Opravné Zkoušky

Ne nemohli, páč jsou to tvé zkoušky a nikdo je za tebe dělat nebude. Navíc, jste tuto látku jistě probírali ve škole, tak se podívej na zápisky a odpovědi v nich najdeš. Nebo použij internet a informace si sám vyhledej. Další možností je, že sem napíšeš odpovědi na otázky a ostatní ti je tu zkontrolují, popř. doplní.

Podle otázky to vypadá, že neznáte ani základy. Zřejmě jste to brali celý rok, takže vy, nebo spolužáci máte zápisky z vyučování nebo učebnice nebo doporučenou literaturu, ze které můžete čerpat. Na to, že už je srpen, se vám čas rychle krátí a tak lze předpokládat, že veškerý čas věnujete přípravě na opravnou zkoušku.

Ostatně i otázky jsou podivné. Například "polovodičové prvky v usměrňovačích", zřejmě se jedná o chemické prvky v polovodičových součástkách použitých pro usměrňovače. Záleží na tom, jak je vaše škola historicky zakořeněná, možná bude starý pan učitel chtít slyšet germanium, křemík a pokud je hodně velký staromilec, možná by chtěl slyšet i selen, cuprox (oxid měďný) nebo i rtuť - rtuťové usměrňovače se používaly například v trakcích (tramvaje, elektrické vlaky).

Pokud pod pojmem prvky myslí součástky, asi bude očekávat odpověď, že se jedná o diody nebo o tyristorové řízené usměrňovače.

Druhy usměrňovačů - najdete na wikipedii nebo na webu. Protože jste technik, specialista na autoelektroniku, najdete si katalogové listy typických usměrňovačů a v nich najdete typické parametry - provozní a mezní napětí Uak, provozní a mezní proud Imax, najdete si obrázky konstrukčního uspořádání - s očkem na vývodu nebo na lanku, plošné uspořádání blok. Také se podívejte na povolené maximální napětí v závěrném směru a další zajímavé vlastnosti. A zkuste se podívat, jak vypadají skutečné součástky - diody, abyste je poznal i po hmatu. Někde se používají i bloky se čtyřmi diodami v můstku, ale to víte.

Filtrace a stabilizace napětí - to je na velkou samostatnou kapitolu. Filtrace může být brána jednou jako filtrace zbytků po usměrnění střídavého napětí nebo filtrace jako odrušení rušivých špiček napětí. Hlavně se podívejte na pojem kondenzátor a všechno kolem něj - kapacita, maximální provozní napětí, konstrukční provedení (elektrolytický má polaritu), nabíjení, vybíjení, nabíjecí křivka, RC konstanta, frekvence atd. Stabilizace - najděte si pojem Zenerova dioda, zapojení stabilizátoru se Zenerovou diodou a pár výpočtů a hlavně graf napětí a proudu.

Násobiče napětí se používaly ve vysokonapěťových zdrojích televizorů nebo v jiných zdrojích vysokého napětí s malým proudem.

Měniče napětí - opět historicky asi elektromechanické, vibrační, rotační a moderní elektronické měniče. Historické měniče byly například u starých elektronkových autorádií, nebo z vozidlových radiostanic, kde se z napětí autobaterie měničem vytvářelo stejnosměrné napětí v řádu stovek voltů pro anody. Dnes se používají měniče z napětí autobaterie na vyšší napětí například u výkonových zesilovačů pro ozvučení ve voze nebo na střeše aut pro informování lidí kolem.

Konstrukce - u síťových zdrojů byl základem síťový transformátor, dnes jsou moderní spínané zdroje napětí. Pro vás asi bude nejjednoduší popsat zdroje, které znáte - zdroje napětí z elektrických článků a baterií, od tužkového článku, monočlánku, přes olověný akumulátor a pak k síťovým zdrojům - zdroje pro nabíjení mobilního telefonu, zdroje pro halogenové osvětlení, počítačové zdroje a možná i jiné zdroje, které jste viděl. Hlavní je bezpečnost, zabránění dotyku živých částí pod napětím, třídy ochrany, atd.

Poslední otázka - jistě znáte rozdíl mezi dynamem a alternátorem a průběhem jejich výstupního napětí a potřebu usměrnění. Z odborného výcviku jistě tyto části znáte a víte, kde jsou jaké usměrňovače. A jistě také se radíte s úspěšnějšími spolužáky.

Omlouvám se za příliš rozsáhlý a přesto pouze náznakový a zkratkovitý příspěvěk.

Možná máte nějakou možnost se dostat k rozebranému autu a vidět na vlastní oči elektroinstalaci ve voze. Akumulátor, kabely, konektory, objímky, žárovky a také u starších auto dynamo a u novějších akumulátor. Možná budete mít štěstí a možnost si ho rozebrat a podívat se, jak je dělaný, jaké jsou v nich rozdíly, kde jsou u alternátoru přidělané diody, jak je řešený chlazení diod. Nebojte se podívat dovnitř, rozebrat si je, podívat se, jak je dělaný startér. A z elektroniky a zdrojů se dívejte i na chladiče, žebrování a důvod žebrování (lepší chlazení). Dívejte se i na konektory a vyzkoušejte si je odpojit, nasadit nebo si sám nasadit kabely na jednotlivé piny konektoru, opravit upadlý faston, atd...

Počítejte, že vám u opravné zkoušky mohou dát třeba jako záchrannou otázku něco z předchozího ročníku, třeba provoz, nabíjení a údržbu akumulátoru, napětí, kapacitu akumulátoru, odebírané proudy, výkony žárovek a dalších spotřebičů, dimenzování průřezu vodičů, schématické značky a schémata typická pro instalace ve vozidlech.

Možná berete jak klasické síťové zdroje se střídavým napájením 230 V a klasickou elektroniku, tak autoelektriku s typickým stejnosměrným napájením z akumulátorů a přídavnou elektronikou a řídicími počítači na všechno. Sám nejlépe víte, co jste brali, zkuste si všechnu teorii také představit v praxi, vybavit si, jak vypadají jednotlivé bloky, jaké mají funkce, jak se zapojují i bez podrobné znalosti chytré elektroniky uvnitř. Možná se také chytíte s tématem autorádií, autoalarmů a imobilizérů, nebo něčeho, co znáte a o tom se můžete rozpovídat a třeba i odbočit od základního tématu. Také si možná vzpomenete na jištění, pojistky, atd.. atd.. Držím vám palce.