Větné členy -určení jen

Je to zesilovací částice, která nemá funkci žádného větného členu (ne všechna slova ve větě jsou větnými členy).

Příslovce bývá příslovečným určením, ale toto není ten případ. Můžete se podívat i sem: czechency.org/...

Jen je zde uvedeno mezi vytýkacími částicemi, ale ty příklady jsou maličko jiné než ten tazatelčin. Já zrovna zde cítím spíš intenzifikaci (ale nejsem "poslední instance"). Autoři také uvádějí, že taková částice je součástí větného členu, ke kterému se vztahuje. My jsme se to učili trochu jinak, ale v podobným záležitostech se přístup odborníků může lišit.

Hafhaf - ono záleží, jaký stupeň vzdělání tazatelka navštěvuje, protože od toho se odpověď může v mnoha případech lišit. Tak, jste to uvedl (trochu zjednodušeně), se to učí na základní a většinou i na střední škole.

říkal jsem si, proč by to nemělo být příslovce - a je to (v tomto případě) příslovce... - viz:
Jen je a) příslovce ve významu pouze, jedině, než to, tedy ve významu omezovacím, vymezovacím, zvýrazňovacím, nikoliv míry. Např. Ten vlak jezdí jen v neděli.
Příslovce míry jsou: (velmi, moc, málo, kolik, tolik).
Dále může být jen b) částice 1. cit. s významem vybízecím - jen to napišu.
2. cit. s významovým odstínem varování (rozkaz se mění v zákaz) - jen se opovaž!
3. zdůrazňovací - z koní se jen kouřilo
c) spojka podř. časová - sotvaže, jakmile (jen o dějích v minulosti). Př. Jen doběhl do domu, spustil se liják,
.
Čerpáno ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, který vydali jazykovědci z Ústavu pro jazyk český (ACADEMIA PRAHA), takže vzneste proti jejich definici námitky.
Doplňuji:
Vysvětlení odpovědi. Zdůrazňující příslovce (jen, právě, pouze atd.) nejsou samostatnými příslovci, ale podle jazykovědců Bauera a Grepla mají platnost jen ve spojení s jinými výrazy - jen dnes, pouze vlakem atd.), proto nejde vždy o míru.
(zde by měl být uvedený zdroj, nicméně je systémově ošetřeno, že uvedený být nesmí...)