Názory na obory,střední školy

I já jsem rodič,syn naštěstí neměl zděděný pohybový talent po rodičích, ale umí velmi slušně svou práci. Pro Vaši , nebo Tvou otázku, ten vjem vrámci jakéhokoliv umění máš díky příteli a vztahu k němu, nebo to se jen tak, těď objevilo? Bez předběžných projevů? Nečetlas, nemalovalas, mimo sebe po obličeji, ale vznikla energie v tvé duši, to zkusit. Tuším, že ve škole vám všem cpou sebejistotu horem, dolem, ale určitě vám nepovídají, že sebejistí musí pracně dokazovat svůj um a věčně dokládat vlastní schopnost řešit a jednat. V "talentech", človíček bez sebereflexe se jednoduše ztrapní před celým národem, jen proto, že opravdu ješitně věří ve svou vlastní dokonalost. A pak..., zkrácený záběr uslzeného človíčka, jenž se dověděl pravdu o svých schopnostech. Nikdo ti nevezme jednání pokus, omyl, naopak ti pomohou v poznávání. Na malování nestačí jen štěce a barvy, na psaní potřebuješ slovní zásobu a jazykový cit k vyjádření. Pohled na obraz ti dá náladu, Novinář má v pěti větách popsat situaci a přitom být nestranný . Dokážeš popsat na 40 slov proč tvůj mobil má barvu jakou má? Sama vidíš, že taky nemám talent na vyjádření. A taky někdy stačí konturka aby se z nudy stal vamp.

Souhlasím s tvými rodiči, s uměleckými obory je potřeba začínat "od mala".

Na žurnalistiku potřebuješ velmi dobrou češtinu (tu zatím nemáš) a přehled.

I číst jsi měla začít dříve, ale snad to ještě "doženeš"...

Cíle máš poměrně vysoké, sebevědomí také, představy dost idealistické a poněkud zkreslené. Ale není pozdě se do toho zakousnout. Ono je potřeba, aby Tě na studia takových oborů přijali. K tomu je potřeba důkladná příprava a jistý talent. Ono takových, jako Ty , je hodně - a přijmou jen tu elitu. Umět napsat milý článek, je málo. A žurnalista bez znalosti mezinárodní situace,současného dění u nás a s mizernou slovní zásobou, moc neuspěje. A tohle je hlavně v knihách a časopisech z oboru politologie, historie, společens. věd...Požaduje se kulturní přehled. Pak to chce ovládat jazyky, hlavně AJ, hodí se latina. Když jsem dělala konkurz na redaktora, tak všechno bylo na čas. Aktuality musí být rychle. Předělat článek na diagram a naopak, přetvořit vědecký článek na populární. Rozumět teminologii. Správně vyslovit výrazy v různých řečech. Kolikrát musíte psát o něčem,co Vás nezajímá. Třeba o turnaji v ragby, přehlídce loutkových divadel nebo o stavbě spalovny. Tak si musíte rychle nastudovat informace. Píšeš, že začneš do něčeho chodit. A to je málo. Mám pocit, že si to představuješ tak, že Ti někde něco nalejou do hlavy. Ty musíš být sama aktivní. Vědět, co chceš a dělat proto víc, než jiní.

Znám pár lidí, co mají vystudovanou DAMU a žurnalistiku. Například sestřenice - od mala zpívala v Severáčku, je to citlivý člověk vnímající skutečnost jinak, než běžný (takový ten snílek, co ve všem najde krásnu nebo krátký rým). Pohybově nadaná, dělala gymnastiku. Žurnalistika - kamarád ze střední. Člověk s neskutečným všeobecným rozhledem a češtinářským zázemím, velice inteligentní, samozřejmě nadšený čtenář. Musí sledovat VŠE, co se ve světě děje - a nebo dělo. Nechci znít přísně, ale jestli si myslíš, že pro práci reportéra nepotřebuješ číst, tak o tom povolání vůbec nic nevíš.

Nevybírej si školu (=budoucí povolání) jen podle toho, co by Tě bavilo. Vybírej dle toho, jaké schopnosti a vlohy máš.

Není zač.

Ale o snílkovství to není. Je to o tom, jaký člověk je, jak jeho jednotlivé povahové rysy tvoří osobnost umělce. Pokud to tam není dosud, pravděpodobně nebude ani jindy.

Nevybírej rovnou zaměstnání, vybírej školu, která tě povede cestou, kterou chceš jít. Život člověka se mění, záliby/zaměření třeba zůstanou, ale najednou člověk dělá něco jiného, než po celou dobu studia plánoval - můj případ. Ale zaměření zůstalo, a to je to hlavní.

Vidím, že se trmácíš od jednoho k druhému, žádná stabilita, žádný směr není dominantní. Taky jsem to tak měla, protože máma nerespektovala moje tíhnutí k učitelství a nutila mě vybírat jinde. Jednou to byla kulturní antropologie, pak nějaká ekologie, jindy zas mezinárodní vztahy...

Jak moc jsi omezená volbou školy? Někdo vybírá pouze školy v okolí nebo i intr, ale ne moc daleko. To tě možná také bude limitovat (což by ale asi v Tvém případě mohlo být k dobru).

Zkuste se podívat jaké střední školy se nabízejí. Je jich několik druhů, například všeobecně zaměřené gymnázium, nebo střední odborné školy s nějakou specializací, v tom například i obchodní akademie, dříve tak zvané střední ekonomické školy, kde získávají kvalfikaci úřednice a administrativní pracovnice, pak ještě nějaké pedagogické a zdravotnické školy a pak ještě konzervatoř. Takže to vypadá na gymnázium, které vám dá všeobecný rozhled a vzdělání pro další volbu povolání a případné studium na vysoké škole, či universitě.

Bylo by vhodné se podívat, jaké školy jsou ve vašem městě, abyste nemusela dojíždět, nebo být ubytovaná v domově mládeže (tzv. internátu). Pokud je stejných škol víc, zjistěte si o nich co nejvíc, nedejte na grafickou podobu webové stránky, i dobrá škola může mít ošklivé stránky, záleží na obsahu. A hlavně - zjistěte si termíny tak zvaných Dnů otevřených dveří, kdy se mohou zájemci se svými rodiči přijít do školy podívat a zeptat se na cokoliv, co je zajímá. Také se ptejte známých, kteří do těchto škol chodí, nechte se poučit i od nich.

Například v Praze bývá výstava nebo snad veletrh s nabídkou středních škol Schola pragensis, letos podle scholapragensis.cz/... ve dnech 26. až 28. 11. 2015 v Kongresovém centru (bývalý Palác Kultury na úpatí Nuselského mostu), vstup zdarma. Žáci devátých tříd z Prahy tam mnohdy chodí v době vyučování i se svými učiteli.