Nejste přihlášen/a.
Zdravím,
máme letos jiného učitele dějepisu, který bohužel dané učivo jen proletí a pošle nám prezentace, ze kterých se máme naučit. Problém je v tom, že test je sice o dost těžší než loni, ale hlavní problém je v klasifikaci. Pan učitel si řekl, že ná nebude dávat známku za to co máme ( př.: mám 65 % testu, dostanu 3 ), ale že nás bude hodnotit za chyby = máš chybu? => 2, máš 6 chyb? => 5.
Díky tomu má až na pár jedinců každy ze třídy 5 ( ti jedinci jsou velmi dobří na dějepis ). Člověk, který se na to učí ( jako třeba já ) opravdu 2 dny, vyhledá si videa, dokumenty, prezentace a naučí se i sešit, po té snaze dostane 5, i když to umí. A to proto, že učitel tam dá něco, co nikde nebylo ani zmíněno.
A proto se vás ptám, co já, jakožto student, s tím mohu dělat?
Díky
P.S. Loni jsem měl z dějepisu 1, letos už mám dvě 5 ( takže chyba na mé straně určitě není ).
> A to proto, že učitel tam dá něco, co nikde nebylo ani zmíněno.
Dojit za ucitelem jako aktivni zak, ktery si chce neco zlepsit. Pokud chce v testech veci, ktere se nedaji vymyslet, ale musi se odnekud naucit, tak se ho dotazat, kde se da v ucebnich materialech dana vec najit, aby si clovek mohl doplnit vzdelani Pokud se najit neda, zeptat se proc zkousi latku, kterou sam neuci a neni v ucebnich materialech. A dotazat se ho jak se pripravit na dalsi test, kdyz neni na zaklade jeho materialu ani oficialnich ucebnich materialu skoly.
Trvat si na smysluplne odpovedi a nenechat se odpalkovat.
Hm, a já bych se tazatele zastala v tom, že učitel má látku v prvé řadě pořádně probrat v hodině (to je jeho úkol, za to je placen), a potom - do testu nepatří neprobrané učivo, které navíc ani není ve studijních materiálech. My jsme podobného vyučujícho měli na VŠ z moderní literatury - byl schopen člověka vyhodit od zkoušky po hodinovém zkoušení (kdy student sám mluvil a všechno zadané věděl), proto, že se mu nedostalo odpovědi na otázku, čím se živil např. dědeček toho či onoho spisovatele.
Ivzez, já jsem se ve škole vždy chovala velmi slušně, žádné drzosti z mé strany nikdy nebyly, také jsem nikdy ani trochu nevyrušovala, snažila jsem se a měla jsem poměrně dobré známky. Přesto se na ZŠ našly dvě vyučující, které mi šly doslova "po krku" (když to tak řeknu). Jednu později propustili z důvodu psychické poruchy, která se projevovala čím dál výrazněji - ke konci např. otevřeně nabádala žáky 7. třídy ke kouření a tak trochu se posmívala těm, kdo to ještě nezkusili (prý důležitá zkušenost). Dnes se zřejmě stále ještě někde léčí; jenom nechápu, že ji tak dlouho nechali působit ve školství. Druhá měla též zjevně nějaké psychické problémy - vzpomínám si, jak mě zkoušela v 6. třídě z dějepisu (z látky, na kterou jsem byla perfektně připravená) a začala mě záměrně chytat za každé slovo. Doslova překrucovala to, co jsem jí řekla a nakonec mi dala trojku. Před celou třídou potom poznamenala, že ji rozčiluje, že mám u ní samé jedničky. Že si to prostě nezasloužím. Podobné věci dělala i ostatním. Proč to píšu? I učitelé jsou jen lidé a psychické poruchy a různé problémy se nevyhýbají nikomu. I já jsem na ped. fakultě měla spolužáky s dost zvláštním jednáním, kteří po studiu nastoupili do školství. Jistě, že si žáci obecně rádi vymýšlejí, upravují skutečnost, přehánějí - ale přesto to chce vždy vyšetřit.
Mně se moc nezdá, že by učitel na ZŠ/SŠ zkoušel (zařadil do testu) neprobrané učivo, k němuž nejsou v učebních materiálech žádné informace.
Dovedu si ale představit snahu ověřit si, jestli žáci znají něco z dřívějška, na co navazuje současné učivo, případně jestli chápou souvislost mezi starším a současně probíraným učivem.
