Vůbec nemluvím

Od: Datum: 05.06.15 09:29 odpovědí: 8 změna: 05.06.15 22:46

Dobrý den, mám vážný problém. Nikdy jsem nebyla ukecaná a měla jsem vždy problém se seznamovat, skamarádit a jsem stále velmi stydlivá.. ve školce a na prvním stupni ZŠ to bylo v pohodě. Pak na druhým stupni to celkem taky šlo, ale na konci roku sedmé třídy jsme byly obviněny z "šikany", i když to nebyla pravda. Takže jsme přešly do jiné třídy a tam bylo vše v pohodě, staly se z nás nejlepší kamarádky. Ale v devítce se do ní zakoukal jeden kluk ze třídy a pak spolu začali chodit a na mě se totálně vykašlala (chápu, byli zamilovaní, ale ona mě úplně přehlížela, jako kdybych byla vzduch..). No a pak jsem šla na gympl a ona taky, jenže jsme se spolu bavili skoro jako, když se neznáme. Ona radši byla s jednou holkou, co chodila s náma do třídy na ZŠ (s tou jsem v dětství taky kamarádila, ale na gymplu ne). Ze začátku v prváku jsem se snažila nějak začlenit do kolektivu, nebo aspoň k těm, které jsem znala ze základky.. ale vůbec jsem nevěděla o čem se bavit, tak mi přišlo pohodlnější sedět v lavici a radši si malovat, nebo tak něco. Takže teď jsem na konci druháku a dostáváme se k tomu, proč jsem píšu. Ostatní mě do této doby ignorovali, občas jsem prohodila pár slov s tou (ne)kamarádkou (která mě mmchd začala tohle pololetí pomlouvat), ale asi od půlky května, kdy jsem přišla ráno do školy a nepozdravila pár holek, tak se na mě teď skoro všichni dívají jak na vraha a dělají si ze mě někdy srandu. Teď jsme byli na tři dny na výletě a můžu vám říct, že hrůza. Kromě dvou holek na chatce a učitelkou jsem s nikým nepromluvila. Jedna holka jednou večer řekla, že jisté osoby jdou těžce rozmluvit a druhá zase, že nechce skončit jako jisté exempláře naší třídy - obě samozřejmě myslely mne. A včera cesta domů.. no to bylo, jeli jsme vlakem a já blbec si sedla do kupé k jedněm děckám z naší třídy. Něco si tam o mně šeptaly a smály se. Pak se mně jeden spolužák zeptal, co říkám na výlet, ale já hned zčervenala a uplně se mi stáhlo hrdlo, že jsem ze sebe vydala jen něco ve stylu: "jo, dobrý" a to bylo všechno (ještě ke všemu, jen takovým tenoučkým hláskem). Pak mě samozřejmě na nádraží pomluvili a já seděla radši sama v ústraní. No když jsem přijeli do našeho města, tak tam na mě čekal taťka se ségrou a se psama. Já jim ani nezamávala z vlaku, když jsem přijížděli a hned jsem rozvazovala psy, abyme mohli hned jít. Pak se mě uplně klepaly nohy a bušilo mi srdce. Dneska jsem ani nešla do školy, jelikož mi bylo ráno na zvracení, měla jsem průjem a navíc mě bylo blbě a bála jsem se jít do školy. Vím, že si za to můžu sama, ale chci to změnit. nechci skončit, jak nějaká blbka, co bude furt sedět v ústraní a nebude mluvit. Já mám vlastně celkem i problém mluvit, když jsme někde s rodinou, tak taky nepromluvím skoro slovo. A teď si vzpomínám, že na konci 6. třídy do půlky 7. třídy jsem byla taky uplně sama a nikdo se se mnou nebavil. Vlastně teď nemám ani žádnou kamarádku, protože ta bývalá mě akorát pomlouvá a já nechci být s člověkem, co mě pomlouvá/pomlouval. Mám jen rodinu a psy, to mi celkem stačí, já nepotřebuju mít kupu kamarádů, ale bojím se úplně jít v pondělí do školy. Co mám dělat? Pokud to nělkdo dočtete do konce, tak vám budu velmi vděčná i za nejmenší radu. Také mám ještě problém se souvislým vyjadřováním, takže když mám říct nějaké souvětí, nebo více vět, tak se vždycky zakoktám, zapomenu, co jsme chtěla říct a trapně mlčím.. :(


