Opisování

Když opisuje, je to její blbost, je to ona, kdo nebude umět, až to bude potřebovat. Je mi jasné, že spoustu informací ze střední člověk nikdy nepoužije, ale aspoň si potrénujete mozek, logické myšlení, paměť, umění třídit a řadit informace... ona ne.

Na VŠ se mi stalo jednou, že jsme měly spolupracovat s kamarádkou. Měly jsme na to jeden den, tak jsme se dohodly, že se sejdeme na celé odpoledne v knihovně. Ona dorazila o dost později, zbývaly nám na práci asi jen dvě hodiny, já předtím udělala dost velký kus práce sama a byla jsem děsně naštvaná. V této části jsem se postarala, aby bylo jasné, že jsem na práci byla sama. Udělala bych to stejně: Např. říct "v této části práce jsem zkoumala", nebo do projektu podepsat jen sebe ("vypracovala: Jana Nováková") apod. Nebudeš bonzovat, ale bude jasné, kdo pracoval. Pokud se vyučující zeptá, proč jste nedělaly spolu: "Lenka nechtěla. Zkoušela jsem se s ní domluvit, kdy to uděláme, ale neměla zájem na tom pracovat." Nevysvětluj, prostě řekni, že nepracovala.

Zdravím, pokud nechcete být za bonzáky, s opisováním nenaděláte nic. Na druhou stranu není nic lehčího, než při testu hlasitě pronést "neopisuj z toho mobilu". (nadsázka)

Co se týče práce ve dvojících, zašla bych za vyučujícím, že má dvojice se na tom nijak nepodílí a jestli můžu pracovat s někým jiným, případně i sama. Nevidím důvod, proč by se někdo líný měl vézt na tom, co já udělám, a ještě k tomu mít kecy.

Pokud máš odvahu, můžeš vyučujícího požádat o změnu dvojice i ve třídě. Čímž si ovšem spolužačku znepřátelíš, s tím musíš počítat.

Souhlasím s Naufrago,

pokud práci vypracuješ sama, také ji sama podepiš,

nepracuj za línou spolužačku.

Vysloveně hlásit bych to nikam nechodila, ale pokud se vyučující zeptá, proč jste práci nepodepsaly obě, řekni,

že jsi ji udělala sama. (Já bych neříkala ani to, že spolužačka nepracovala, všechno ať vysvětlí ona sama.)

Nebonzuj,roznese se to a můžeš mít peklo..ona ti může dělat zle,tihle chytráci to dobře umí..Vyřiď si to s ní - jasně na rovinu jí řekni,co tě štve!Před tím,nežli nastane den psaní testů.Na rovinu - za tebe nic dělat nebudu...buď asertivní!

ahoj měla bis to říct nění to nic špatného já sem měla taky spolužačku a opisovala tak sem to na ni řekla a bylo po srandě sice asi týden byla naštvaná ale pak sme se zase staly kámoškami tak se nebou a vřekni to

Někdy mám pocit, že jste lidi snad ani do školy nechodili. Já od ZŠ až po VŠ opsala co se dalo a semnou další spolužáci, laborky z fyziky a chemie ve dvojci dělal zásadně spolužák co to uměl a dělal to rád, já pak jen opsala a opravila zápis pro oba, něco do biologie jsem zase dodala já, prostě taková spolupráce. Nikdy mě ani další studenty nenapadlo žalovat , každý dělal něco a nikdo se jen nevezl. Pokud pracujete ve dvojci a spolužačka se jen veze, pište na zápis vypracoval a jméno, jednoduše ji to nedejte opsat.

Lidus, ono je vocaď pocaď. Na střední mě nějakou dobu štvalo, že se jedna slečna přidala k naší pracovní skupině, nikdy nic neudělala a všechno jen opsala. Definitivně jsem se naučila hájit na vejšce, kdy jsem byla pozvaná na velmi nepříjemný kobereček děkanem fakulty kvůli odevzdání falzifikátu. "Kamarádce" jsem totiž v dobří víře poslala vypracovanou seminárku, kterou ona jen prachsprostě podepsala svým jménem a odeslala se všemi hodnotami, měřeními apod. jako vlastní práci. Naštěstí jsem to vysvětlila, ale stačilo.

Zdravím, ono s tím opisováním je to hezké tak dlouho, než se zjistí, že ten co má VŠ diplom, vůbec nic neumí a měl by jej vrátit.

... většina těch, co mají čerstvý diplom neumí vůbec nic a musí se to naučit v praxi.

To je pravda, ale když člověk chce, tak něco umí, zázrak to ale díky systému školství celkově to opravdu není.

P.S.: Taháky jsme mohli dělat, ale nesměli použít. Opisovací metoda učení opravdu funguje. Pak si ještě vzpomínám, na test na půl hodiny bez sešitu, nebo na 5 minut se sešitem. Mohli jsme si vybrat. Ten, kdo sešit neměl, byl v pr...li.

Naprostý souhlas. A taky se ví, že když student opisuje, tak tu látku vlastně umí kolikrát líp, než někdo kdo neopisuje. Nebo aspoň dřív to tak bylo, když člověk přepisoval tahák 10x na stále menší a menší papír, a pak si to vlastně lépe zapamatoval. Dneska už taky neplatí, že by každý musel mít všechny informace (vzorečky, historická data), ale spíš se zaměřuje na to, aby si to uměl student dohledat. Takže ten, kdo si to umí najít v té rychlosti a tajnosti na mobilu, má vlastně lepší "prognózu" než ten, kdo se to slepě naučí slovo od slova z učebnice.

Jinak samozřejmě mluvím (a předpokládám, že i lidus) o běžném opisování u písemky, ne opisování seminárek nebo dokonce vysokoškolských prací

Snad ani o písemce nemluvím a o opisování seminárek a diplomek už vůbec ne o to tu nejde, jde o to, že práci mají zadanou dva nebo tři společně a já měla to štěstí, že spolužák neuměl sice nic sepsat ale zato uměl bravurně provádět pokusy Fy-Che. a nebo sestavit něco co i fungovalo, spolupráce nám na SŠ usnadnila život.

A k těm seminárkám na VŠ, chcete mi tvrdit, že např. seminárku ADHD byste všichni psali ze své hlavy? Nikdy jsem nestáhla celou práci ale vždy čerpala z několika, přeházela slova ve větě...v podstatě jsem opisovala.

Martino to nebyla kamarádka.

Ježkovy voči, lidi neblbněte, žalování patří na 1.stupeň ZŠ! Nikdy jsem neměl problém nechat někoho opsat nebo od někoho opsat. Zoufalci u tabule jsme se snažili napovídat nebo jsme na jeho místě sami lovili signály z lavic. Se sousedem jsme měli spolupráci nastavenou tak, že při přísemce každý udělal půlku příkladů, druhou jsme si opsali a navzájem zkontrolovali.

3/4 informací ze školy vám v praktickém životě budou k ničemu, důležitá bude schopnost získávat informace a kontakty. Pokud se nebudete živit sami, a budete chtít uspět v nějaké korporaci nebo složitější organizaci, tak budete potřebovat to výstupní lejstro, jistou morální flexibilitu a znalost rektálního alpinismu.