Galileův vs keplerův dalekohled

rozdíl je v optice. Galileův dalekohled má v objektivu spojku a v okuláru rozptylku, zvětšení je menší, ale obraz je správně orientovaný. Keplerův dalekohled má spojky na objektivu i okuláru. Proto má větší zvětšení, ale obraz je převrácený.

Barevná vada je totéž, co docela normální rozklad světla hranolem. Čočky ho dělají taky. Nevymyslíte čočku, aby neměla barevnou vadu. Bez achromatu a podobnych srandicek barevnou vadu neodstraníte. Jediná možnost je korekce dost složitým způsobem, kdy se za sebe poskládají čočky s rozdílným indexem lomu. Proto byly vymyšlené ty zdánlivě nesmyslně poskládané objektivy, kdy se těsně vedle sebe střídají spojky a rozptylky a proto je dobrá optika vždycky tak drahá.

To vsechno vim. Asi jsem se nevyjadril uplne jasne. Uvazuju jenom dve cocky spojku a rozptylku v pripade galileova a dve spojky v pripade keplerova dalekohledu. Rad bych podobnou konstrukci pouzil pro zuzeni svet. svazku na detektor (slozitejsi konstrukce by se pro dany ucel neumerne prodrazila). . Jde mi jen o to, ktera ze dvou uvedenych moznosti je pro to vhodnejsi..anebo jsou obe vicemene rovnocenne). Jak se prip. muze negativne projevit vlozeni vzorku do takto zuzeneho svazku apod. Obraceny obraz v tomto pripade nevadi. Presto dekuji za vycerpavajici odpoved. Vic lidi jako vy a svet by byl mnohem barevnejsi i bez disperze.