Astrologie - stejná hodnota slunečního času

Od: Datum: 23.11.15 22:21 odpovědí: 4 změna: 25.11.15 12:56

na wikipedia se lze dočíst ". Hvězdný a sluneční čas mají stejnou hodnotu jednou za rok – o podzimní rovnodennosti."

Myslí se tím slunečním časem střední nebo nebo pravý?

A proč ta hodnota je stejná jen o podzimní orovnodennosti, jak se píše? Není stejná i o jarní?


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 23.11.15 22:59

jedná se o astrologii nebo o astronomii?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: danek
Datum: 23.11.15 23:28

nevím pro mě za mě gastronomie, důležitá je otázka

Od: danek
Datum: 24.11.15 20:53

no?

Datum: 25.11.15 12:56
avatar

tak za prvé míchání pojmů astronomie a astrologie je opravdu děs a tazatel(ka) by sem měl(a) napřed umístit video an 100x pokorně opisuje UŹ NIKDY SI NEBUDU PLÉST ASTRONOMII S ASTROLOGIÍ, než dostane nějakou odpověď (astrologie je svým způsobem přímej protiklad astronomie, takže zaměňovat tyhle pojmy je vskutku těžká ignorance (a samozřejmě je astrologie pro každého člověka se zbytky normálního kritického uvažování naprostá blbost, přičemž se ovšem astrologie tváří, že jaksi s astronomií souvisí, takže kdo se zabývá astronomií, může být na tohle míchání citlivej))

teoreticky by se dalo odpovědět jen na otázku, co se myslí tím slunečním dnem (nějak mi z logiky věci plyne, že porovnávám-li sluneční a hvězdný čas, nutně musím vycházet ze střední hodnoty (smysl má porovnávat celý rok, ne nějaké denní hodnoty)),
ovšem z předpokladu, že by se sluneční a hvězdný čas mohly shodovat 2x ročně, vidím, že tazatal tápe v celém principu a smyslu hvězdného a slunečního času, takže se to pokusím obšírnějc vysvětlit

co se toho protnutí slunečního (solárního) a hvězdného (siderického) času týče, tak pointa spočívá v tom, že tyhle dva časy se liší, a to tak, že jednou za rok (resp. za jeden oběh Země kolem Slunce) o celý jeden den (sluneční den - viz dále),
neboli - jestliže koukám, za jak dlouho se na stejném místě (což si určím podle průzozu, logicky orientovaného na poledník (sever-jih), ale to je zas jiný příběh...) po otočení zeměkoule objeví Slunce, a jakákoliv jiná hvězda, s překvapením zjistím, že Slunce se oproti hvězdám zpožďuje - vychází o skoro 4 minuty pozdějc, než by proti hvězdám mělo, ty cca 4 minuty zpoždění se opakují (neboli narůstají) každý den, takže za rok (za oběh Země) už je Slunce v mínusu o celý den - takže se vlastně hvězdný a sluneční čas vyrovná (Slunce i hvězdy jsou vůči sobě stejně jako byly před tím rokem) a může se začít zas od nuly..., že se pro počátek té shody zvolila jedna ze dvou rovnodenností je v podstatě dohoda (úzus), podle mě by to mohl být jakýkoliv den, ovšem výběr je logický v tom, že jarní a podzimní rovnodennost je významný okamžik z jiného důvodu týkajícího se oběhu Země kolem Slunce - což je už je zas ten jiný příběh);

neboli ještě jinak - každý ví, že 1 den je, když se Země otočí kolem své osy - to ovšem ve skutečnosti není pravda - Země udělá jednu celou otáčku o ty skoro 4 minuty dřív; že se Slunce opozdí, je dané tím, že mezitím se Země posunula na oběžné dráze kousek dál, a Slunce je pro pozorovatele na stejném místě trochu jinde a trvá mu to skoro ty 4 minuty navíc, než doběhne na stejné místo (tj. Slunce se každou otáčku Země opožďuje o cca 4 minuty, tím se postupně stále víc opožďuje proti hvězdám, které vycházejí pořád (téměř) na stejném místě); samozřejmě my ovšem při stanovení délky dne vycházíme z toho, jak se nám na obloze pohybuje Slunce, nikoliv hvězdy, takže používáme tu vlastně "chybnou" délku dne 24 hodin;
jak je to s tím zpožďováním Slunce, je nejlíp vidět na obrázku stejné stránky z Wikipedie, na jakou odkazuje tazatel, ovšem v její (podrobnější) anglické verzi - http://en.wikipedia.org/wiki/Sidereal_time (na obrázku je Země seshora - veprostřed je osa, kolem které se otáčí; zobrazený úhel na Slunce je samozřejmě zvětšený; na spodních okýnkách je to maličké červené hvězda, větší žlutý kroužek je Slunce - situace v čase 0, pak o (skoro) 23 hod a 56 min pozdějc a o 24 hod pozdějc)

(dík zpožďování Slunce (které nám svým svitem "zatahuje" oblohu) můžeme během roku postupně vidět všechny hvězdy (a souhvězdí), které máme na daném místě v dohledu - ty jsou na jednom místě pořád stejné, a kdyby nám je nepřesvětlovalo Slunce, přehlídli bychom všechny za jedinou otáčku Země (vlastně za půl otáčky - to už by nám ty samé hvězdy, co zapadly na západě, zas začly naskakovat na východě); samozřejmě někde u pólů uvidím všechny dostupné hvězdy během jediného okamžiku a během dne se mi pořád ty samé jen budou otáčet po obzoru, ale to už je jen o představivosti, co z hvězdné oblohy uvidím a jak se bude pohybovat, když budu stát na pólu, na rovníku a někde mezi...)

(jinak si vnímavější čtenář může položit otázku, proč se nějak při posunu Země v prostoru (po oběžné dráze) nemění (nezpožďují) i ty hvězdy, když jsou každá i zatraceně různě daleko - ony se trochu mění, jenže prakticky neznatelně, protože jsou všechny (ty blžší i ty vzdálenější) už strašně daleko (a taky jsou vně okruhu, takže případné zpoždění jedné vůči druhé se bude jevit jako zpožďování a zase dobíhání (vůči vzdálenějším hvězdám, vůči rotaci Země), nikoliv jako neustálé zpožďování, co se vynuluje po jednom oběhu Země))
(ještě vnímavější čnenář si může pohrát s konstrukcí, co by se stalo, kdyby se Země otáčela vůčí oběžné dráze na opačnou starnu, kdyby se vůči ní otáčela pomalejc apod.)

P.S. a jinak ta jarní a podzimní rovnodennost souvisí s tím zmiňovaným jiným příběhem - tj. s tím, že je osa rotace vůči oběžné dráze (rovině ve které obíhá Země kolem Slunce) docela dost nakloněná, což má ten důsledek, že Slunce svítí (motá se) po obloze jeden půlrok víc na severní polokouli a další na jižní, o rovnodennostech je Slunce akorát veprostřed cyklu - takže pěkně vychází na východě a zapadá na západě, den a noc jsou stejně dlouhé (resp. ten západ a východ mají 12 hodinový interval)

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.