Nechci to tedy do školy, ale spíš mě to zaujalo, když jsem brouzdal netem. Rovnice, vzorec, podle kterého se vypočte kyselost roztoku. Chtěl bych požádat nějakou dobrou duši o polopatické vysvětlení, co do vzorce dosadit, abych pH získal. Řekněme, že dám 900g vody a 100g kyseliny citronové. Jak by vypadal výpočet, jak by se postupovalo a proč? Případně, co a proč dosadit, do téhle internetové kalkulačky, odkaz dole? Pomůže někdo? Nevím právě, jestli existují nějaké chemické tabulky, kde by člověk potřebné údaje o kyselině vyčetl a potom jenom dosadil..?
0x
Tak úvodem: Kyseliny podle disociačních konstant (rovnovážné konstanty jejich disociační reakce s vodou) dělíme na silné, středně silné a slabé. Silné kyseliny jsou v roztoku úplně disociované strředně silné z části a slabé jsou kromě velmi zředěných roztoků disociované zanedbatelně. V chemických tabulkách najdeš jejich disociační konstanty Ka většinou ve formě záporného logaritmu pKa = -log(Ka), podobně jako pH = -log(c(H+)) nebo pOH = -log(c(OH-)). Silné kyseliny mají pKa menší než 2, středně silné 2-4 a slabé větší jak 4.
Pro výpočet pH roztoků jednosytných slabých kyselin slouží vztah pH = 0,5*(pKa - log(ca)) kde ca je analytická koncentrace kyseliny v mol/dm3. Složitější je situace u vícesytných kyselin. Tam pH určuje rovnováha mezi disociačními reakcemi do 1. a 2. stupně. Tvoje kyselina citronová je dokonce trojsytná, ale budeou se uplatňovat prakticky jen první dva stupně. V takové případě platí jiný vztah: pH = (pKa1 + pKa2)/2. pKa1 = 3,06; pKa2 = 4,77 a pH tedy bude 3,91 a nebude závislé na koncentraci kromě velmi zředěných nebo velmi koncentrovaných roztoků.
Henderson-Hasselbalchova rovnice se používá pro výpočet pH ústojných roztoků (pufrů). Jde o roztok slabé kyseliny a její soli se silnou zásadou, na příklad kyseliny octové a octanu sodného. pH takového roztoku je závislé na poměru molárních koncentrací kyseliny (HA) a její soli (A-) a samozřejmě disociační konstanty dané kyseliny pKa.
Stačí?
Tak...bude mně trvat nějakou dobu než tohle vstřebám:D Určitě budu mít ještě nějaký dotaz :D
Dobrý den, výpočty jsem pochopil až po Henderson-Hasselbalchova rovnici. pKa lze najít pro praktický výpočet v tabulkách. Horší je ale tohle:
Aminus
the molar concentration of the conjugate base
HA
the molar concentration of the conjugate acid
Když chci pro výpočet použít Henderson-Hasselbalchovu rovnici, například kyselinu mléčnou 75% váhy a mléčnan sodný 25% váhy, takže například 75 : 25 gramům. Jak ale vypočtu Aminus a HA?
Musíš oboje přepočítat na látková množství. Pak vypočítáš poměr látkového množství soli (ns) k látkovému množství kyseliny (na) a tenhle poměr použiješ v H.-H. rovnici. Bohužel nevládnu angličtinou, takže nechápu, co tam píšou.
doplněno 08.12.16 21:30:
Už mi to došlo A- je anion soli a v tomto případě je jeho koncentrace (i látkové množství) rovné koncentraci nebo látkovému množství soli. A protože jak kyselina, tak její sůl jsou ve stejném objemu, je možné koncentrace nahradit látkovým množstvím.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.