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 05.06.15 10:05
avatar

Člověk má žít život pro sebe, ne pro ostatní. Dělej to, co máš ráda, a na ostatní nedbej. Doporučuji knihu Musela jsem zemřít od Anity Moorjani. Ta otevře oči.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 05.06.15 10:13

Dobrý den, každý máme něco, čím se lišíme od ostatních. Já si zase někdy nemůžu pomoct a mluvím víc, než je zdrávo. Kdyby nás dva šlo zprůměrovat, byli by z nás dva nezajímaví, šedí, průměrní jedinci. Vy se potřebujete trochu rozmluvit, abyste se dostala z kategorie extrém do kategorie přijatelné (drbna s vyřídilkou z Vás asi nikdy nebude ) Ve třídě teď máte problém, který stylem "hlavou proti zdi" nevyřešíte. Chce to trénink - zkoušet navazovat komunikaci při různých příležitostech - placení v obchodě, procházka se psem, sousedovic malé děti, to vše je drobná záminka k nezávazné komunikaci. Stačí prohodit pár slov, někdy jen úsměv. Je to zcela nezávazné a když se to nepovede, vůbec nic se neděje. Zkrátka to příště zkusíte znovu. Chápu, že komunikace v "nepřátelském prostředí", které Vás ztresuje a kde se necítíte dobře Vám nejde. Ale to nikomu. Tak se na to nesoustřeďte a nechte to plynou mimo Vás (vím, lehko se řekne). Před Vámi je víkend, bude hezky, tak vemte psy a vyražte někam ven načerpat energii, kterou budete potřebovat. Na světě není jen škola. Je spousta důležitějších věcí ve Vašem životě než těch pár nepřátelsky naladěných individuí.

doplněno 05.06.15 10:17:

šmarjá: stresuje

Ohodnoceno: 1x
 
Od: ben®
Datum: 05.06.15 10:23
avatar

Dobrý den, možná je problém také v tom, že nemáte o čem mluvit. Mluvit jen tak, aby se nemlčelo nemá velký význam. Zkuste si něco připravit, nějaké téma a o tom můžete něco povídat. V tomto věku je přeci hodně témat - hudba, film, sport, pejsci, knížky apod.

A zapracujte na svém sebevědomí a víru v sebe sama. Zřejmě s tímto máte problém. Zkuste také brát život trochu s nadhledem a humorem. A když se nejde bavit s děvčaty, tak to zkuste bavit se s chlapci ve třídě - zdá se to být obtížné, ale kamarád není většinou taková sv*ně jako kamarádka.

A také se už můžete těšit na prázdniny, kde možná potkáte někoho zajímavého (a v září budete sebevědomé děvče, které třída nepozná). Zdravím!

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 05.06.15 10:33
avatar

Xindl X zpívá v jedné písničce: . . . raději budu jiným k smíchu, než sobě k pláči. ;) Musíš si vybrat. Buď budeš sama a budeš jinými pohrdat nebo budeš tolerantní a sama nebudeš. Je to jen na tvém výběru, na tvém jednání. ;) Víš ty, co to je stihomam? Poklikej a něco si přečti. Je totiž docela pravděpodobné, že si holky špitraly holčičí tajemství o klukách. A vůbec ne o tobě. A smály se proto, protože svítí sluníčko, na světě je krásně a ony měly radost z toho, že žijou. Smály se, neposmívaly se.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: mlcka
Datum: 05.06.15 21:20

babkazov - Jestli jste to myslela o tom stihomamovi ze srandy, tak dobrý vtip. :D Ale pokud vážně, tak se opravdu posmívaly mně, to vím na 100%.. :(

Datum: 05.06.15 11:22
avatar

Ahoj, já to vidím na sociální fobii, také jsem s ní měla velký problém. Sociální dovednosti se musejí trénovat. Nemusíš být ukecaná, ale když nepozdravíš, tak to už je přímo nezdvořilé, a nikoho nebude zajímat, zda máš nějaké problémy, po pár takových incidentech se ti sami budou vyhýbat a považovat za podivínku.

