Matematika VŠ

Od: Datum: 21.05.15 19:02 odpovědí: 31 změna: 23.05.15 15:01

Ahoj,

mohl by někdo, vypočítat aspoň nějaký příklad? Potřebovala bych si zkontrolovat výsledky.

Děkuji.



Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 21.05.15 19:49
avatar

Tak to je příkladů jako máku, opravdu nemáte o žádném ani ponětí? Nebo, pokud máte a máte dokonce výsledky, které chcete jen zkontrolovat, proř je sem nehodíte?

Nicméně se vyjádřím aspoň k něčemu.

Kontrola příkladu 1 se stamdardně provádí zkouškou, to snad zvládnete. Jakkoli příklad sám je pracnější (řešil jste ho Gaussovou metodou, Cramerovým pravidlem, nebo ještě jinak?), zkuška je prosté násobení a sčítání, to prostě musíte zvládnout.

K příkladu 2 jen upozorním, ře derivace arctangenty je 1/(x²+1) a tak integrand po substituci bude y1/3dy, což jistě snadno zintegrujete; zkouška zde spočívá v derivaci výsledku.

Víc zatím radit nebudu. i když bych samozřejmě uměl všechno. Ale projevte aspoň trochu vstřícnosti, a pokud něco nevíte, přiznejte to a napičte, v čem je problém; pokud vám jde opravdu jen o kontrolu, napiište své výsledky.

Ohodnoceno: 2x
 
Od:
Datum: 21.05.15 19:54

Tak sem vložte vaše výpočty a my je zkontrolujeme. Např. první příklad počítám pomocí matic. U druhého zavedete jednoduchou substituci a integrál pak již snadno spočtete.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 21.05.15 19:58
avatar

Já označil proměnnou po substituci y, ale to je jen formální rozdíl.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: ruby
Datum: 22.05.15 11:38

Příklady

Datum: 22.05.15 12:35
avatar

Příklad 2 – no, úplně jsme ho nevypočítali, je hjsme zavedli substituci, přesněji, já ji jen naznačil rozepsal ji @x a na vás je příklad dokončit. Ten integrál po substituci byste měla umět, a do výsledku zpětně dosadit za t tu arctangentu; jasné?

Příklad 4: rozklad jmenovatele je (to máte správně) x3 –2x2 + x = x(x–1)2 tedy jmenovatel má dvojný kořen. V takovém případě budou parciální zlomky vypadat jinak: 1/(x3 –2x2 + x ) = A/x + B/(x–1) + C/(x–1)², tedy

1 = A(x–1)² + Bx(x–1) +Cx; to už spočítáte. Ten váš původní rozklad je skutečně nedostatečný, v něm byste mohla poslední dva zlomky sečíst a už vidíte, že v nejlepším případě můžete spočítat B+C. Navíc vaše další úprava je špatně, rozklad musíte vynásobit tím společným jmenovatelem, zde x(x–1); vyšlo by 1 = A(x+1)+ Bx + Cx. A tomu postupu s derivací už vůbec nerozumím.

Zatím tohle, jdu obědvat.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: rubb
Datum: 22.05.15 14:36

Děkuji moc.

Jak poznám, jestli mám dělat limitu -> 12 nebo limitu -> 4?

Datum: 22.05.15 16:04
avatar

Limitu byste měla dělat u singularity, zde tedy ke čtyřce (tam se "dělí nulou".

Ale podívejte se i na 4. příklad; já se k němu vrátím, ale od pohledu je mi to podezřelé. Například jste nenačrtla graf.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: ruby
Datum: 22.05.15 17:49

4)
Parabola
f(x)=2-x2
x2=2
x=+-odmocnina2
vrchol y= 2
__________
Přímka
g(x)=2x-1
půjde přes (1,1) , (0,5;0)
__________________
Budu počítat integral:
(mínus) integral od -odmocnina 2 do -2
+ integral od 2 do odmocnina 2

doplněno 22.05.15 17:50:

Potom ty dva integrály sečtu

Datum: 22.05.15 18:21
avatar

Substituci máte v pořádku, ale u těch křivek a obsahu jste to nepuchopila úplně dobře.

