pouze, co chcete, a předala jste toto synovi, je tak trochu Váš problém. Nechápete, že pro syna je škola totéž, co pro Vás práce - ono se to holt musí. S tímhle přístupem dost narazí, a nebude to trvat dlouho. Ať se Vám to líbí nebo ne, každá škola má své osnovy, které má žák zvládat, někdo bojuje s matikou, jiný s češtinou, další s tělocvikem. Základ je ale snažit se - přijmout, že jsou lepší a není to životně důležité, ale trochu zatnout, ne hned říct "tohle dělat nechci a nebudu". Je potřeba, aby si syn uvědomil, že dvě hodiny v týdnu zatne zuby a bude dělat, co ho nebaví, a zbytek má relativně volno. Já takhle nesnášela matiku, jsem na ni hloupá, ale v životě by mé rodiče nenapadlo říct "když tě to nebaví, nebudeme tě nutit".
Hodinu tělocviku by asi jen tak navštívit nešlo, nebo Vám někdo cizí leze do práce, aby se podíval, jak to tam máte?
Samozřejmě záleží i na přístupu učitelky, každému dítěti jde něco jiného a je třeba v dětech pěstovat odmalinka vědomí, že každý je šikovný na to své, ale i snaha se cení. To už učíme i my prcky ve školce.
Ad medvidek - Ja teda nevim ale zadne veci v zivote ktere nechci nedelam ani ja takze moc nechapu. Snad jen do zamestnani se o cas nutim ale zbytek proc se nutit kdyz neni treba. My teda zijeme.v pohode a ne pod tlakem ze neco porad neco musim nebo ja pisete delat neco co Nechci neznam.
Tak to jste šťastná žena. Většina z nás totiž musí - a nejen chodit do práce.
Mozna si s ucitelkou jeste promluvim. Ja s ni mluvila ale pred rokem a ujistovala me ze zadny velky problem neni. Coz neni pravda.
Chcete říct, že dítě má ve škole nějaký problém, vy o něm víte a ROK to necháte být?
Skoro začínám rozumět vašemu předchozímu výroku "co nechci, nedělám". Hlavně, že jste v pohodě.
Psala jsem ze na zasadnich vecech trvam jako priprava do skoly napr. U nas se musim postarat o deti a vydelat penize ale zbytek dne travit s detmi a nestresovat se co jineho musim...a telovychovny predmet kdyz nejde tak jako ostatnim lamat pres koleno nebudu. Znam.dite co melo.byt vyborne ve vsem kvuli rodicum a ted ma.psych.probemy...Syn je jednickar. Nekdo.asi nevynika ve vsem.
Zadny jiny problem pres rok nema. Pisu ze.se sveril s telocvikem ale.ucitelka rika.ze se nic zvlastnoho nedeje. Asi na to co vsechno se ve tride odehrava to nic neni...Jelikoz si stezuje casteji tak to chci znovu resit jen uz neverim ucitelce ze mi.rika pravdu. Verim synovi ze se mu posmivaji. Spoluzak mi to potvrdil.
Mozna by stacilo rict tride nebo tem jedincum ze posmivani neni hezke. Za nas jsme za posmivani sprosta slova aj. Dostvali puntiky a kdyz bylo vic tak nasledoval postih...
Ucitelka je arogantni ale budu muset tedy s ni znovu promluvit. Jinak ta kontrola chodi ne ze skoly jeho ale.zvenci ale nicemu nepomohla trida se.nachvili ukaznila. Par rodicu s kterymi se da mluvit jsou ze situace taky nestastni
Ale on zatne zuby a cvici v telocviku i se snazi urcite ale ten posmech ho srazi a rika posledni dobou ze se mu.nechce jim uz neco dokazovat. Takze snaha byla nektere cinnosti v telaku ma i rad ale rika ze ti nema cenu ze se stejne budou smat. Samozrejme mu.to vymlouvam a podporuju ale zaprel se rika ze je mu to jedno pak zas ze je mu to lito...a hlavne nema chut cokoliv trenovat
Tady se do Vás asi budou dál místní kolektivizátoři navážet. Taky nevidim důvod, proč něco lámat přes koleno a trápit se. Je mi líto dětí ambiciózních rodičů, kteří si na nich léčí své nerealizované sny a komplexy. Dětství má být bezstarostné a děti si ho mají užít a ne být převáženi z jednoho kroužku do druhého, aby tam na ně řval nějaký neúspěšný fotbalista a pár vygumovaných tatíků a kupodivu i mamin. Měli by mít i možnost se jen tak proběhnout venku s kamarády.
Pokud je ta druhá třída podle syna i dalších zdrojů lepší a chtěl by tam chodit, tak to zkuste domluvit. V 9.letech chodí do 3-4 třídy, tak proč by se tam měl trápit až do devítky. Nevím, zda by pomohla domluva před třídou. Obávám se že to spíš povede k reakcím o žalobníčkovi nebo spíš práskači.
