Zdravím,
dělám seminárku z plísní a nějak se mi nedaří najít vhodné materiály. Nemohli byste mi doporučizt nějaké odborné internetové stránky, popř. nějakou publikaci, která se dá sehnat na internetu?
Předem moc děkuji.
1x
Co na to vedoucí práce? Jinak doporučím "klasickou" knihovnu.
doplněno 03.11.16 19:02:
K seminární práci by Vám měl sdělit své požadavky ten, kdo Vám ji zadával.
Nerozumím odmítání knihoven, internetové zdroje nemusí vždy být spolehlivé.
1x
Obecně z plísní, nebo je téma nějak úžeji vymezené?
Něco vidím např. zde, ale právě nevím, co přesně hledáte.
doplněno 03.11.16 14:47:
další (kratší)
ještě jeden (kniha na Google books)
doplněno 03.11.16 15:42:
To téma plísní je ve skutečnosti hodně široké. Pokud budete psát "o všem", bude to spíše takový přehled, než seminární práce. Jestliže můžete, pokuste se ho trochu zúžit (podle zaměření svého studia) – např. využití plísní v potravinářském průmyslu, plísňová onemocnění (rostlin, živočichů) apod.
V případě, že přece jen budete chtít psát obecně, vyberte si opravdu jen pár těch nejvýznamnějších (nejvýznamnějších z nějakého konkrétního hlediska); vyhledejte si, které to přesně jsou, a informace pak hledejte už ke každé zvlášť. Tak toho určitě naleznete více (jinak myslím, že něco by mohlo být i v odkazech, které jsem už uvedla výše).
Zde je ještě jeden odkaz, také takový obecnější, ale něco podobného by bylo vhodné dát do úvodu práce.
Omlouvám se, zde je poslední odkaz v lepší podobě.
doplněno 03.11.16 16:47:
Zde je odkaz ještě na jeden materiál – jsou tam uvedeny i možné užitečné knižní zdroje.
doplněno 04.11.16 16:00:
bakalářská práce na téma plísní – sice to není úplně obvyklý zdroj, ale když ji řádně ocitujete, proč ne. Hlavně se můžete podívat, z jaké literatury autorka čerpala.
Také doporučuji sehnat si publikace Váňa, J.: Systém a vývoj hub a houbových organismů. Karolinum, Praha, 1996. a Urban, Z., Kalina, T.: Systém a evoluce nižších rostlin. SPN, Praha, 1980.
Ve vysokoškolských knihovnách běžné bývají, protože je to základní literatura k tomu tématu.
Děkuji mnohokrát.
Již hledám jednotlivé druhy, nicméně mi to nic moc nenachází. Začala jsem s jednou z nejznámějších - plísní hlavičkovou, ale nic moc mi to nenašlo.
Moc děkuji, ještě se chci zeptat, zda byste něvěděla o něčem, kde by se psalo ostavbě plísní a popř. o následujících druzích plísně: plíseň hlavičková, štetičkovec (penicilin), kropidlák černý - k těm druhům něco obecného a výskyt, jaké jsou pro ně vhodné podmínky.
Děkuji moc, ještě bych vás chtěla poprosit, jestli nevíte o nějaké jiné stránce s plísní hlavičkovou, tento text mi do seminárky moc nesedí, hodilo by se mi spíše něco obecnějšího.
Ty knihy bohužel nemám šanci sehnat, chodím na střední školu, takže mám k dispozici jedině městskou knihovnu, kde jsem dnes byla a nic užitečného nenašla.
Ještě jednou moc děkuji za vaši pomoc 
Aha... no, to jste měla říct dříve, že jde o středoškolskou seminárku, měla bych trochu volnější ruku při výběru materiálů Jisté tušení jsem ale měla, vzhledem k tomu, že seminárky na VŠ se zpravidla koncipují trochu jinak.
Tady: I.), II.), III.), IV.) máte ještě nějaké informace ohledně štětičkovců (lepší než předchozí odkazy).
Je to z Atlasu mikroskopických saprofytních hub (Ascomycota), 2006, autorky Aleny Kubátové z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, který se nachází online zde (patří do něho i odkaz na různé druhy kropidláků). Bohužel jsem na tuto úvodní stránku narazila až teď, jinak bych vám to dala hned vcelku.
------------------------------------------------
Co se týče plísně hlavičkové - něco málo je tady, dále zde (ve třídě zygomycety), zde (ale to jsou informace o zygomycetách obecně). Jinak máte pravdu, že informačních zdrojů ohledně této plísně na českém internetu moc není. Na zahraničních stránkách je jich poměrně hodně, záleží ale, jak zvládáte cizojazyčné odborné texty. Jinak, ač nejsem vůbec příznivkyní Wikipedie, coby zdroje pro školní práce, tady bych možná udělala malou výjimku, vzhledem k tomu, že se to opravdu nedá nikde nalézt a je to "pouze"středoškolská práce. Na Wikipedii je to však také v použitelném objemu jen polsky (nevím, do jaké míry ovládáte polštinu).
Možná to v těch uvedených těch materiálech není výslovně uvedeno, nicméně se to dá odvodit a jsou to důležité informace: plíseň hlavičková je saprofytická, tj. hniložijná (tj. není parazitická); je fakultativně koprofilní - může se vyskytovat i na trusu, ale ne nutně; neprodukuje aflatoxin (karcinogenní látku, kterou plísně - zejména kropidláky - běžně produkují).
Nevím, kam chodíte na školu, ale pokud je to v nějakém větším městě, kde je univerzita, je velmi pravděpodobné, že má knihovnu otevřenou i pro hosty (pro prezenční výpůjčky). Např. MU v Brně to má právě takto - můžete si tam číst různé publikace, ale půjčovat si je domů není možno. Jestliže máte takovou možnost, doporučuji si tam zajít, vypůjčit si ty knihy, o kterých jsem psala výše, a ofotit mobilem/ foťákem potřebné informace.
0x
Plísní je spousta. Zkuste se zaměřit na plísňové sýry i s ukázkou a ochutnávkou vzorků sýrů na našem trhu (niva, hermelín, atd...). Navíc můžete nechat zplesnivět i normální sýr, kus chleba (dobře plesniví toustový chléb), nebo jinou potravinu a pokud máte k dispozici mikroskop s možností fotografování, můžete udělat i ukázkové vzorky "jedlých" plísní i těch nežádoucích. Máte přeci i nějaku fantazii, tak jistě vymyslíte něco, co zaujme nejen vyučujícího ale i spolužáky.
Hledat na webu umí každý, dejte do seminárky i něco vlastního, nemusíte předvádět, že umíte klikat v googlu. Samozřejmě ho pak také můžete použít, podobně jako se používá papírová tištěná literatura, včetně seznamu pramenů odkud čerpáte.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.