Příklad na volný pád

Nechybí Vám v zadání váha kuličky? Jinak bych řekl celkem lehký úkol? To je ze ZŠ?

Pokud zanedbáváme odpor vzduchu, pak váha (hmotnost) kuličky nechybí.

Jinak jedná se o rovnoměrně zrychlený pohyb se zrychlením = g (9.81 ms^-2), vzorečky jsou na to celkem jednoduché.

Obávám se, že při puštění malé kuličky ze střechy výškové budovy, nebude odpor vzduchu docela zanedbatelný!

Ale ten příklad je primitivní, je o kuličce, nic víc. Mohlo by třeba pršet, vát nějaký vítr, vír, teplota, vliv otáčení země, kymácení budovy ... a přibere si znalce.

Jako že z olova bude padat rychleji? Dobrý fór... Nechybí, je to v podstatě jedno.

No tak jediný dobrý fór je Váš komentář!

jo tak si pusťte na nohu kilo olova a kilo peří a uvidíte co je praxe a co teorie!

To došlo k nedorozumění, já neměl na mysli, zda jde o kilovou olověnou nebo kilovou skleněnou kuličku, já tím myslel, že 1kg kulička bude padat jinou rychlostí, než 100g kulička.

Nebude. Zkus to.

Samozřejmě bude rozdíl mezi koulí železnou a polystyrénovou. Ale dvoucentimetrová kulička z ložiska bude padat stejně jako atletická koule.

Ze vztahu s = ½ gt² vypočteme dobu pádu po dráze 12 m a od této doby odečteme dobu pádu po dráze 10 m. A průměrná rychlost se vypočte, když dráhu 2 m budeme dělit vypočtenou dobou po kterou kulička míjí okno.

spočítal bych si okamžitou rychlost v těch deseti metrech(volný pád v = odmocnina z (2gh)-ověř si to v tabulkách!) a pak bych to bral jako svislý vrh dolů s touto počáteční rychlostí.(vzorec s = v.t + 0.5 g t^2... což jsou ty 2 metry a pak vyjádříš čas-dobu průletu )

a průměrná rychlost je z definice dráha/čas

Stačí nebo potřebuješ ještě "naťuknout"?

PS: hmotnost nepotřebuješ-pokud by jsi potřeboval hmostnost kuličky, potřeboval by jsi i její průměr, součinitel čelního odporu a hustotu vzduchu (výpočet odporové síly)..ale to zatím nepočítáte , že?

uživatel x-ko to vyřešil elegantněji a jednodušeji než já ..uznávám!

Ano, to zatím nepočítáme. Už jsem se v tom celkem zorientovala. Ten čas chápu jak vypočítat. Jen mi vrtá hlavou ta průměrná rychlost, jak to má uživatl x-ko, že průměrnou rychlost vypočítám že ty 2m (výška okna) podělím dobou míjení okna. Proč použiju ty 2 metry. Asi jsem blbá už z toho,ale raději se ptám.

Proč použiju ty 2 metry.

Ze zadani: "Výška okna je 2 m. Jakou průměrnou rychlostí míjí kulička okono?"
Delku casu pruletu pred oknem znas, vysku (velikost) okna znas taky a vzorec v=s/t znas.

průměrná rychlost: máte dvě možnosti, buď

a) vypočítat průměr ze dvou rychlostí, první, tedy třeba v1 bude rychlos v horní části okna a druhá v2 bude v dolní části okna. Takhle si to možná paní učitelka představovala, nebo

b) jak píšete vy, vypočítat rychlost v průměrné vzdálenosti mezi horním a dolním okrajem okna, tedy vypočítat rychlost uprostřed okna, což je ale rychlost uprostřed sledované dráhy, takže teď co s tím. Jestli vám nevadí počítání, můžete paní učitelce dát tyto dva výsledky. Na tak krátkou vzdálenost se možná ani moc lišit nebudou, nebo budou? a to už je fyzika a uvažování.

ve škole vás blbnou počítáním s milisekundama. Kdyby vám dali větší výšku, například pád hmotného bodu (ve vašem případě ocelové kuličky) z výšky a při průletu po 100 metrech a další při průletu kolem portálu po 120 metrech, by už ta čísla byla trošku lépe viditelná a lépe by se s tím uvažovalo. Takhle jenom zapotíte kalkulačku.

Po 100 metrech by byl průlet po 4,515236 sekundách a po dalších 20 metrech, tedy ve 120 metrech už po době 4,946194 sekund, takže už by tam byly měřitelné alespoň 0,4 sekundy, tedy čtyři desetinky, což už se dá prakticky měřit poměrně dostupným zařízením.

