Dobrý den (Ahoj). Chtěla bych se na vás obrátit s problémem, který budu muset rozebírat už 1.září. Jde o spolužáky, konkrétně dva, holku a kluka, kteří se ke mně chovají jak nějaké věci a myslí si, že snad nemám city, nebo že tomu jejich humoru holduje každý. Ale já ne. Jde o to, že když se holky baví, tak se třeba taky přidám k diskuzi atd, jenže nechápu, proč na mně (promiňte mě a mně mi nejde) hned zařve ten spolužák. např.: Karolíno, jsi pi*a, nebo ne, zavři už tu hubu! nebo: Mohla bys laskavě zavřít tu dršku? A přitom nechápu o co jim jde? Normálně se bavím, nejsem vulgární ani se do nikoho nestrefuji. Přesto mi takový idiot hned navodí chuť breku a nebo vzteku. A já jen mlčím a všichni se baví.. I ty rádoby kamarádky. Jenže já nesnáším, když je na mně někdo sprostý, nebo když na mně někdo křičí. Nedělali to rodiče, nedělo se to na základce ani ve školce, prostě nikde. A co se týče té spolužačky, tak ta na učení celý rok kašlala a pak si napochodovala jako primadona a samozřejmě že prolezla! Se čtyřkama, ale ano! Ta je zase na mně věčně čumí jako by ji vadilo, že vůbec dýchám. A přitom já nejsem ten typ co by nějak vyjížděl, jsem strašně zaostalá. Když se s někým bavím, tak dělá grimasy a dokonce mně s tím spolužákem nařkli z krádeže její stokoruny, kterou jsem ovše samo sebou nevzala! Už toho mám dost! Dva měsíce jsem si s mamkou a lidmi z okolí prožila super časy a perfektně si odpočinula. Jenže teď zase budu 10 měsíců na prášky.. Ale proč? Co jim je do mně, když já se do nich taky nepletu. Jo, a než to skončím, jen bych chtěla říct, že když je ten spolužák pryč, tak mimo školu se ke mně ti tři kluci chovají jako by nic, prostě pozdraví, ptají se, jak se mám a druhý den zase nic.
Co na to říkáte? Mám popřemýšlet o výstupu? A vyřeší se tím něco? V duchu jsem si řekla, že to mamce říkat nebudu, protože by byla smutná.. Jenže jinak to asi nepůjde. Prosím, piště mi své názory. Děkuji.
PS: Je mi 16 a teď jsem v druháku, jsem přecitlivělá a všechny takové věci špatně nesu
4x
Nenech si s**t na hlavu! Timhle si prochází hodně lidí a jen díky tomu, že si to nechaj líbit. Neřikam abys jim nadávala ale projev svůj názor že ti to vadí. Případná facka spolužákovi taky nebude na škodu.
2x
Garfieldko, potřebuješ zvednout sebevědomí a nenechat nikoho, aby se do tebe navážel! Musíš se zbavit té přecitlivělosti! JInak to totiž v životě nepůjde, vždycky se najde někdo, kdo si z tebe bude utahovat a bude nutné, aby sis buď z toho nic nedělala, nebo dokázala takového řeči dobře odpálkovat.
Mohla bych tu strávit hodiny výčtem věcí, které se dají dělat v podobných situacích, ale na to nemám čas, takže jinak: Podívej se na sebevědomé lidi, jak reagují na to, když je někdo sráží jako tebe. Oni se nenechají, narážka se od nich odrazí. Sleduj to a přemýšlej, jak bys to mohla udělat podobně. Základem je ale to sebevědomí opravdu mít - vpálit někomu narážku se strachem v hlase Ti akorát přitíží. Nepůjde to hned ale postupně, krůček po krůčku, můžeš všechno změnit.
Mívala jsem to na škole stejně, a i před pár lety si ze mě podobně utahovala kolegyně v práci (je mi 30!). S každým podobným zážitkem se moje sebevědomí o něco víc zatvrzuje, že nejsem odpad, se kterým by mohli takhle jednat a o něco víc to začnu vyzařovat.
Modelová situace: bavíte se s kamarády a spolužák na Tebe zařve: "Mohla bys laskavě zavřít tu dršku?" Co udělá sebevědomý člověk? Vyjede pohledem, zvedne hlavu a napřímí se a něco trefného odvětí a je na něm vidět, že útok neměl následky, které útočník zamýšlel. Nesebevědomý člověk sklopí pohled, stáhne hlavu mezi ramena, mlčí, odejde - je na něm vidět, že útok jej zranil. Takže NEUTÍKEJ, NENECH SE ZRANIT, BOJUJ!
doplněno 01.09.15 11:58:Já se naučila na podobné komentáře reagoval sebevědomým "Debile!", mnohdy to stačí. Prostě ukázat, že si z toho nic neděláš. Facka, jak píší nahoře, na tu si dej pozor. Je fakt, že když ji lupneš se asertivním postojem a řečí těla, tak může překvapit a účinkovat, ale... no, taky jsem je zkoušela. A kluci mi je vraceli, v mnohem horší podobě. Prostě jsme se párkrát prali, jenže kluk má vždycky navrch, že. Ale já se bránila, takže to fakt vypadalo jako rvačka, a ne jako šikana... tak pozor.
