Různé podmínky studentů

Já bych se neozvala, jsem srababa ale jestli Vy ano, tak Vám to přeju a běžte do toho. Budete ale potřebovat hodně diplomacie. Nesmíte vyznít nijak kriticky, a to je dost těžké. Hodně bude záležet na povaze vyučující, jestli umí přijmout kritiku. Možná bych na to šla ne větami jako "kde je problém" nebo "to není fér", ale že mě to mrzí, že já pětku dostala a spolužák ne. Jen jako konstatování. Jestli je vyučující fér a nezakomplexovaná, tak uzná chybu a Vám pětku smaže (místo toho aby ji připsala spolužákovi).

Na Vašem místě bych se jí vůbec neptala, proč postupovala tak, jak postupovala, nýbrž bych ji pěkně (a pokorně) poprosila, zda by mi ji také nesmazala jako spolužákovi, že se příště naučím hned.

Já bych řekla, že klasický postup je takový, který zvolila vyučující v případě tazatelky. Neumíš - tedy dostaneš špatnou známku (a příště si ji můžeš opravit, ale ne tím, že se ti smaže). Druhá otázká je to, proč u zmíněného spolužáka postupovala jinak. Každopádně bych byla opatrná s takovými dotazy, protože někteří vyučující jsou na to někdy až přehnaně citliví.

Ahoj,

pokud by se opravdu jednalo o naprosto stejnou situaci u vás obou, tak je to samozřejmě nespravedlivé a ozvat by ses měla.

Ale je otázka, zda sis něco nevyložila trochu jinak. Je možné, že spolužák tu pětku dostal taky, jen si to přeslechla. Nebo ji naopak i Tobě vyučující smazala a Tys to přeslechla.

Vyučující mohla třeba zohlednit nějakou absenci spolužáka, kdežto Tys ve školu předtím byla. I když má spolužák povinnost si vše doplnit, někteří učitelé jsou tolerantnější. Nebo se spolužák přihlásil na zkoušení dobrovolně, ale zrovna dostal otázku, kterou nevěděl, takže to vyučující neřešila. Tebe vyvovala už povinně, takže Ti známku už nechala.

Někteří vyučující hodnotí i samotnou aktivitu ke zkoušení. Pokud Tě vyučující vyvolala a Tys jí hned z lavice řekla něco ve smyslu "Dejte mi pětku, nic neumím!", tak to vyučující může brát trochu jinak, než když k té tabuli přijdeš, o něco se pokusíš a až pak Ti tu pětku dá, když teda nevíš vůbec nic. Třeba to byl i případ Tvého spolužáka, že když to alespoň zkusil, tak to ocenila a tu známku mu nedala.

Na Tvém místě bych za vyučující zašel a poptal bych se jí na danou situaci, jak to vlastně myslela a jak to vlastně je. Případně se napřed zeptej toho spolužáka, zda náhodou tu pětku opravdu nedostal a pak až jednej.

Já jenom vím a mám osobní zkušenost, že učitelky žádnou kritiku vůči svému jednání nikdy neakceptovaly, žák v jejich očích byl přinejmenším drzý, ač to byla kritika oprávněná a žák požadoval jen vysvětlení.Následně to žákovi nechaly pěkně negativně pocítit.Jsem ale starší ročník.Dnes je tomu třeba jinak i když pochybuji. Pokud cítíte nespravedlnost a ona to opravdu nespravedlivost je a jste rozhodnutá se ozvat,doporučuji vám promluvit si o tom s učitelkou mezi čtyřma očima , né před celou třídou. Vaši učitelku neznám, ale myslím si, že to ocení, před celou třídou by to mohla brát jako útok na její ego.A jestli do toho půjdete, napište jaká byla reakce. Víte, člověk by si neměl nechat vše líbit a váš názor by správná učitelka měla vysvětlit a tečka.Dál se tím nezabývat.Vy svoji učitelku znáte nejlíp, musíte sama zvážit, zda se ji zeptat či ne.

Já jsem z lavice řekla, že jsem se bohužel dostatečně nenaučila. Spolužák přišel k tabuli a řekl, že se nepřipravil, že byl celý víkend pryč. Já jsem také nebyla doma, ale jako omluva mi to nepřijde. Učitelka ho poslala sednout. Byli jsme každý zkoušen jindy, ale rozsah látky byl stejný. Respektive tímto zkoušením si projde každý a podmínky by měly být rovné. Co se týče známek, bavila jsem se s ním. Známky máme v elektronické podobě, takže přesně víme, co máme a co ne.

Tohle bude hodně jiné, ale konec můžete mít stejný. Němčinář často opakoval, jestli jste něčemu nerozuměli, řekněte mi to. Třída se shodla, že způsob, jak to učitel podává, je nesrozumitelný. Jedna studentka s odkazem na jeho slova mu šla v za celou třídu říct, že výkladu nikdo nerozumí. Řekla mu to klidně, diplomaticky a bokem někde na chodbě, nechtěla učitele přivést do rozpaků, natož kritizovat. Od toho dne měla u onoho němčináře peklo. Ať se naučila sebelíp, pokaždé ji skoupal, měl vůči ní hloupé narážky a na závěrečném vysvědčení měla jedinou trojku- z němčiny. Z ostatních jazyků a češtiny za 1.

A to mohl být ten kámen úrazu. Učitelé milují, když jim žák hned v lavice vpálí, že se nenaučil, a ani u toho prdel nezvedne. On je rozdíl přijít k tabuli a pokorně říct "nepřipravila jsem se, byla jsem pryč" a nebo to furiantsky oznámit z lavice... navíc, nemluvila učitelka se spolužákem ještě třeba po hodině? Někdo není doma, protože nutně musí na akcičku, někdo třeba, protože jede na pohřeb. I v tom je rozdíl.

Každopádně adresuješ otázku, proč se tak stalo, na špatné osoby. Odpoví ti pouze učitelka.

Můj děda vždy říkal, nedívej se na jiné, ale na sebe. Pokud se danou látku naučíš, učitel ti špatnou známku nedá. Jestli ti učitel křivdí nebo ne, je vedlejší a nepodstatné.