Za prvé si zkus o sociální fobii něco přečíst, na internetu je toho spousta. A dále si každý den dej malý úkol - že například někoho oslovíš na zastávce - zeptáš se např. kolik je hodin, zda nevědí kam jede nějaký autobus atd. Začni s malými úkoly, a až se trochu "otrkáš", přidávej si těžší - jako že přijdeš za nějakou holkou ve třídě, kterou zrovna nemusíš, a dáš se s ní do řeči... Vždy je o čem mluvit - můžeš se jí zeptat, zda má hotový úkol, zda jí nedělal problém, poprosit o pomoc s nějakým úkolem, nebo jednoduše začít o počasí nebo o pořadu či seriálu v televizi. Zkus trénovat "small talk" - je to velmi užitečná dovednost, prostě se s někým cizím pustit do řeči o čemkoli.

Pokud by se ti tvé problémy nelepšily, obrať se na psychologa, poradí ti, co máš dělat. Ze své zkušenosti vím, že neřešené problémy umějí neuvěřitelně narůstat, a pak je velmi těžké a zdlouhavé se jich zbavit.

Jo, a za každý splněný úkol, který si dáš, a který se ti podaří, si dej malou odměnu. To je velmi důležité! Např., že si koupíš malou čokoládu, koupíš si knížku apod... Prostě se pochval. Vypadá to možná divně, ale funguje to!

Ohodnoceno: 2x
 
Od: tamika
Datum: 05.06.15 22:08

pokud jde o to mluvení, zkus nějakou brigádu kde je bude kontakt s lidma...já pracovala v obchodě a dokonce mimo ČR a dost mi to pomohlo, v rámci práce to není tak násilné jako navazovat kontakt s lidma někde na ulici, kdo chce tak se s tebou dá do řeči sám-pokud není nával (třeba i McDonalds a tak)

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 05.06.15 22:46
avatar

- a co si zkusit pro začátek říct, že je Ti to jedno? Tak se zbavíš trémy a stresu a řečeno vznešeně - "osvobodíš se " ! Čím více ostatní cítí, že se trápíš, tím jsou horší.!

A upřímně - není to nakonec fakt jedno, co si ostatní myslí? - Máš svou cenu, jako každý z nás, tak proč bys se měla zbytečně podceňovat - a nakonec - i když se snažíš a trápíš se, tak Ti to stejně není nic platné ! - takže Ti nic nebrání v tom, abys se chovala přirozeně a byla, jak se říká, "sama sebou".

Pokud budeš nejistá a budeš se podceňovat, tak navíc budeš vidět nějaké "posměšky", či co.. i tam, kde nejsou ! A opravdu myslíš, že jsou ostatní tak dokonalí a ve všem lepší nežli Ty? To je přece blbost ! Buď ráda, že máš zázemí - rodinu (i se psy), která Tě vždy podrží a věř mi - je úžasné si uvědomit, že si můžeš dělat co chceš (pokud zrovna nejdeš zabíjet, či vykrádat banky, nebo tak něco) - a že Ti může být JEDNO - co si ostatní myslí - všichni mají svoje problémy, zkus si jich taky u ostatních všimnout.

Je to těžké, já vím, ale - pokud se budeš nějak "doprošovat" nebo něco takového - tak to nefunguje ! Teprve život začínáš a ještě najdeš kamarádů ... taky se změníš, získáš nové zkušenosti, změníš i způsob uvažování ... tak nezoufej !

doplněno 08.06.15 17:51:

teď jsem videla na netu pro Tebe vhodný citát (nevím od koho) :

Čím víc Ti bude všechno u prdele, tím šťastnější budeš mít život.

Ohodnoceno: 1x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.