Dobrý den. Prosím o názor ohledně učebního oboru pro dceru. Protože jí učení zrovna moc nejde - jedna 4, jde na učební obor. Po důkladném hledání a přemýšlení jsme se dopracovali k oboru zahradnice. V našem kraji je jen jediná škola, kde hrozí,že se neotevře pro nedostatek žáků. Ostatní jsou daleko a velmi špatné spojení, takže dcera odmítá takhle daleko jezdit.. Takže hledáme druhou-náhradní školu. Ona vůbec neví. Připadá v úvahu jen kadeřnice v našem městě, nebo aranžérka s internátem. Raději by byla doma, ale ta aranžérka by se pro ni asi více hodila vzhledem k povahovým vlastnostem. Jelikož je velmi nerozhodná, půjde tam, kterou doporučíme. Na tu zahradnici chce, ale kdyby nevyšla tak kadeřnice nebo aranžérka?
4x
Dobrý den, já bych asi volil tu kadeřnici - bude potom lepší uplatnění a snad i výdělek. Ovšem, je to práce, kde se musí komunikovat se zákazníkem a učit se třeba i nové postupy či sledovat nové styly v oboru. U aranžérky je zřejmě předpoklad kreativita a "sklon k výtvarnu". Jenže, jaká je Vaše dcera, tak to víte Vy, ale zde to nepoznáme. Zdravím!
doplněno 28.01.16 08:58:Myslím, že pečlivost je dobrá vlastnost. A ta komunikace - dcera je ještě skoro dítě, tak než se vyučí určitě se "otrká" a bude dospělejší. Během učebního oboru bude zřejmě komunikovat se zákazníkem méně, bude pod dozorem a také něco odkouká od ostatních.
A vlasy rostou stále, tak budoucnost je zajištěna 
.
hrdaalena - tak, z dotazu se zdá, že na prvním místě je stále ten obor zahradnice (pokud škola otevře ročník). A jako náhradní obor je vlastně jen ta kadeřnice, protože internát není akceptován (děvče tam nechce být). Kadeřnice jsou různé - od těch špičkových, přes jen "normální" až po kadeřnice pánské. No, a navíc spousta lidí se v nějakém oboru vyučí, ale potom dělají zcela jinou práci (což může být i v tomto případě).
Bene, v jádru s vámi souhlasím, až na to, že kadeřnice "rostou" jako houby po dešti také a v dnešní velké konkurenci, pokud nebude ve svém oboru šikovná, aby si vytvořila klientelu, tak bych to zas tak růžově neviděla. On totiž ten sklon k výtvarnu je potřeba i u profese kadeřnice. Nejde tak o stříhání, jako o účes.
4x
Trochu možná opomíjíme jednu poměrně zásadní věc: "Raději by byla doma." Dcera je nerozhodná, plachá, povahově spíš introvert, zdá se - na internátu jí tedy asi dobře nebude (někdo je i v tomhle věku ještě moc mladý na to, aby se "otrkal", já bych to přes koleno nelámala). Takže i když Vám se třeba zdá, že obor aranžér by pro ni byl lepší, i kdyby to tak bylo, dcera pravděpodobně nebude spokojená, protože bude na internátě, kam se jí nechce. A známe to všichni - je jedno, co dělám za obor, protože když se to s prominutím se-e "doma" (na internátě, v osobním životě... zkrátka v tom životě mimo školu), jde do háje i škola - i kdyby byl obor vybraný sebelépe. Nadto jak psal Ben - kadeřnice je trochu jistější povolání. Pokud jde o komunikaci: Ptát se "Jak to chcete? Jakou máte představu o výsledku?" se musí jak majitele výlohy či čehokoliv jiného, co bude aranžovat, tak zákazníka v kadeřnictví. A že si v kadeřnictví nebude povídat? Osobně, když už ke kadeřníkovi jdu, fakt nemusím všetečné otázky a drby a rozebírání "aktuálních témat". Ať se na mě nikdo nezlobí, ale raději si tu 3/4 hodinku užiju a posedím v klidu a tichosti než krafat o nesmyslech s člověkem, kterého neznám a jehož názor mě nijak nebere (při vší úctě). Komunikace se dá tedy okleštit na ryze pragmatický dotaz ohledně přání zákazníka, který bude řešit v jakékoliv práci, a není nutno se jí tolik obávat.
