Kdo byl ve starověku Ra

staroegyptský bůh, podle mythologie syn boha Ptaha, bůh světla a to světla denního, vzbuzeného sluncem, tudíž i slunce sama; jako dítko počínal [Ra] z rána kazdodenní svoji pouť po nebeském okeáně a jako stařec hroužil se z večera na západě v bezednou tůn nebeského moře. Zobrazován byl s hlavou ptačí, nad níž vznášela se okřídlená koule sluneční, v pravici žezlem třímaje, v levé pak drže znamení života. Podobu tuto bylo lze zříti při všech vchodech chrámových. [Ra] pokládán byl za nejmilejšího syna Ptahova, ježto koule sluneční byla podle egyptských názorů nejkrásnější obraz, jejž Ptah vytvořil. Jako slunce byl [Ra] neúnavně činný a tvořivý, bojoval bez přestání s tmou a vítězil nad ní, nebyl však s to, aby ji zcela udolal. Předním jeho odpůrcem byl Apap, duch přírodních sil škodlivých i nepřátelských člověku, zobrazovaný podobou ohyzdného hada, jenž každého dne podnikal marný zápas s dítkem slunečním.