Výklad Velikonoce

Od: Datum: 08.01.17 14:18 odpovědí: 4 změna: 13.01.17 03:25

Do​brý den, ze slohu jsem dostala úkol udělat výklad na téma Velikonoce a já si vůbec nevím rady. Poradí te mi prosím jak ho mám udělat (co tam mám dát) Předem děkuji :)


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: klus
Datum: 08.01.17 14:26

Co tam máš dát? Jednoduchý a tvůj úkol , u PC už sedíš a teď musíš zapnout i mozek. Co ti říká jakýkoliv vyhledavač či wikipedia? Třebo tohle - https://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce

Ohodnoceno: 2x
 
Od: pt®
Datum: 08.01.17 14:45
avatar

Abych začala, kde mají Velikonece svůj původ, musím jít do hlubší historie.

Velikonoce, tak, jak je známe a slavíme u nás mají hlubokou historii. Na Velikonoce pečeme nebo kupujeme beránka. Tato vzpomínka se váže k události, kdy Izraelité, jako národ vyšli z Egypta. Faraon Izraelity nechtěl propustit, byla to pro něj pracovní síla, bránil se. Mojžíš Faraona vždy žádal a řekl mu důvod, že je to přání Izraelského Boha. Na Egypt přišlo "10 ran", jedna po druhé a po každé po takové události předstoupil před Faraona Mojžíš se stejným požadavkem, propustit Izraelity. Faraon se stále zdráhal, dokud se poslední rána nedotkla i jeho vlastní rodiny. Jednalo se o smrt jeho prvorozeného syna, po této události dal souhlas s odchodem Izraelitů z Egypta.

Mojžíš dal před odchodem Izraelitům pokyny. Aby zabili beránka, povečeřeli, co nesní aby sbalili na cestu, krví beránka měli potřít dveře domu a být sbaleni a připraveni k odchodu. To se stalo 14. nisana v den úplňku. Každoročně si připomínali odchod z Egypta a vždy 14. nisana o prvním jarním úplňku zabili beránka a večeřeli.

Takto se se slavil odchod Izraelitů z Egypta po mnoho staletí, až do doby Ježíše Krista. Ten s apoštoly jedl při "Poslední večeři" také beránka, ale zavedl nový způsob večeře. Tehdy lámal chleba, podával apoštolům s tím, že je to symbolicky jeho tělo, pak podával pohár s červeným vínem, s tím, že je to jeho symbolická krev. "Vysvětlil jim, že on je tím posledním obětním beránkem, který snímá hřích světa". Při této večeři je opustil Jidáš, který měl domluveno, že za 30 stříbrných vydá Ježíše a prozradí místo, kde se dá nalézt.

Takže od té doby do dnes, již tedy není třeba zabíjet doslovného beránka, ale měly by se jíst nekvašené chleby a pít červené víno, protože Ježíš řekl: "to čiňte na mou památku"...

Toto se každý může dočíst podrobně v Bibli. Pokusila jsem se velice zhruba vtěsnat do pár řádků odpověď, proč se slaví Velikonoce. Ve stejném duchu naleznete vysvětlení na Wikipedii...*klik*

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 08.01.17 15:51
avatar

Možná bych to trochu rozvedl. Vyvedení z Egypta je skutečně starý židovaský svátek, pesach. Tento svátek plus minus odpovídá křesťanským Velikonocům, ale jde o neco jiného a protože se i jinak vypočítává, i časově se tyto svátky rozcházejí.Připomínám, že při útšku z Egypta kvůli nedostatku času na přípravu Židé připravili placky z nejkvašeného chleba, odtud pochází právě pesachová tradice pojídání nekvašeného chleba. Ta se řídí dost přísnými předpisy, nejen, že se má jíst nekvašený chléb, ale pokud je mi známo, v této době nesmí být v příbitku žádný jiný chléb; nejsem ´žid a teznám to dopodrobna, ale máte-li zájem, snadno si o tom něco najdete.

Naproti tomu křesťanské Velikonoce jsou připomínkou ukřižování – oběti – Ježíše Krista a jeho následného zmrtvíchvstání –po třech dnech. Shoda (hlavně časová) se svátky Pesach je vlastně "náhodná shoda okolností". Ježíš byl samozřejmě Žid a jako takový dodržoval všechny židovské svátky, tedy i pesach, a právě toho, že Jeříš byl v té době v Jeruzalémě (když čtete bibli, všimnete si,, že jinak cestoval po Judei i Galilei, jednak proto, aby zde kázal a učil mnohá, ale snad i proto, aby ho farizeové a zákoníci tak snadno nepolapili dřív, neř se naplnil čas. Navíc v době těchto svátků se lidé hodně zdržovali doma a tak byl Ježš v Gertsemanské zahradě vlastně sám a bez potenciální ochrany učedníků (v širším smyslu, posluchačů, přívrřenců...) a tam ho také Jidáš bonznul. A při poslední večeři skutečně lámal chléb, naléval víno a ustanovil tuto tradici, vysluhování večeře Pábě. Ta tedy má svůj počátek vlastně v této události při Pesachu, ale není vázána na podávání nekvašeného chleba. Dokonce není vázána ani na dobu velikonoční, a co se týče konkrétní liturgické podoby, ta se v různých církvích dost různí. Třeba katolíci věří, že Kristus je v hostii (která v katolické liturgii nahrazuje chléb a v íno, i když ono je to složitější) je Kristus přítomen nejen symbolicky, ale "pravdivě a skuutečně". Napoti tomu evangelické církve toto "proměnění" neberou, ale při vysluhování skutečně lámou chléb (ne nutně nekvašený) a pijí víno; to jsme ale trovhu odbočili.

No a, last but not least, Velikonoce i v mimokřesťanských komunitách a předkřetamských dobách jsou slaveny jako svátky jara, znovuzrozeného a vzkříšeného života. Coř ostatně koresponduje s Kristovým vzkříšením. Jen jsem chtěl upozornit, že věci jsou často složitější, než se mohou zdát.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 13.01.17 03:25
avatar

Dobře napsáno. :) Jenom bych poznamenala, že římští katolíci také lámou chleba (velkou hostii, která se následně používá při pozdvihování). Ostatní (malé) se nelámou. Pravoslavní (a katolíci byzantského ritu), jestli se nepletu, chléb nelámou, ale velkou prosforu probodávají tzv. kopím a vyřezávají z ní Beránka (z velké prosfory) + vyjímají části i z malých prosfor.

Ohodnoceno: 2x
 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2017 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.