Rychlost po 100 metrech by byla teoreticky (a hlavně pokud dobře počítám) 44,29447 m/s a po 120 metrech 48,52216 m/s takže by bylo dobře vidět, že se rychlost zvyšuje. Průměrná rychlost by byla 46,40831 m/s.

Zatímco kdyby se brala průměrná vzdálenost mezi oběma místy měřeného průletu, tedy po 110 m letu, bylo by to po době 4,73562 sekund a s rychlostí 46,45643 m/s.

Takže rozdíl mezi oběma způsoby uvažování "průměrné rychlosti" mezi oběma body průletu by byl (v absolutní hodnotě) 46,45643 - 46,40831 = 0,048117 sekundy, tedy hodně malý, záleží na tom, jak strašně přesně vás učitelé učí počítat a měřit. Asi to chtějí hodně přesně a neuvažují další, zde uváděné vlivy.

No to bylo při 10x větších vzdálenostech. Vaše čísla jsou jiná (asi 1,5 sekundy a asi 14 až 15,5 sec) a hraje se opravdu na tisíciny, normálně neměřitelné.

Někde jsem četl, že rychlost laviny by mohla být až 120 m/s.

Jenže při Rekordním seskoku Felix Baumgartner ve výšce 30 km letěl rychlostí 500m/s. Při vstupu do hustších vrstev vzduchu se zpomaloval až na ustálenou rychlost 50 m/s. Tedy stejnou rychlost jako parašutista při seskoku z minimální výšky pro volný pád= 450m.

Jak tedy může lavina být rychlejší než volný pád, když přitažlivost působí stejně?

Podle mě to to chybná informace.

no to je tedy divné s tou lavinou...možná tak rychlost šíření zvukové vlny nebo rázu.uvnitř "sněhu"..ale pohyb hmoty - laviny?

je to asi stejně náročné pochopit jako rychlost pádu dvojčat WTC, která se sesypala se zrychlením volného pádu, jako by je někdo odstřelil odspoda...ale to dokážou vysvětlit je odborníci ..já to dosud nepochopil..snad jedině přes ten ráz..

u té laviny..snad by se dalo uvažovat o jevech v tzv. mezní vrstvě ! ale 120m/s to mě teda hlava nebere, pokud nepůsobí nějaký "pohon" (vzdušný vír)!

PS: mezní vrstva- to si rád ověřuji v bazénu-pochopíte,dyž plavete těsně u dna - máte minimální odpor-mensší než na hladině nebo pod vodou ..

Ta maximalka je dana odporem vzduchu na dany predmet a jeho vahou. Odpor je dan tvarem a velikosti objektu (koule vs padak).

Tech 50m/s je pro cloveka naplacato. Clovek hlavou dolu s rukama u tela udela ve vzduchu i 150. Jak rychle padá deštová kapka (má prý ideální aerodynamický tvar), nevím.

Ta lavina ma asi dobry aerodynamický tvar a je těžká.

Našel jsem těch tvých lavinových 120m/s.

Lavina může putovat max rychlostí způsobenou gravitací mínus odpor vzduchu. Nemůže být tedy lavina rychlejší než pád volným pádem z okraje vesmíru.

http://technet.idnes.cz/baumg…21015_135234_tec_technika_mla

někdy mám také trochu problém s těmito "jednoduchými příklady" ..je to vlastně svým způsobem nepravda - realita je jiná..odpor prostředí , coriolisova síla atp.

tím že všechno zjednodušíme , jako bychom ztráceli jemnější nuance realiity (vznešeně pojmenováno)

některé věci prostě musíš brát tak, jak jsou! viz průměrná rychlost-prostě je tak definována...

s tím jsem měl na škole problém i já..prostě jsem nechápal význam a praktický smysl některých příkladů a veličin..

A už to zase jede někde jinde, co tak cunami...?

Dobrý den,problém tazatele byl vyřešen,přesto ve volném pádu nezáleží na hmotnosti padajícího tělesa,kdy se jedná

o rovnoměrně zrychlený pohyb.Protože,se problém přenesl na pohyb lavin,kde se jedná o pohyb na nakloněné rovině,

nelze tyto porovnávat.U lavin se jedná o pohyb podle 2.Newton.pohyb.zákona-hybnost těles ,kde je nutné zohlednit

třecí síly,které jsou v přímé úměře s hmotností tělesa.

S pozdravem fero