Ahoj Naufrago, děkuji, že sis našla čas na svou odpověď. 
Ano, přesně to já jsem, jsem totiž strašně přecitlivělá a místo, abych nějak zaútočila, tak i třeba dva dny přemýšlím co udělat a stejně to nevýjde.. Jenže já jsem to zkoušela, a stejně nic nezabralo. Spíše se zasmáli jako stádo kriplů (promiňte) a netvářili se nijak zastrašeně, no.. :-/ Ale přesto máš naprostou pravdu! Alespoň nějak bych se bránit měla! Zkusím zalovit na Googlu, snad tam budou nějaké rady.. Jinak se měj..
2x
Ahoj, tohle jsem na konci srpna řešila s přítelem, ve škole se do něj strefuje parta blbečků, nadávají mu, jsou sprostí, snaží se ho vytočit. Za začátku školního roku přísahal, že je před školou zmlátí, čímž by nadělal problémy jen sám sobě.
Po několika debatách, kdy jsem se mu snažila ukázat i jiná řešení, na ně přestal reagovat, vůbec si jich nevšímá, jsou pro něj prostě vzduch. A s púsměvem. No a prý se teď kluci hodně snaží ho ztrapnit a vytočit, ale nedaří se jim to, protože je přítel v klidu a nenechá se.
Takže, až příště spolužák zase něco podobného řekne, široce se na něj usměj a odpověz mu "hele, a to máš takhle křivý/žlutý zuby odjakživa?", "no jo, snažíš se, viď, ale moc ti to nejde", nebo "kup si raděj žvýkačku, táhne ti z pusy". Prostě něco, čím mu zavřeš pusu a ukážeš mu, že nejsi jen oběť. A dál si ho prostě nevšímej, nenechej se vyprovokovat k nějaké debatě. Ukaž, že ho máš těžce na háku, to je na šikanéry nejtvrdší kalibr.
Když budeš sedět v lavici jako zařezená, tak se do tebe bude strefovat dál.
doplněno 13.09.15 16:35:Egret, děkuji 
.
Zdravím, projednal bych to s třídní a případně třídní to projedná s vedením. pokud to by byla šikana drsnějšího charakteru, tak lze povolat na práci ostré hochy z kriminální policie (je to drsný zákrok, ale 100% funguje). Zkusil bych dotyčnému spolužákovi říci: Drž hubu ty čůráxu, s tebou si nikdo nebaví a moc mě nesxr, nebo z Tebe udělám dva a ještě ošklivější. Takový to přístup radila i přímo jedna ředitelka na ZŠ (měla tam největší pořádek a všichni z ní měli respekt). Nemusíte být jako dlaždič, ale v životě také musíte být ostrá a někdy i sprostá. Musíte si vybudovat autoritu.
P.S.: Můj děda měl také problémy, posmívali se mu a kdo ví co ještě. Začal boxovat a pak všechny agresory "zlikvidoval" a měl respekt snad na celé škole. Dostali všichni, co si to zasloužili a tolik, kolik bylo třeba .
1x
Šikanu si nesmíš nechat líbit.
Řekni to mamince a společně zajděte do školy za třídní učitelkou.
Nebude-li to chtít řešit (je to její povinnost), pak na vedení školy.
Ahoj, děkuji Vám za odpovědi, ani jsem nečekala, že se vás tu tolik sejde. Co se týče toho vedení, tak to nejde, ten spolužák má prostě ve třídě takovou pozici rádoby vtipného kluka. Jenže od té doby co dostal brigádu někde v nějaké kanceláři, tak si o sobě hodně myslí a také si myslí, že ostatní jsou nuly a musí si z nich dělat legraci -_-. No, ráda bych se ještě vrátila k tomu vedení. Jedna spolužačka si koncem školního roku stěžovala a učitelka z toho udělala estrádu pro celé patro. A co se týče té spolužačky, tak u ní se to zhoršilo a raději mlči. A co se týče mne, tak já mám krásný vztah se svojí mamkou, ale na druhou stranu už mi to pripadá jaksi blbé si za ní pořád chodit stěžovat a tak. Což je i moje mínus, protože já prostě jenom sklopím hlavu a dusím to v sobě..