To znám z gymnázia a dějepisu. Pokud jsem uměl tak paní profesorka nastartovala systém doplňujících otázek až mě utopila ... od té doby považuji dějepis , s vyjímkou 20.století za nepotřebný. Nebo je nutné vědět, jak se jmenovala teta synovce bratra Boleslava I?
známe...já měl boj s češtinářkou na střední..měla problém s tím, že jsem ji písemky na nějaké téma psal jen v odrážkách (ona tomu říkala telefonní seznam) a ne v celých větách...když jsem ji na to reagoval, že nejsem ve slohu, a že nemám na to čas, protože musím stihnout uvést do té písemky co největší obsah na dané téma a v požadovaném čase, tak si šla stěžovat třídní, že jsem drzý výsledek písemky byl takový, že spolužačka měla totožný obsah písemky jak já..ona dostala za 1 a ja za 5..
Co takhle se přizpůsobit tomu učiteli? Psát jen to, u čeho víš, že to není špatně? Z toho co řikáš je možné mít sice vyplněno jen 20 % z testu a mít za 1?
Né není, protože člověk musí mít 90 % testu správně na 2. A věř mi, já se opravdu snažím, nejsem z těch co si stěžují a nic nedělají.
90 % na dvojku je podle mne v pořádku, 65 % na trojku nestačí. Podle mne to bude chtít změnit způsob přípravy. A nezlobte se na mne → 6 chyb je na žáka, který učivo – jak tvrdíte – umí, moc. U toho, kdo učivo/látku umí, bych brala 1, max. 2 chyby... Něco jiného je obsah testu. Učitel by neměl zkoušet z toho, co neprobral → s výjimkou věcí, které by žáci měli znát z dřívějška (nebo které by měl znát každý).
Chodil jsem na základní školu před r. 1989 a na druhém stupni bylo běžné hodnocení z fyziky a chemie: jedna chyba 2, dvě chyby 3, tři chyby 4, čtyři a více chyb 5. Na střední škole byla písemka z AJ: 32 slovíček, jedna chyba 2 a pak to pokračovalo po stupních za každou chybu. Tohle je běžné hodnocení, nevidím na tom nic divného. Už nejsi prvňáček, tak se více uč. Na VŠ je to podobné, připravíš se na zkoušku, ale to neznamená, že máš automaticky za 1.
Zdravím. Už sama otázka je vlastně tou nejpřesnější odpovědí. Nehodnoť kantora a jeho stupnici známkování, ale sebe a svůj přístup ke školním povinnostem. Jak můžeš chtít, aby tě učitel dobře hodnotil za to, co dobře (celé) neumíš? Tvůj požadavek: ( př.: mám 65 % testu, dostanu 3 ). A teť si to převeď na život. Koupíš si pláštěnku, které vyrobili 65%, to zn., že jí chybí část k zakrytí hlavy a ramen (35%). Ale celý zbytek až k zemi, oněch 65%, je perfektní. Máš pláštěnku v sáčku, vše je v pořádku, 65% stačí (viz tvůj test). Ale pouze do chvíle, než zače pršet. Oblékneš si pláštěnku, ale v ten moment jsi mokrý jako doch. Od hlavy, přes ramena až k patě! Ještě stále si myslíš, že 65% stačí? Nebo tu pláštěnku chytíš a půjdeš ji omlátit prodejci o hlavu a chtít za svůj peníz (za známku) 100% výrobek? Budeš na něj řvát: "A zrovna chybí těch nejdůležitějších 35% výrobku! Kdyby nechybělo aspoň to nejdůležitější, to ostatní už by se vydrželo!" A takhle to v životě chodí. Jak se naučíš hledat chyby u druhých a sám si ulevovat, budeš v životě nešťastný. Pokus se najít těch nejdůležitějších 35%, to se nauč dokonale a pak přidej těch ostatních 65% pro pořádek. Ida
Pokud bych měl situaci striktně hodnotit podle toho, co jsi uvedl a byla to takto všechno pravda, tak potom je zde řada podivných věcí. Neprobrané učivo na ZŠ zkoušet (na známky) nelze nebo lze ale stěžování je na místě. Stejně tak je možné protestovat proti neustálým písemkám z dávno probraného učiva. Pokud toto učivo navíc odučil jiný kolega. To, aby mělo jen několik lidí jinou známku než 5., to je také zarážející...Co s tím dělat? Musíte se domluvit jako třída a panu učiteli říct, co si o tom všem myslíte. Když to nepomůže, tak přednést stížnost řediteli, případně přímo žádat o jiného učitele. Přehnané požadavky jednoho učitele mohou mít širší konsekvence ve vztahu k jiným předmětům., ostatních učitelů a takový přístup by neměl mít na ZŠ místo.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.