Gymnázium nebo střední zdravotnická?

Anebo také VŠ nevyjde a člověk zůstane jen s maturitou na gymnáziu... to byl důvod, proč jsem na gymnázium nešla já (a jsem za to ráda, i když VŠ mám – někdo jiný zase, samozřejmě, může být rád, že absolvoval gymnázium). Z gymnázia bych na VŠ pro zdravotní sestry nesměřovala (nemělo by to valný smysl a zřejmě by to dopadlo špatně).

Na druhou stranu, z gymnázia se dá jít na všechny/ v podstatě všechny jiné VŠ obory, zatímco ze "zdravky" bude výběr oborů značně zúžený (a "přechod" na něco jiného poněkud komplikovaný – mnohem více, než by tomu bylo z jiné odborné SŠ).

Nejdřív odpovím Lesi2311 (omlouvám se, nevšimla jsem si Vašeho doplnění + nechci zaplevelovat celé vlákno svými příspěvky, takže to napíšu sem) – moje sestra je zrovna jedna z těch zdravotních sester, které nejprve absolvovaly SŠ obor zdravotní asistent a potom pokračovaly na VŠ. Vy píšete, že jste měli více praxe, než mají dnešní asistenti – ale uvažte takovou věc, že oni té praxe stále mají velice, převelice mnoho oproti jiným středním odborným školám. Na gymnáziu naopak praxi nemají žádnou (pochopitelně). Sestra bývala na středoškolské praxi dosti šikovná a že by na té vysokoškolské měla nějaké "leháro" (tj. nějaké velké opakování), to se říci nedá. Budoucí sestry mají praxe hodně i na VŠ (to píšete i Vy), ovšem podle mě v podobných profesích není větší množství praxe nikdy na škodu (naopak). Gymnazista by byl proti absolventům zdravky rozhodně v citelné nevýhodě. Také látka, kterou na VŠ probírali, byla v podstatě pokračováním té středoškolsko-zdravotnické – čili žádný důvod k předchozímu absolvování gymnázia tam není...

-----------

Ivzez, já myslím, že člověk by měl uvažovat o gymnáziu, pokud je výslovně "premiant". V tomto případě pak je rovněž žádoucí, aby nešel na "kdejaké" gymnázium, nýbrž na nějaké kvalitní (= náročné). Než jít na gymnázium horší kvality, to určitě raději na dobrou odbornou školu. Já jsem na ZŠ měla dobré známky (respektive jsem byla víceméně jedničkářka, ale ne naprostá). Za premiantku bych se neoznačila + měla jsem i jiné než vyloženě studijní zájmy. Šla jsem na SŠ zahradnickou a po ní jsem nastoupila na VŠ, na studium, které nemělo s mým středoškolským zaměřením pranic společného (filologické obory s pedagogickým zaměřením). U přijímacích zkoušek jsem byla první a druhá (nepíšu to proto, abych se chlubila!), přičemž naprostá většina mých spolužáků byli právě absolventi gymnázií. A i během studia jsem si vedla velice dobře. Tím chci říct jen to, že pokud člověka něco baví, věnuje se tomu i ve svém volném čase a dobrovolně, naučí se toho mnoho sám, ani neví jak. Vysoká škola je potom pro něho když už ne hračkou, pak rozhodně ne velkým trápením. Ke konci střední školy by už měl člověk v každém případě znát svoje zájmy a měl by je rozvíjet i soukromě, pro vlastní potřebu a z vlastní iniciativy.

-

Rozhodně nijak nechci "shazovat" gymnazijní vzdělání, spíše myslím, že (hlavně na různá méně kvalitní) gymnázia často chodí i lidé, kteří by si měli zvolit nějakou praktičtěji zaměřenou školu. Tam by svoje schopnosti a nadání využili vhodnějším způsobem.

Tohle je věčný boj mezi zastánci gymnázií a zastánci odborných SŠ.

Snad se shodneme alespoň v tom, že nejkvalitnější komplexní vzdělání poskytují gymnázia.

Na odborných školách získají žáci odbornost (někde i praxi) na úkor všeobecného vzdělání.

Problém vidím v tom, že dnes často nestačí ani odborné středoškolské vzdělání. Tam, kde dříve stačila maturita (která byla na vyšší úrovni než dnes), je potřeba absolvovat alespoň bakalářské studium.

A když VŠ nevyjde, nebo si to žák v průběhu gymnázia rozmyslí? Ani to nevidím jako příliš velký problém. Zvládá-li absolvent gymnázia práci s PC a cizí jazyky, najde uplatnění i on.

Znám řadu gymnazistů, kteří původně plánovali studium na VŠ, některým to nevyšlo, jiní si to rozmysleli a dnes mají práci i jako absolventi gymnázia. I zde se mi potvrzuje, že gymnazisté zvládnou rychle a bez větších problémů dohnat to, co na gymnáziu neměli.

Znám i řadu absolventů odborných středních škol, kteří si vybrali obor, který jim z nějakého důvodu "nesedí" (např. právě u zdravotních sester bývá problém dlouhodobě skloubit práci na směny s výchovou dětí a rodinou), a poměrně těžko (často i na úkor rodiny) se přeškolují na jiné obory.

