Vysokoškolská matematika - obsahy, matice

Zkusím Vám pomoc s druhým obsahem. Nevím, jestli náčrtky jsou originál, ale nulový bod rovnice y=-2x + 12 pro x mi vychází jinak než je náčrtek. Ostatní přímky jsou OK. Doporučuji zvolit měřítko 1 cm (nanést na osy x, y), pokud si pak trojúhelník nad osou x rozdělíte na 2 pravoúhlé, jak jste již naznačil, zjistíte délku odvěsen v cm a spočtete obsah obou pravoúhlých trojúhelníků. stejným způsobem pak vypočtete obsah trojúhelníku pod osou x.

Neodpovídá zadání, protože to je už výsledek Ze zadání jsem sestavil matici upravil ji tak, aby byly nuly pod diagonálou. Pátý řádek se rovnal čtvrtému, pouze odlišná znaménka, přičetl jsem a pátý řádek tedy zmizel. H(A)=H(A)´, nekonečně mnoho řešení. Problém je, že nevím, jak ze zadání takových to příkladů poznat, za kterou x dosadit parametr. Jestli to je podle toho, že ostatní x jsou závislé na x3 a tedy bych měl dosadit "t" za x3. Ale podle výsledků nemám x3 ve všech řádcích matice, která mi vyšla. Takže buď to mám špatně spočítané, nebo něco jiného

Protože jsem potom chtěl doplnit i ty obsahy. Doufal jsem, že to správce smaže

Děkuju! U všech těchto příkladů je, že máme určit minimální průtok např. x2, aby ostatní byly nezáporné. Když vypočtu matici, dosadím parametr t za x, na kterém ostatní závisí (např. x2). Tak jak potom zjistím ten miminální průtok? Nějakým výpočtem, grafem? Vím, že mám ostatní x dát rovno větší nule. Pokud vyjde například x1=t -100, tak t je větší rovno 100. Tak to udělám u všechn zbývajících x. A jak potom prosím zjistím ten miminální průtok např. x2, aby ostatní byly nezáporné?

Takže pokud tomu dobře rozumím. Minimální průtok x2 tak, aby ostatní byly nezáporné zjistím, když např. x1=100-t, x3=300+t, bude t menší rovno (násobení mínus jedničkou, abych měl kladné t) 100, t bude větší rovno -300. A obě "téčka" nahradím x2. Čili výsledek tohoto smyšleného případu bude?

Ta pravá strana u druhého příkladu je 8*2na n.

Ano, přepsal jsem se. Právě jsem se snažil to nesplést a napsal jsem to přesně naopak

Ten první příklad mi vyšel ještě pěkně. Po všech dosazeních a úpravách mi zbylo 2A=8, čili A=4, což přičtu k "prvnímu výsledku" (C1 * kořen na n plus C2 * kořen na n).

U toho druhého příkladu mi vyjde 3A na n + 8A = 8. Což mi přijde divné. Pro 3A na n není nic na pravé straně. Teď jsem enkem pravou stranu nenásobil, takže po dosazení a vyškrtání dvojky na n mi zbylo 4a-a=8. Což už mi přijde logičtější. Tak se v tom plácám a nevím, co je správně a co ne

A teď jsem si všiml ještě tohoto:

Na pravé straně bude např. pouze 7. Kořen vyjde 1. Pravou stranu vynásobím n, čili yn=An, yn+1=An+1 (An+A), yn+2=An+2A). Vyjde nějaké A, např. 7A, 7A=7. Do výsledku ale nepřipíšu jenom +1, ale +1n. Budu postupovat stejně, pokud bude na druhé straně např. to, co ve dvou výše naskenovaných příkladech? Myslím to tak, že výsledek bude např. C1*8 na n + C2*9 na n + 1n. Nebo ta jednička bude bez n? Ono to totiž potom ovlivňuje výsledek C1 a C2, pokud mám zadané podmínky. Chápu to tak, že pokud pravou stranu násobím n, kvůli pravidlům vyplývajících z výsledků kořenů, budu výsledky A, případně B a C násobit n a takto je zapíšu do prvního výsledku s C1 a C2. Pletu se? Kdyby mi vyšlo A=7, B=5, připsal bych + 7n + 5. Ale pokud násobím pravou stranu, pak připíšu + 7n na druhou + 5n?