Píšete, že je syn jedničkář, tak když to přeřazení nepůjde, tak popřemýšlejte nad tím osmiletým gymplem. Já jsem je považoval ze elitářské, ale po zkušenostech své sestřenice se pro něj syn sám rozhodnul. Říkal jsem mu, že se bude muset víc učit a bude ve škole trávit víc času a hlavně se připravit na příjmačky. Připravoval se sám podle sbírky úloh, které mu nechala sestřenice a zaplatil jsem mu jeden zkušební test. Také z jeho třídy tam proklouzlo jen pár chytřejších dětí a králové třídy zůstali na základce. Učitelé na ně nemají přehnané požadavky, naopak je ve srovnání s 19 letými maturanty považovali za mrňousky a oni si znovu užívali pozornosti a péče jako prvňáci. A doma jsou i s delším dojížděním většinou dřív než místní děti ze základky, protože "těm malým na gymplu" nedávají tolik odpoledního vyučování jako stejně starým "velkým na základce".
Tak ať se Vám to podaří vyřešit a syn má i po letech hezké vzpomínky na svou třídu.
Každá škola by měla mít výchovného poradce, zkuste to u něj. Další možnost je probrat s ředitelem školy přestup do vedlejší třídy. A nakonce teda na jinou školu.
Je ve vašem okolí možnost přihlásit syna do skauta? Problém s neschopnou učitelkou to bohužel nevyřeší, ale syn získá spoustu skvělých kamarádů, zručnost a potřebné sebevědomí.
mike. Proč by kluk měl chodit do skauta, když ho nic nebaví a nic nechce dělat? Tohle je velký problém rodičů, že takto vychovávají svoje děti. A potom pochopitelně následně mají problém i ony děti.
Rada? Žádná. Kluka rodiče zkazili už natolik, že se bude jen těžko předělávat. A kdo by ho vlastně měl předělávat? Spolužáci ho již odepsali, učitelé taky (proč by se s ním měli babrat oni, když nemají v rodičích podporu). Takže kluk prostě poroste v kolektivu, kde bude víc a víc neoblíbený. No, třeba se tam časem objeví stejně neoblíbené dítě a budou si navzájem lízat rány, foukat bolístky a utvrzovat se v tom, jak jen oni dva jsou nejlepší.
Pro tazatele (tazatelku). Uvědomujete si vůbec, že prioritou rodiče při výchově by mělo být to, aby se jejich dítě umělo postavit do života? Umíte si vůbec představit, že to Vaše dítě bude jednou manželem, otcem, zaměstnancem a Vás nebude už mít za zadkem? No, potěškoště...
Moje vnučka je na tělocvik nemehlo . Přesto se jí nikdo neposmívá ani ve škole, ani ve skautu, ani jinde. Proč asi? Protože jinak to je bezvadná kamarádka, kterou mají spolužáci rádi a váží si ji proto, co na druhou stranu zase ona umí.
Hm asi zbytecna otazka. Tezko popsat celou situaci a sveho syna. Obrazek jste si udelali svuj. Ja stale.nevidim duvod nutit dite ke sportu kdyz je jinak nadprum. Inteligentni zvidave a zajimaji jej jine veci. A pohyb co ho bavi provozuje. Ze trida ma problemy vi i reditel jsou tam cigani a i jine narodnosti ale nic se nedeje ani kontroly nepomohly pac se deti najednoi chovali vzorne. Syn je bezproblemovy spise mene sebevedomi kamarady ma a ti lepsi ve tride se mu nesmeji ale obcas se nechaji strhnout davem.
a nedělá náhodou syn z komára velblouda? Děti prostě takové jsou, že se smějí někomu, kdo něco neumí. A jestli je syn ješitný, nebo urážlivý, tak mu to vadí. Neumí se třeba nad to povznést. Mají i jiné děti ve třídě problémy. Ale opravdu problémy, ne jen to, že se někomu chechtají, že neumí kotrmelec.
Co k tomu říci?...snad jen to že tímto způsobem ze svého syna vychováte ženu.On ten život není jen o tom dělat to co mě baví a co mi jde a když ne tak utéci do jiné třídy.
Asi jste to tak nechtěl napsat, viďte? Že ženy dělají jen to, co je baví a když jim to nejde, utečou
Taky si myslím.
Ale nevím, nevím, až dorazí matka-medvědice
Ad jmlc - Samozřejmě, že můžete promluvit s učitelkou nebo ředitelem - ale co oni můžou udělat?
To se práte vážně?
Tak třeba by měli znát a ve škole mít "Program proti šikaně". Škola má totiž i některé povinnosti ze zákona.
Například tady zskonam.cz/... - ale dá se jich najít víc.
Ono je to hezký, číst si, "jak to má být" případně "dle zákona"... Ale měla jste někdy zkušenost s komunikací s vedením školy? A pokud ano - určitě byli všichni vstřícní, ochotní a podle "programu proti šikaně" odškrtávali splněné úkoly... tedy pokud jim dáte spropitné, že?
Pardon... ale asi máte více lepších zkušeností všude, kde jsem se snažil odpovědět či jen pro zajímavost něco uvést... Budu raději odpovídat jen na jiné kolegy ... neberte si to osobně, asi nejsem váš šálek kávy.
