Základ vět

Jsou-li opravy od učitelky červeně, zdá se mi, že jde právě o základní skladební dvojice. Čeština sice není můj obor, ale žádnou záhadu tam nevidím.

@naufrago: Jsou tam dvě věty, kde není oprava zvýrazněna obtažením, které ovšem v zadání vůbec není. Ovšem vždy je červeně podtržen právě podmět a přísudek. Záhada je spíše v tom, kdo co označoval.

Rozdíl je v tom, že děti mohou pobíhat vcelku obecně, zatímco auta vjíždějí (někam). Lepší vysvětlení mě nenapadá, ovšem je tak děravé, až téměř doufám, že se mýlím. Protože takovou látku by musel vymyslet leda naprostý retard.

Termín základ věty česká mluvnice nezná. Ve školské terminologii se ale možná používá. Najděte tedy prosím v učebnicích, které Vaše dítě používá, tento termín a jeho definici - pak budu schopná pomoct. (Ale možná ji už pak nebudete potřebovat, když budete vědět, co to je )

nomad: Jsou tam myslím 2 věty, kde je zatrženo více než jen základní skladební dvojice, ale opraveno to není. Takže otázka je na místě. Já osobně bych trošku tipovala učitelčino zbrklé opravování, protože v obou těchto větách je zatržení hůře patrné. Ale to je prozatím jen tip.

Zjevně je zde řeč o tzv. valenční syntaxi (udivuje mě, že se tím plete hlava už dětem na prvním stupni - my jsme se to, myslím, poprvé učili až na střední).

Pokud jde o srovnání vět Děti pobíhají (po hřišti). x Auta vjíždějí pod most, je důležité se zde zaměřit na slovesa. Sloveso pobíhat "má význam"samo o sobě, zatímco vjíždět potřebuje ještě nějaké doplnění, upřesnění.

(Nomáde, vaše vysvětlení je správné. )

Zkuste se podívat sem: cs.wikipedia.org/... . Ač Wikipedie, je to tam dobře popsáno - ovšem problematika opravdu není jednoduchá.

Jj, Naufrago, je to zcela zjevně valenční syntax - chudáci děti.

Myslím, že jsem neviděla (i když nepopírám, že je to možné). Na jednu stranu se mi to jaksi přirozeně příčí, když si uvědomím, že tomu kolikrát nerozumějí ani rodiče, na druhou stranu je pravda, že se obecně čím dál víc příhlíží k hloubkovým strukturám v syntaxi - což je určitě dobře. No a zřejmě se to nějak musí dotknout i těch nejmenších žáčků, aby byli připraveni na to, co je čeká v budoucnosti, budou-li studovat.

Nebudu schopná tohle aplikovat na daný úkol (resp. tady by nomadovo poslední vysvětlení mělo být klíčem), ale... proč někdy základní stavební dvojice tvoří základ věty a někdy je třeba ještě další člen?

Jsou slovesa, která potřebují další větné členy, aby dávala smysl. A jsou slovesa, která stačí "sama o sobě". Srovnejte: Děti se smály. Podmět, přísudek, věta dává smysl, tudíž je základní skladební dvojice základem věty. Pavel snědl. Podmět, přísudek, věta nedává smysl, protože sloveso "sníst" má povinný předmět: sníst něco, někoho. Pavel snědl oběd. Podmět, přísudek, předmět, věta dává smysl, tudíž pro základ věty nestačí pouze základní skladební dvojice.

Nicméně obvykle se jako obligatorní větné členy udávají předměty, jsou daleko jasnější než přísl. určení ve Vašem cvičení. Jak sama píšete, věta "auta vjíždějí" Vám přijde vypovídající - ono je to někdy dost matoucí. Mně samotnou to, jak vidíte, nenapadlo.

Můžete mi napsat, o jakou učebnici jde? Trošku mi to připomíná valenční syntax...

ildiko, viděla jste dobře zpracovanou valenční syntax pro 1. stupeň ZŠ? Já jo, na název učebnice si nevzpomenu ani kdybyste mě mučili, ale tehdy jsem jinak češtinu učit nechtěla. Intuitivní, jasné, přehledné, bez biflování, založené na přirozeném vnímání jazyka. Když jsem se vrátila k běžnému výkladu syntaxe, měla jsem dlouho problémy ji přijmout v její školské podobě.

No fuj. "Mě samotnou..." jsem samozřejmě chtěla napsat. Nečetla jsem po sobě