Výpočet frekvence ladičky

Úplně přesně neporadím, akorát rychlost zvuku ve vzduchu není 430 ale 340 m/s.

A není spíš frekvence ladičky závislá (kromě rozměru - délky i průřezu) i na modulu pružnosti a hustotě materiálu, ze kterého je ladička vyrobena? Teda bude-li z materiálu s vysokým E (sklo, ocel), budou konce kmitat rychleji, než pokud bude třeba z gumy.

Dobrý den,není jasné co vyjadřuje ve výrazu"4*11" ona 4,je to nějaká konstanta,nebo vypočtená hodnota.Při výpočtu

vln.délky λ se musí zohlednit t.z.tuhost vazby,která vyjadřuje vlastnost materiálu ladičky,hmotnost, délku(je toto

zahrnuto v oné konstantě "4"? Pak by se to dalo řešit přes úhlovou frekvenci"omega".

Jak již bylo psáno rychlost je 340m/sec.

Nechybí v vzadání nějaký údaj?

fero

Zdravím,

ano, v rychlosti zvuku jsem se překlepl, má být 340 m/s. Ona čtyřka není žádná magická konstanta. Vycházel jsem z předpokladu, že na jednom konci ladičky (ten co držím) je uzel a na druhém konci ladičky je kmitna (největší výchylka amplitudy) viz obrázek.

U většiny laboratorních prací s ladičkou se dělá měření hledáním rezoznance při určité vzdálenosti nad hladinou vody ve válci s použitím rychlosti šíření zvuku ve vzduchu, atd.

Ve vašem případě je hledání kmitání masy materiálu trochu složitější než třeba hledání délky dírky v píšťalce. Podívejte se například na https://en.wikipedia.org/wiki/Tuning_fork

Na webu najdete spoustu různých článků, zkuste použít klíčové slovo "tunning fork"

Najděte si na googlu odkaz na "Speed of sound in tuning fork metal - Ik heb een vraag " a tam se vám stáhne .pdf článek na 4 stránky, kde je dostatečně vysvětleno, že to není jenom jednoduchý vztah mezi délkou tyčky ladičky, ale že záleží i na dalších parametrech kmitající hmoty, uplatňuje se i Youngův modul pružnosti, měrná hmotnost materiálu, atd.

Není to jednoduchý vztah, jak by si možná škola představovala, například že f = l . k (kde f je frekvence, l je délka, k je nějaký zázračný koeficient). Jsou to tajemství hmoty, praxe a letitých zkušeností. Je záhadou, jak například zvonař dovedl navrhnut a odlít 15 tun těžký zvon Zikmund v chrámu sv. Víta, naladěný do tónu G. Taky to nepočítal nějakým jednoduchým vzorečkem, jak by si asi škola představovala.