Kde je ochota učitelského sboru, tam tento problém téměř není, případně ho řeší učitelé už od počátků. Pokud ale opakovaně problém neřeší a "učitelka je nepříjemná, že si maminka s ní ani nechce popovídat" - tak to asi podle onoho programu vyřešit nepůjde.
Tak se taky přidám, byť trošku s křížkem po funuse: Mohu nabídnout pohled tělocvičného neumětela (cokoliv, kde je člověk hlavou dolů je mi cizí), šikanovaného děcka (to mě potkalo až na SŠ), relativně úspěšného mladého muže (bývávalo) a nakonec rodiče (jj. i šikanu dcery už jsme museli řešit).
Ve všem, co tu už bylo napsáno, je kus pravdy. Vy, jako rodič, moc kladných bodů nesbíráte. Pravdu máte v jednom, dítě tohle samo nedá, je potřeba mu pomoct. Za cenu sebezapření. S učitlkou jsem nemluvila: Chyba, není potřeba jí hýbat rukama. Je potřeba ji upozornit, že něco není v pořádku. Pokud třídu nezvládá, má oči jinde, než aby řešila problémy "bezproblémového" dítěte. Pokud to nezabere, jděte výš. Zkuste i tu výchovnou poradkyni, ředitele. Ne proto, abyste synovi umetla cestičku, ale proto, abyste mu umožnila získat čas "nadechnout se". Ná problémy pouze v TV? Řešením není mu odebrat celé břímě, ale jen tolik, kolik neunese - právě proto, aby příště zvládnul víc. Co třeba speciální hodiny TV? Na spoustě škol lze navštěvovat TV odděleně - pro žáky, co mají nějaký zdravotní problém. Jeden je moc tlustý, jeden má problém se zády, laťku mají níž, ale nejsou ani dementní, ani invalidní. Změna kolektivu je jedno z možných řešení, sama o sobě ale fungovat nebude.
Z osobní zkušenosti vím, že násilné řešení (dát syna na karate) je k ničemu. Při první příležitosti se blokne a skončí v novém kolektivu jako stejný otloukánek v rohu, ale skauta, turistický oddíl nebo nějakou pestrou kolektivní činnost by to chtělo. Je potřeba "se otužovat".
Ad jmlc - Ale měla jste někdy zkušenost s komunikací s vedením školy?
A vy máte zkušenosti v komunikaci s (některými) rodiči? Věřte, že to taky žádný bonus k učitelské práci není.
S přístupem matky "S ucitelkou jsem nemluvila. Nemam ji rada a pochybuji ze neco vyresi" aby si kantorka, ředitel a možná i zřizovatel pořídili křišťálovou kouli.
Dcera vedla roky Skatský chlapecký oddíl, chodili k ní od první třídy až do dospělosti a každé to dítě svůj zápisníček s úspěchy a akcemi opatrovali jako poklad, dobrá škola do životy, myslím hlavně tábory, ale slabšímu jedinci tam automaticky ostatní pomáhali, dejte ho do skauta.
Ad tondac - Někdo je tvor kolektivní, někdo zase ne.
Máte naprostou pravdu. Jenže někde se to dítě musí naučit, jak v kolektivu a s kolektivem žít, protože málokomu nekolektivnímu se podaří, aby celý život prožil o samotě.
Skauti a podobně jsou fajn, ale bohužel na to, že ne všichni pomáhají slabším a rovněž chování "nečestné a nesportovní" se v běžném životě vyskytuje, děcko nepřipraví.
Ani nekolektivní člověk neprožívá život o samotě. Pracuje v kolektivu, ale své kamarády a přátele si pečlivě vybírá a ke svému spokojenému životu nepotřebuje dovolené ve stylu Dovolená s Andělem. Takže se mu může stát, že mezi aktuálními kolegy ani žádného kamaráda nemá. Ale to jsou lidi, s kterými má být schopen pracovat a ne ochoten sjíždět Sázavu.
Píšete, že skaut neni tím pravým místem pro přípravu na kolektivní život. Tak co z našich dětí vlastně chceme vychovat? Sebestředné sobce, kteří jsou ochotni kdykoliv kohokoliv ze svých známých kvůli nějaké výhodě podrazit nebo slušné, čestné lidi, kteří budou ochotni pomoci slabším, i když to pro ně bude znamenat komplikace? Třeba by ta skautská generace mohla nahradit ty naše pionýrské normalizační a stalinistické generace a jednou bude za běžné považovat to, že se slabším pomáhá.
A jako posledního si ho to týmu vybírají na běhání? Když jsou týmy na míčové hry, tak nejde poslední (psala jste, že ty jsou ok)? Jestli nese těžce to, že si ho nevybírají, tak ať se přihlásí, že chce být kapitán.
Že je pomalý se může za pár let změnit, hlavně, že se snaží. Kotrmelec... ho naučíte, stačí ho jen nějak namotivovat.
Jestli je problém s kolektivem, tak si vždycky najdou, za co se mohou někomu posmívat. Když mu začne jít tělocvik, může přijít problém s dalším předmětem... Možná byste měla zkusit ten přestup - do vedlejší třídy nebo do jiné školy.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.