Já bych proto volila školu raději s ohledem na to, KDE se dceři bude lépe být a volněji dýchat... 
2x
Jestli můžete, a školy ještě pořádají den otevřených dveřích, běžte se podívat, já se tak rozhodla ze dvou stejných škol - oborů- pro svou školu, jedna byla od pohledu hnusná, děcka zamračený, prostředí špinavý, druhá působila tak vznešeně.. Prostě pak člověk ví, do jakého prostředí chce, a kam naopak určitě nechce... Potkala jsem tady holky, a intr si nemohly vynachválit, taková určitá svoboda.. i já jsem si koleje užila.. . .. Brala bych tu zahradnici i za cenu dojíždění, nebo inrtru, kámošku to natolik bavilo, že si udělala nástavbu a šla na zahradní architekturu a vydělává si velmi slušně... Teď realizuje krásné zahrady.. Jinak když bude dobrá, prosadí se všude.. Pokud má trochu umělecký talent, tak ať zkusí tu aranžérku.. Ale ségra jí dělala a ty zastaralý techniky, typu vyřezávání obláčků z polystirenu a výhradně psali jen rukou různá motta do výloh - k počítačům se vůbec nedostali (je to jen pár let zpátky).. 
Všem vám moc děkuji. Nejhorší asi je, že pravdu máte vlastně všichni. Včera jsme byli na té aranžérce. Dost se jí to tam zamlouvalo. Supr intr, krásná škola. Řekla, že kdyby ta škola byla u nás, že by ji dala na přihlášce na první místo. Teď, když se jí zeptám tak řekne NEVÍM, je moc daleko. Ohledně té kadeřnice- chodila tam na základku. V sedmé třídě jsme ji museli přendat do jiné školy kvůli šikaně. Tam je teď spokojená a nemá jediný problém. I když nechce dojíždět, tady má strach z těch holek. Určitě tam půjdou i z její bývalý třídy. Na dnu otevřených dveří prohlásila, že ty holky tam byly strašný a má vlastně strach z těch 30 holek ve třídě. Je jasný, že rozhodnutí nechám na ni, ale obávám se,že se ho nedočkám.
Děvče je ještě nehotové, nebojte se, časem z ní vyroste vyrovnaný člověk. Měla by si jít za svým, co chce, co se jí líbí a nenechávat rozhodnutí na rodičích. Pak se jednou může stát, že Vás osočí: To jste chtěli vy, já to tak nechtěla...
Ona v té práci prožije život, rodiče ne...
Vnuk, od malička, sotva začal chodit, jedině vlaky. Nejšťastnější byl na nádraží. Měl výběr ze 2 železničních škol. Jedna asi 50 km od domova /možnost dojíždění/, druhá přes 150 km od domova /internát/. Porovnal učební plány, zaměření školy. No a vybral si tu, která je daleko. Je ve 2. ročníku a je tam šťastný. Je rád, že tam šel.
Proto nechte děvče, ať má možnost vybrat si samo. Aspoň Vás jednou neobviní: Tak jste to chtěli vy...Jaga.
1x
Ovšem na druhou stranu je nepovedená práce aranžérky snadněji opravitelná než kadeřnice. Můj osobní názor je, že když se jde někdo učit na obor, který mu vybere někdo jiný, tak to nebude žádná sláva ani ve škole, ani později v práci. Dotyčný by měl sám vědět co ho baví, co se mu líbí a jaká práce ho bude alespoň částečně uspokojovat, a podle toho volit školu. I když chápu, že někdy tomu situace nedovolí. To aranžérství má blíž k tomu zahradničení, i když na hlavě se dá taky udělat pěkný trávník
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.