Jak se učit

Neučil jsem se doma, zato jsem dával ve škole při hodině pozor.

Ono se stačí na pár sekund bavit se spolusedícím, zakoukat se z okna nebo se zaposlouchat o čem se baví za mnou a hned ti unikne něco důležitého, kvůli čemu nepochopíš ten zbytek.

Jestli jsi i tak nepochopila látku způsobem, jakým to učitel vysvětlil (vždy je několik úhlů, jak se na problém podívat a některé nám přijdou mnohem snazší než jiné), tak videa na Youtube jsou dobrý nápad. Dále si to můžeš přečíst na Wikipedii nebo vyguglovat vysvětlení od někoho jiného.

Hlavní je alespoň snaha. Jinak samozřejmě záleží na předmětu, ale mně se velmi osvědčila "učební" videa na Youtube (musí být pochopitelně důvěryhodná - např. z různých veřejných přednášek; pro SŠ postačí i online hodiny pořádané středoškolskými učiteli apod.). Bývá to tam podáno zajímavě a člověk si to dobře zapamatuje; učila jsem se tak částečně i na státnice.

Pochopila jsem dobře, že nemáš problém s pochopením a zapamatováním, ale že máš problém přimět se k soustředění na učení? V tom ti nikdo moc neporadíme. Je to vlastní kázni, ukázněnosti a překonání nechuti. Organizačně asi zvládáš, jen se ne donutit, ale přimět:

V tom případě začni tak, že určitou hodinu urči, bez vyjímek, učení. Chvíli ti to potrvá, ale zvykneš si na to, stejně tak jako jsi zvyklá, že o víkendu je v poledne oběd. Tak si v sobě vypěstuj jistotu, že teď je tolik hodin a ty patí učení.

1. Opakuj si látku co nejdřív po hodině. Budeš si něco pamatovat z hodiny, učivo lépe poleze do hlavy, v hlavě ti občas vykoukne i něco, co učitel řekl "mimo výklad". Je to lepší, než si po týdnu sednout k něčemu, z čeho si už moc nepamatuješ a jsou to jen hesla v sešitě.

2. Soustředění? To znááám Zkus vykoumat, co ti sedí. Mně dřív pomáhala hudba, teď se ani při jedné písničce nemůžu soustředit. Nějaké místo, nějaký čas, nějaké podmínky. Nedávej si velké cíle, zkus se soustředit ze začátku jen 10 minut, pak 5 minut přestávka. (Co si budeme povídat, pokud s předmětem nemáš problémy, 10 minut často stačí.)

3. Z Tvého příspěvku mám pocit, že tam jde i o motivaci? To už je ale opět na Tobě, nalézt, co tě k učení dokope. Co takhle maturita? Všechno, co se naučíš teď, si u maturity jen zopakuješ. Kdo to neudělá, učí se všechno znova nebo známky? Vlastní potěšení ze zvládnutého testu nebo zkoušení?

Čtenářova rada o studiu jiných zdrojů se mi líbí. Ale vzpomněla jsem si na dějepisáře, co mi v testu odmítl vysvětlení nějakého termínu (merkantilismus?), který jsem se naučila někde jinde. Nebylo to dle jeho slov největší křivda, co se mi kdy stala! Internet tehdy zažíval vzestup v domácnostech, my studenti celí šťastní, že nejsme odkázaní na učebnici a dvě encyklopedie v místní knihovně (malé město), a on mi odmítne definici z jiného zdroje!

Balzerko, koukám, že jste taky transformační typ slyšet, vidět, to nic není... změnit, dát tomu novou formu, je třeba

Já si dělala tabulky ze souvislého textu u gramatických pravidel. V záhlaví podmínky, v druhém jevy, a obsah tabulky vycházel jak se jev za daných podmínek chová. Vyučující tehdy na mě koukala, kde jste takovou tabulku sehnala? A já, že je v příruční mluvnici. "Ale tam žádná taková tabulka není!" - "No, není, ale všechny tyhle informace jsou obsaženy ve výkladu..." Koukala jak puk

Podle toho, o jaký předmět šlo. Takovou anatomii jsem měla rozkreslenou na karty, vybarvenou, latinsky popsanou. Jak jsem se s tím malovala, tak se mi to krásně zapsalo do hlavy. Jinak jsem si dělala výpisky, schematické záznamy podstatného, a barevné odlišení. V souvislém textu se student ztrácí. Dobré bylo učit se s kámoškou. Látku jsem jí vysvětlovala, čímž se mi upevnila. Naopak ona pak učila mne další lekci. Když se jednalo o jazyk- slovíčka, tak jsem si je věšela všude , i na WC. Ale nejhezčí vzpomínky mám, jak nás zkoušela maminka. Seděly jsme tři děcka kolem stolu a psaly diktáty, samé špeky nám dávala. A my jsme chtěli ven. Jenže, jak našla chybu, tak jsi dostal další diktát. Milovala jsem zeměpis, tak jsem si vyráběla svoje mapy a do nich zanášela, co vše jsme brali.To se taky krásně zapamatuje.Ono záleží na typu paměti.Pro mne je málo to slyšet či jen spatřit fakta v textu.