Zdravím,
Jsem studentka všeobecného gymnázia v prvním ročníku a přestože mé známky nejsou zcela špatné, necítím, že bych posupovala při celkovém učení správně. Na gymnázium jsem nastoupila z páté třídy, tedy studuji osmiletou verzi, a co vím, moje nejhorší vysvědčení obsahovalo čtyři dvojky, což na úroveň našeho výukového systému, který je poněkud náročnější, není nejhorší.
Přesto už delší dobu zvažuji způsob, jak jsem k takovým známkám přišla a jestli to vůbec k něčemu bylo. Zeměpis, dějepis a literaturu se většinou učím nazpamět, aniž bych si z toho týden po testu cokoliv pamatovala. A samozřejmě, známka je pak sice krásná jednička, ale absolutně nic mi to nedá. Těmto předmětům se věnovat v budoucnosti opravdu nechci a přitom kvůli takovému nesmyslnému učení spousty informací nemám čas na předměty, které mě baví a jejichž princip umím logicky pochopit a vysvětlit (=biologie, chemie, informatika, matematika, angličtina a francouzština). Ne, opravdu necítím potřebu vědět, kdo byl Vergilius Ovidius Naso.. Zastávám názor, že kultivovanost projevu (jak psaného, tak mluveného) a umění projevit svoje myšlenky je to nejdůležitější, co nám má čeština jako předmět poskytnout. Stejně tak dějepis.. Ano, poučila jsem se z chyb, které lidstvo udělalo v minulosti. Ale žádný větší význam pro mě tehle předmět nemá.
A teď k hlavnímu problému věci. Nemám absolutní tušení, jak s učením nakládat dál. Mohu kompletně překopat svůj systém a začít se primárně věnovat tomu, co bych chtěla dál studovat.. To znamená chemie, biologie, jazyky a informatika. Tím pádem úplně zazdím dějepis, zeměpis a literaturu, kde najednou začnu bez potřebného "šrocení" dostávat trojky a hůř, což není typické. Obávám se zejména tlaku ze strany učitelů, kdy mi budou vyčítat náhlý nezájem. Na druhou stranu však budu mít dostatek prostoru porozumět pro mě primárním předmětům a možná dokonce i nějaké to jejich samostudium. Tedy, budu v něčem excelovat a v něčem naprosto pohořím.
Nebo se mohu dál učit na všechno stejně, jako doposud, a to s tím, že mé známky budou výborné, ale bohužel získané znalosti ze všech předmětů průměrné. I z těch, co jsou pro mě prioritou. Z ničeho nevynikat, z ničeho nepohořet.
Starosti mi samozřejmě dělá i maturita a následné přijímačky na VŠ, přestože je ještě relativně hodně času, nechci zahodit čtyři roky tím, že se budu učit špatně.
Proto se obracím na Vás a ráda si přečtu jakékoliv názory.
1x
1) Učíš se primárně pro sebe nebo pro školu/rodiče? Pokud pro sebe, nemá smysl investovat svůj čas do něčeho, co vzápětí zapomeneš. Pozor, neplést s "do něčeho, co nikdy nepoužiješ" - nikdy nevíš, co se ti kdy bude hodit.
2) Jaké známky jsi schopná dosáhnout z těch biflovacích předmětů bez učení se? Ptám se, protože si nevzpomínám, že bych se kdy na gymnáziu skutečně učil, a stejně jsem vesměs končil na průměru cca 1,5.
3) Pokud se "bez učení" dostaneš např. na dvojky, zvaž, jestli ti zlepšení na jedničku stojí za ten investovaný čas - jaký přínos má jednička proti dvojce, proti tomu, jaký přínos bys z téhož času měla jinde.
4) Ale pozor na jednu věc: Pokud se teď budeš soustředit na to, co bys chtěla dál studovat, tak se můžeš velice snadno dostat do situace, že za tři čtyři roky zjistíš, že tě to nebaví, ale že nic jiného už dělat nemůžeš, protože všechno ostatní jsi totálním nezájmem odřízla a už se k tomu nedokážeš vrátit.
Já bych ti doporučoval kombinovaný přístup: Soustředit se na "zajímavé" předměty, ale "nezajímavým" stále věnovat tolik úsilí, abys v nich dosahovala výsledků, které ti nevadí (pro mě dvojky).
1) Učím se především pro sebe, rodiče na mě nijak zvlášť netlačí a škola zatím taky ne, jelikož s mým známkami nikdy nebyl problém. Ale skutečně, probrané učivo většinou zapomenu den po testu.
2) To je vcelku složitá otázka a záleží na charakteru písemné práce. Jestliže dostaneme na naučení pět listů A4 mně naprosto cizích autorů a filozofů z roku 1000, kteří mají krkolomná jména, a těch pět listů si k tomu sami musíme vypsat ze zdrojů jako internet a učebnice.. No, pak na to hold nějaký ten čas padne, abych měla dvojku. Ale bez biflování jsem schopná psát kratší písemné práce, které pojednávají o nějakých dílech a jsou to třeba jenom tři A4. Stačí mi pustit si nějaký dokument, což už pro mě není biflování, ale relaxace. Takže předpokládám, že nakonec bych skončila s celkovým průměrem kolem 1,7. Pokud by se něco výslovně nepokazilo. Slohové práce mám za jedna vždycky, to je moje záchrana. S dějepisem je to složitější, tam nevím ani ň. Ani základní věci, všechno to jde naprosto mimo mě.. Kdybych se nebiflovala, musela bych mít na dvojku nebo jedničku tahák. Stejně tak i zeměpis.
3) Tak tedy, i na dvojku je třeba trochu toho učení, ale rozhodně bych toho času spotřebovala méně a zbylý mohla snad investovat jinde.
4) Toho bych se tolik neobávala, to, co chci alespoň trochu odříznout, je pro mě opravdu nereálné na další studium. Jsou to jen tři předměty a jinak si nechávám všechny cesty volné.
Každopádně děkuji za odpověď.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.