Edgar Allan Poe - Jezero

Musíte to brát tak, že Poe psal svá díla v období (a v duchu) romantismu. Co se týče této básně: děj zde není až tak důležitý; vzhledem k tomu, že se jedná o lyrické verše, jde zde především o vyjádření pocitů. Je to poměrně typická romantická báseň, opěvující krásu divoké, panenské přírody (v tomto případě básníkovy oblíbené jezerní krajiny), zároveň však obsahující i pověstnou "temnou strunu". Kraj je sice nádherný, avšak jeho zmíněná divokost může v citlivém a snad i poněkud "labilním" jedinci (a právě takoví bývají hrdinové romantické literatury ) vzbuzovat vnitřní rozháranost, deprese a možná i touhu po sebevraždě... zvlášť, je-li zahalen noční temnotou.

Krátce řečeno: báseň popisuje obrovskou sílu nespoutané přírody, její nadvládu nad člověkem a též její schopnost ho dohnat k poblouznění i dobrovolné smrti.