Potřebuješ zapracovat na sebevědomí a schopnosti a umět se sama ubránit.
Dobře funguje karate, judo, aikido nebo jiný bojový sport. Ne proto abys uměla někoho zmlátit, ale hodně si tím zvýšíš sebevědomí. Navíc si zacvičíš, budeš vědět kde máš ruku a kde nohu, budeš obratnější atd. A už jen vědomí že mu kdykoliv přelomíš nos způsobí, že to z tebe bude vyzařovat a ta šikana přestane - vycítí že nejsi vhodná na "otloukánka" tak tě ani nezačne šikanovat. Vedlejší účinek je i že se i líp ubráníš při přepadení v parku a podobných "radostech"
Ahoj, ráda bych věděla, jak se vám daří. Výše uvedené rady jsou povětšinou velmi dobré. Zkuste daný problém brát jako možnost udělat se sebou a ze sebe něco, co bude pro budoucnost přínosné. Stavím se na stranu těch, kdo vám radí zapracovat na vlastním sebevědomí - třeba i s pomocí nějakého odborníka. To, co člověk změní uvnitř, je pak vidět i navenek a často už není třeba dělat nic jiného. Ostatní prostě sami od sebe a docela podvědomě změní svůj přístup k vám, protože vás prostě budou vnímat jinak. Přeji hodně trpělivosti a odvahy. Srdečně Egret.
0x
Ahoj Já bych to raději fackou neřešila...Zašla bych za třídní a vše jí pověděla.ona sjedná nápravu.Také bych to řekla rodičům.Oni by měli zajít do školy a vše prodiskutovat...Přece kvůli nějakým s odpuštěním idiotům nepřerušíš studium !To by teprve maminka byla asi na prášky...Oni potřebují zklidnit hormony /familiárně řečeno/.
Jinak se budeš muset v životě naučit být ostřejší.Svět je čím dál tím drsnější,bohužel 
Ahoj Wamp, díky za odpověď. Jinak, občas už mám takovou náladu to studium přerušit. Jde i o to, že ty tři holky, se kterýma vycházím o něco víc jsou na praxi mimo školu, takže snad nebudu v kalendáři co týden odškrtávat dny, dokud se nevrátí. Jinak, přerušení studia by se nekonalo úplně, šlo by pouze o přestup.. :-/ Jenže, kdo mi zaručí, že to na nové škole bude lepší, ne-li horší, že?
Nemusíš děkovat,není zač 
Vydrž,holky se vrátí a bude dobře.Na nové škole Ti nikdo nic nezaručí,pochopitelně.
Zůstaň kde jsi,v životě ještě potkáš idiotů... 
0x
Zkuste být průbojnější a nedovolte, aby se k Vám někdo choval vulgárně. Nenechte si všechno líbit. Nestraňte se kolektivu, je v pořádku, že se zapojujete do komunikace s ostatními. Pokud nikomu neskáčete do řeči a nikoho nenapadáte, pak ať Vás nikdo neokřikuje. Je potřeba to dotyčnému říci přímo a před ostatními, aby si uvědomil, že si nenecháte takovéto chování líbit a umíte se ozvat. Já vím, že ne každý to umí a neumí být v tu chvíli pohotový, ale naučte se to. V životě se Vám to bude mockrát hodit. A pokud máte dobrý vztah s mámou, klidně se jí svěřte. Vyslechne a poradí. A možná si s ní můžete natrénovat i to, jak pohotově odpálkovat nepříjemnou osobu a odkázat jí do patřičných mezí.. Takoví lidé se většinou trefují do toho nejslabšího, protože dobře ví, že se neumí bránit a projde jim to. Nenechte se zahnat do kouta, je to otázka sebevědomí a to si nemusíte nechat srážet nikým. Snažte se být nad věcí a nenechat se odradit někým, kdo chce být jen zajímavý tím, že si nevidí do pusy!
Ahoj Kapko Naděje, děkuji, že sis našla čas na svou odpověď. Snad nevadí, že ti tykám. Jinak, to co jsi napsala, je přesně o mně. Právě já jsem vždy taková, že sklopím hlavu a pak to v sobě dusím, občas se i rozbrečím. A přitom bychom mohli být ve třídě i bez toho, aniž bychom se sebou komunikovali. Jenže to nejde, on prostě musí pořád něco kout. Pokusím se dát na tvou radu, nadechnout se a klidně i před učitelkou mu něco říct. Jenže přes pc se mi to říká dobře, jsenže na druhou stranu, to přece horší být nemůže, snad by nebyl schopen na mně vztáhnou ruku..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.