Někdo tvrdí, že gymnázium člověka nic nenaučí. Já mám zkušenost opačnou. Gymnázium mi dalo "volnou ruku" (nejen) v dalším výběru a z některých věcí čerpám dodnes.

ad praxe - tak vidíte, sama píšete, že ačkoli vaše vystudovala asistenta, tedy měla i praxi i na střední, tak na vysoké to pro ni nebylo žádné leháro. to, že gymnazisti praxi neměli, není na škodu, na vysoké jí je i tak dost. samozřejmě, často (ne vždy) mají asistenti, kteří studují při zaměstnání, výhodu, že část praxe si mohou vykonat na svém domovském oddělení - nicméně pokud asistent rovnou pokračuje na vysokou, tak tahle výhoda pro něj padá, protože bez práce žádné "svoje oddělení" nemá.

no a na druhou stranu teď mám kolegyni, která se připravuje na přijímačky na vysokou. na škole jí (kromě zakoupení vzorových testů) doporučili i gymnazijní učebnice, protože ty středoškolské zdravotnické jsou z hlediska přijímaček nedostatečné. samozřejmě, protože přípravkou pro studium na vysoké je právě gympl, takže i přijímačky vychází z látky, kterou se učí gymnazisti. stejně se takhle učila i jiná kolegyně už před několika lety. ano, já vím, každá škola má přijímačky svoje, loni se jedna kolegyně učila na testy všeobecného rozhledu (tady jí taky zdrávka byla celkem k ničemu) a ne každý má ambice dostat se zrovna na Karlovu univerzitu, ale tady v tom je ten gympl právě výhodnější. opravdu k těm přijímačkám spíš připraví, protože u těch nikoho nezajímá, jestli zájemce o studium umí změřit tlak, ustlat postel nebo provést celkovou hygienu imobilního pacienta.

a ono obecně stav středního odborného školství už dávno není to, co býval dřív. loni jsem vybírala střední školu se starší dcerou, letos po nějaké pokukuje i mladší dcera a tak nějak mám pocit, že obecně platí to, co i ve zdravotnictví - maturita už dávno nestačí. sice SŠ na webových stránkách vzletně uvádí, jaké profesní kompetence jejich žáci získají a jaká mohou volit povolání, nicméně při osobním rozhovoru vedení škol přiznává, že ačkoli teoreticky by SŠ měla stačit, zaměstnavatelé vyžadují alespoň bakalářský stupeň vzdělání, takže pokud se děti chtějí oboru opravdu věnovat, tak jako tak musí pokračovat ve studiu. v podstatě je to situace obdobná, jako u zdravotních sester, tam už je jenom maturita taky dávnou minulostí. ovšem velký problém SOŠ je, že většina z nich bojuje o každého žáka, takže se na ně dostávají i žáci, kteří by dřív na maturitu ani nepomýšleli - což v kombinaci se státními maturitami pak může být problém a bohužel nejenom pro ty slabší žáky, ale i pro jejich spolužáky, protože pokud se jich ve třídě sejde víc, tak kvalita výuky trpí, zvlášť pokud se přidají kázeňské problémy. a ten boj o žáky se týká i zdravotních asistentů, už před lety jsem zažila na praxi svoji bývalou učitelku, která nostalgicky vzpomínala na doby, kdy se na školu dostaly jenom holky s vyznamenáním a byla zoufalá ze situace, kdy najednou musí učit děti, co základku prolejzaly s odřenejma ušima, na vysvědčení měly čtyřky, ale na školu je vzít musí, protože mají volné kapacity, takže i když je nevzali, zřizovatel je přijal na odvolání.

já bych naopak doporučila gymnázium. na sestru musí studovat na vysoké škole a gympl jí ke studiu připraví lépe. praxi pak získá právě na vysoké škole v průběhu studia. beztak jí tam musí absolvovat o dost víc, než kolik je praxe na střední škole. navíc na VŠ chodí studenti i z nezdravotnických škol, takže tak jako tak se tam učí vše od začátku.

ale já jsem taky sestra. na našem oddělení pracují i zdravotničtí asistenti z různých koutů republiky, tedy z různých škol, takže moc dobře vím, že oni mají té praxe míň, než kolik jsem mívala já, coby ještě středoškolská sestra a i tehdy té praxe bylo předepsáno míň, než kolik jí musí absolvovat současné sestry z vysokých a vyšších odborných škol dnes. sestry musí mít praxe minimálně 2300 hodin, což je zhruba tolik, kolik asistenti mají na odborné vzdělání celkem (tedy praxe i teorie dohromady). a je to logické, protože na VŠ/VOŠ se věnují už jenom odborné přípravě, mezitím co na SŠ kromě odborné přípravy musí zvládat i všeobecně vzdělávací předměty a přípravu na maturitu. prostě asistent má nějakých 4100 hodin jak všeobecně vzdělávací předměty, tak na odborné předměty, tak na praxi, mezitím co sestra má 4600 hodin jenom na odborné předměty a praxi.

Podívej Taly, myslím, že jediný, kdo Ti může poradit jestli gympl- je tvoje matikářka. Jdi za ní a zeptej se jí, jestli jsi schopná zvládnout matiku na gymplu.

Jsem přesvědčená o tom, že jestli máš na základce z matiky trojku, na gymplu v prváku z ní můžeš propadat. Navíc ten nezdar mnohé děti tak rozhodí, že chtějí ze školy pryč a může být problém.

Tady Tě nikdo neznáme, vždy budou dva tábory rádců, já jsem samozřejmě za zdrávku, tu zvládneš i s horší matikou a kdybys nakonec na vejšku nešla, práci seženeš úplně všude.

Přijde mi fakt předčasné přemýšlet o vejšce, když nejsi ani na střední?