Nejste přihlášen/a.
Zdravíčko, mámybývalá kolegyně má syna v maturituním ročníku. Občas nechodí do školy. Fakta jsou taková, že na školu kluk jít nikdy nechtěl a je na ní z donucení, učivo mu nejde. Probíhá dlouhodobější šikana ze strany spolužáků, rodinná situace katastrofální. Když nejde do školy, jsou to výmluvy typu "zapomněl jsem si přezůvky" nebo "měli jsme psát test, o kterým jsem nevěděl", dokonce jsem slyšela i "jeden kluk mi chtěl dát přes hubu, tak jsem nešel". Naštěstí zatím absence vychází bez problémů.
Známá by na jednu stranu chtěla, aby do školy samozřejmě chodil, na druhou stranu svým dětem sprostě nadává (ano, i před návštěvou, raději k nim nikdo moc nechodí), neustále je shazuje a celkově fakt hrůza. Otec s nimi už nežije, děti často mlátil a nadával jim. Prý když tu školu nechce dělat, ať táhne, že je flákač apod. Sehnala jsem mu doučko a na jednu stranu ho jako flákače vidím, ale na druhou ho tak nějak chápu - škola, kterou nesnáší, šikana, doma naprosto nefungující rodina. Co myslíte? Nevím, co jí poradit, ona sama moc neví, co se životem, a jen tak nějak přežívá.
Díky za názory, protože když to u nich doma vidím (stačilo cca 3x), tak bych se raději odstěhovala pod most.
na školu kluk jít nikdy nechtěl a je na ní z donucení - to je důvod číslo jedna
doma naprosto nefungující rodina - to je důvod číslo dva
Co s tím? Nevím. Na jinou školu ho asi nepřehlásíš a jejich rodinu taky nespravíš. A snažit se řešit problémy cizích lidí, kteří o to snad ani nestojí? Jediné, co by mě na tom mělo zajímat je, proč škola toho týpka ještě nevyhodila.
Bohužel, je to tak. Veškerá absence je omluvena a prospěch není na propadnutí, proto je ještě na škole. Asi o to fakt nestojí, ale je mi ho líto.
Babkazov - nemontuji se, sama známá s eptala, když prý jsem ta učitelka, tak co má dělat (asi jí nedošlo, že mateřinka tady nic nenadělá). I kdyby, nechci vychovávat prakticky dospělého člověka... to byl úkol pro ni.
Řešením je odejít ze školy. Střední školu jsem taky dělal jen proto, že se to po mě chtělo. V rodině sice dobrý, ale kvůli škole byly problémy. Chtěl jsem jít do učení a dělat to co mě baví. Neprosadil jsem si to. Odmaturoval jsem napoprvé, ale když se ohlédnu zpět, škola byla sice přínosem, protože se člověk přeci jen něco naučí, ale pro zaměstnání celkem k ničemu. Stejně jsem skončil u práce, kterou jsem se chtěl i vyučit. VŠ jsem začal 2x a nikdy nedokončil. Dnes jsem před důchodem a kdybych byl studoval asi bych se nikdy neměl tak dobře, jak se mám. Nic mi nechybí , mám naprosto všechno co potřebuji a to jen proto, že jsem dělal a dělám to co mě baví. Školy mi už vůbec nechybí. Dnešní svět je bohužel pokřivený tím, že odborníkem je ten, kdo má školy, kurzy, zkoušky, potvrzení, ale jinak to může být naprostý kretén, přesto zastává významné funkce.
Za flinka bych ho rozhodně nepovažoval a doporučil bych mu odchod ze školy.
Řešení to jistě je, ale pár měsíců před maturou to nevidím jako dobrý nápad. Už je z toho důvodu, že další škola=delší pobyt u matky v domě, protože by neměl na vlastní bydlení. Vyučit se může i po matuře v dalším oboru, matura se mu nikdy neztratí.
Snažím se vidět i pozitivní stránku, ale je hodně vztahovačný, depresivní a odevzdaný předem, takže bych mu nejraději nařezala, aby se probral...
Celý problém je v tom, že se dnes na střední školu doéstanou i žáci, kteří na ní vzhledem ke svým výsledkům na základní škole nemají co pohledávat a pak logicky to musí vyústit v problém. Další problém je v tom, že mu někdo trpí neomluvitelnou přítomnost ve škole.
V tom s Vámi souhlasím, kdyby šel na učení obor, možná by mu bylo líp. Doučuji ho i češtinu, kde je to lepší, s matikou nepomůžu. Studijní typ to rozhodně není. A nepřítomnost ve škole je vždy omluvená - buď is napíše sám (mají omezené množství), nebo mu napíše matka (která ho dořve, ale co má dělat, aby neměl neomluvené hodiny).
Martino ty nemáš dost svých starostí? Do toho po čem mi nic není se nepletu, zasáhneš v dobrém úmyslu a ty budeš ta špatná.
Měl jsem to úplně stejně, ne moc dobrá situace v rodině, na gympl z donucení, víceméně šikana od spolužáků a propadal jsem.. Teď jsem na jiné škole (odborná průmyslovka) a mám vyznamenání, spolužáci v pohodě a bydlím na intru přičemž o víkendech jsem u babi s dědou.
Neměnil bych zpátky, ale zpátky k dotazu - myslím že to není flink, musí si uvědomit že to vzdělání k něčemu je a ideálně aby ho to bavilo (vidět v tom nějakou budoucnost). Podle toho co píšeš tak se v tom poznávám a mě chyběla motivace... Když jsem se už do něčeho dal (dokopal jsem se k tomu) tak to bylo v pohodě, nejtěžší právě bylo se do toho dostat..
Ta kolegyně potřebuje sex. Chlapa. A bude klid. Ona se zklidní a nebude tolik dorážet na synka (protože bude spíš myslet na sexy večer než na synovu školu), tím syn dostane nějakou psychickou volnost a nebude nervit se školou. Musí se začít od jádra problému.
Když to je těžko. Jak tu někdo radil najít si chlapa... ale to přeci není řešení. Matka bude zaláskovaná s vidinou jakéhosi sexu večer a na děcka bude kašlat tím tuplem. Podle mě by potřebovala zklidnit odborně - pod ambulantní péčí lékaře, no psychiatra samozřejmě. Možná by jí předepsal nějaká ta antidepresiva, se kterými by byl její život lepší. Evidentně nezvládá nic a všichni tím pak doma trpí. Chudák kluk, to vám povím. To doučování je dobré, néé každý flink je flinkem od přírody. Je v maturitním ročníku, tak přeci nezahodí 4 roky studia, to by bylo škoda.
Dobrý den. Martino.
Třeba o to ode mě nestojíte, ale přesto, za toho kluka, z úctou jen slova díků.
Ať udělá maturitu, pak si už snadněji pomůže sám. Bude to i Váš úspěch.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.