Astronomická jednotka

Světelný rok je vzdálenost, kterou světlo urazí za rok.

Mimochodem, existuji i jednotka jménem Astronomická jednotka.

...a znamená něco jinýho (není odvozená od rychlosti světla) - Astronomická jednotka je cca průměrná vzdálenost Země od Slunce (takže ta má smysl pro určování vzdáleností ve Sluneční soustavě, pro vzdálenosti i jen k nejbližším hvězdám (několik až několik desítek světelných let) by už byla směšně malá (vzdálenost Slunce - Země určená rychlostí světla dělá cca 8 minut);
ale určování vzdáleností ve vesmíru pomocí rychlosti světla (ve světelných rocích) je spíš amatérský pojem, astronomové používají jednotku vzniklou na základě úhlových měr - a tady zase vstupuje do hry ta Astronomická jednotka (vzdálenost Slunce - Země), ale trochu jinak - když by se posunula dýlka Země - Slunce tak daleko, aby se nám jevila (teda ta úsečka mezi Sluncem a Zemí) v úhlovejch velikostech jako 1 vteřina (což je hodně málo), byla by ta úsečka od nás vzdálená 1 parsek - a parsek je ta základní jednotka pro (odborné) určování velkých dálek ve vesmíru (parsek je přes 3 světelný roky)
(odbornějc i s obrázkem např. tady: http://sk.wikipedia.org/wiki/Parsek )

Jak zde již zaznělo, k jakékoliv hvězdě poletíš rychlostí světla tak dlouho, kolik světelných let je od nás vzdálená. Tedy výlet na nejbližší hvězdu by trval něco přes osm let. čtyři tam a stejně tak zpátky. Úplně přesně řečeno by se jednalo o výlet na druhou nejbližší hvězdu.

Ponechme stranou otázku, že rychlosti světla se nedá žádnou raketou dosáhnout. Takže čím pomaleji by jsi letěl oproti rychlosti světla, o to déle by cesta trvala.

astronomická jednotka je vzdálenost Země-Slunce, přibližně 150 milionů km.

A jak správně zaznělo, když je hvězda xxx světelných let daleko, tak vidíš její světlo, které k nám letí přesně xxx let.

Jak dlouho by trval let k ní, to už je jiná otázka. Si všimni o čem se občas mluví v televizi v souvislosti s letem na Mars. Když použijeme astronomická měřítka, pak Mars je hned vedle, sotva kousek od Země. Pilotovaný let na Mars bude trvat přibližně 2 roky tam a dva roky zpátky, dohromady minimálně čtyři roky. A že bychom se my lidi kdy dostali až k jiným hvězdám? To nevypadá moc nadějně, protože prvních pětadvacet let budeš děcko, posledních pětadvacet let budeš starej chlap a za těch prostředních pětadvacet let to nestihneš.

Tenhle mezihvězdný let se spisovatelé sci-fi pokoušeli řešit vícegeneračními lety. Ale pak je to přestalo bavit a vymysleli mimoprostor (což zní krázně, ale vůbec si pod tím nedovedu nic představit). cestování červí dírou (což jakýsi fyzikélní základ má, ale to neznamená, že to je či kdykoli bude reálné), warfový pohon pro cestování nadsvětelnými rychlostmi...

Ale zpátky k realitě. Třeba taková cesta na Mars by trvala přes dva roky ne proto, že je tak daleko, ale proto, že není (a nejspíš nikdy nebude) reálné letět k němu přímo (ostatně, co je to "přímo"). A u těch mezihvězdných cest by tenhle problém byl až druhotný.

Warpový pohon, ne warfový http://www.national-geographi…nem-pracuje.html#.Va0F5PmxgVA

Smozžejě. Omlouvám se za překlep

Už se na něm pracuje? Výborně! Škoda, že se výsledku nedožiju. Warpový pohon bude totiž objeven až ve 24. století. (Říkali to ve StarTreku. )

Pokud vím, sondy letí k Marsu přibližně půl roku, nebo se mýlím?

A že bychom se my lidi kdy dostali až k jiným hvězdám? To nevypadá moc nadějně
Vědci se shodli na tom, že je "nepravděpodobné", že by lidstvo NĚKDY cestovalo byť i jen k nejbližší hvězdě . Ekonomicky, technicky a historicky na to prostě lidstvo nemá.

Ale dostanete se tam, stopem, Jen si nezapomeňte vzít ručník.

Jak píší předchozí rádci, je to vzdálenost, kterou urazí světlo za jeden rok, jak je zatím známo světlo letí rychlosti asi 300000 km za vteřinu - pro představu Měsíc je od Země vzdálen asi 360000 km, tudíž, když tady na Zemi rozsvítíte baterku, tak měsíčan jí uvidí asi za vteřinu a něco. Slunce je třeba vzdálené od Země asi 150 milionů km. Tak to vychází asi na nějakých osm minut. Nejbližší hvězda je Proxima Centauri, vzdálená asi 4,2 světelných let. Zatím jsme tam letěli jen v románu Stanislawa Lema. Berte to s rezervou - čerpám jen ze zapadlých vědomostí.

A jak to tady pročítám, úplně jsem zapoměl na to, že při vyšších rychlostech běží jinak čas. Rád Scifi čtu, ale toto mě hlava nebere (i když tak tři čtvrtiny povídek z Tězké hodiny jsem snad pochopil)-

Dobře vysvětleno, předpokládám, že tyhle výpočty budou složitější když bych chěl určit dobu třeba k marsu? Planety se pohybují a mění polohu ne? To se taky bere v úvahu? Že nejlepší je letět v dbě kdy je Země nejblíž k Marsu?

No to právě není nejvýhodnější. Kdybych vyletěl v tomto okamžiku, on by mi Mars během letu "utekl". O to je vše slořitější.

Dejme tomu, že doba letu bude spočítána na půl roku. Pak je nejlepší vystartovat o půl roku dříve před okamžikem, kdy bude Mars nejblíže Zemi. Je to jako střílet na letící cíl, musíte mířit do bodu před cílem tak, aby kulka dospěla k tomuto bodu v okamžiku kdy tam cíl bude. Ovšem s tím rozdílem, že se neletí po přímce, ale po křivce oběžné dráhy sondy (lodi) kolem , kterou loď musí mít. Jednoduché, že?

Ani takhle "jednoduché" to není. On se cestou dá třeba využít "gravitační prak" a pak je rychlejší letět i delší cestou, pokud se při tom podaří využít ten "prak" ke zvýšení rychlosti a celkově tak doletět dříve.