Hydrogensoli princip tvoreni

Nejprve ke vzniku solí. Při reakci kyseliny a zásady vlastně spolu reagují ionty H3O+ a OH- za vzniku vody. V roztoku pak existují vedle sebe kladně a záporně nabité ionty, záporné anionty jako zbytky kyselin po odštěpení H+ a kladně nabité ionty jako zbytky zásad po odštěpení OH-. Vyjímečně mohou vznikat kladně nabité ionty i zachycením H+, na příklad NH3 + H+ = NH4+. Při zvyšování koncentrace iontů nebo snížení rozpustnosti (ochlazením) se začnou ionty ukládat do krystalu soli.

Vícesytné kyseliny disociují postupně. Nejprve se odštěpí jeden proton. Pokud bude koncentrace H+ respektive H3O+ stále pod určitou úrovní, odštěpí se další H+. Na příklad při naředění kyseliny fosforečné H3PO4 se nejprve odštěpí jeden proton a vznikne ion H2PO4-. Pokud bude koncentrace H+ dostatečně nízká (= vysoké pH), odštěpí se další proton a bude vznikat ion HPO4(2-), a při velmi nízké koncentraci H+ i poslední proton za vzniku iontu PO4(3-).

Mějme tedy roztok H3PO4 o koncentraci 1mol/dm3. Dojde k odštěpení prvního H+. Když do litru takového roztoku nyní přidáme 0,95mol NaOH, budou v roztoku ionty Na+, H2PO4- a něco málo iontů HPO4(2-). Ochlazením a případně i odpařením části vody bude z roztoku krystalovat Na+ a H2PO4- za vzniku dihydrogenfosforečnanu sodného NaH2PO4. Kdybychom do našeho roztoku kyseliny fosforečné přidali 1,9molu NaOH, odštěpila by většina iontů H2PO4- i druhý proton a většina iontů H2PO4- by se změnily na HPO4(2-) a po úpravě teploty a koncentrace by z roztoku krystalizoval hydrogenfosforečnan sodný Na2HPO4.

Stačí?