Křívky jste popsala dobře, asi byste je i načrtla. Máte také pravdu, že obsah vypočtete jako ∫(2–x²) dx – ∫(2x–1)dx, ale meze jsou špatně. Musíte spoěítat průsečík obou křivek a vyjdou vám meze x1 = –3, x2 = 1. (někde dříve jste psala, že definiční obor je od minus odmocniny ze dvou do + odmocniny; chyba, definiční oboe obou funkcí je celé R.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ruby
Datum: 22.05.15 18:48

Právě ten d. obor (-2,2) je zadán v textu, vypočítala jsem si mez x1=-3, x2=1

Datum: 22.05.15 19:05
avatar

No tak tady si nějak nerozumíme. Pokud je definiční obor dán jmenovitě, tak je dán jmenovitě, zadání d.o. má přednost před implicitním ale v tom zadání, které jste napsala původně, nic takového nestojí. A při tom zadání s def, oborem od –2 do 2, tady mi nějak není jasném čím má být přesně počítaná plocha omezená, Mohla byste, prosím, napsat zadání úplně a doslova? Pak se na to podívám, třeba máte pravdu.

doplněno 22.05.15 19:11:

A k tomu neurčitému integrálu – nějak mi tam schází druhí mez. Asi napíšu řešení. Ale ne hned.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ruby
Datum: 22.05.15 19:58

Zadání

Datum: 22.05.15 23:15
avatar

Děkuji, teď je to jasnější. Podle tohoto zadání to, co jsem k tomu psal, není pravda. Véš výklad bude oravdě blížm ale až zítra vám to zkontroluji a napíšu řešení,

Jen tak pro zají,avost, jakou používáte učebnici? Není to třeba Kaňka ,Coufal, Klůfa, nebo nějaká bovjší?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ruby
Datum: 23.05.15 11:15

Matematika B

doplněno 23.05.15 11:17:

Mat

Od: ruby
Datum: 23.05.15 11:32

Počítala jsem 8 příklad. Je dobře?

Datum: 23.05.15 12:40
avatar

Není. Za prvé jste se spletla při dosazování; funkce f(x) = F(x, x+1) = xex. Od tohoto okamžiku je vše špatně, a máte tam jeden principiální nedostatek: kfyž do F dosadíte za y, dostanete funkci jedné proměnn= a nemůžete psát f = f(x,y).

Stacionární bod funkce f nicméně vyjde –1, ale bude v něm lokální minimum. (Kvalitativní kontrola, funkce ex je shora neomezená a funkce xex (nebo i 3xex) tím spíš a nemůže tedy jako jediný lokální extrém mít maximum.)

doplněno 23.05.15 13:12:

Vlastně by ta chyba neměla hrát roli, protože jste bočítala s trojnásobnou funkcí, která se co do monotonie chová stejně, ale navíc čpatně pracujete s druhou derivací. Podmínka f"/x) = 0 nesouvisí s typem extrému, to je podmínka na inlexní bod (a ten v bodě x = –2 skutečně je). Typ extrému poznáme podle znaménka druhé derivace v tom bodě extrému.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: ruby
Datum: 23.05.15 13:01

Jo všimla jsem si. Děkuji.

Od:
Datum: 23.05.15 10:38
Ohodnoceno: 1x
 
Od: ruby
Datum: 23.05.15 11:32

Děkuji moc

Datum: 23.05.15 12:16
avatar

Tak jsem se k tomu nedostal včas, ale stejně bych nedal tak pěkný obrázek; děkuji.

Jen bych to okomentoval s hlediska mých původnívh rad. V zadání, jak bylo napsáno v otázce, jsem neviděl nic o definičním oboru <–2;2> a pochopil jsem to tak, že máme určit obsah obrazce, omezeného grafy funkcí f(x) a g(x). V takovém případě se zadání chápe tak, že grafy funkcí (s definičním oborem implicitně daným jako maximální množina těch x, které lze dosadit, zde tedy u obou funkci jde o celé R) rozdělí rovinu na několik oblastí a máme počítat obsah té omezené. (Kdyby jich bylo omezených více, bylo by třeba upřestnit to v zadání.) V našem případě by to tedy byla oblast mezi průsečíky obou grafů (na obrázku vyznašených červenými body) a integrál bychom brali skutečně v mezích od –3 do +1; přitom fungce g je zde pod funkcí f, takže intefrál ∫fdx bychom přičítali a ∫gdx odčítali.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ruby
Datum: 22.05.15 17:57

Má vyjít ten druhý příklad takhle? Ta substituce?

Od:
Datum: 22.05.15 21:40

Ano, je to tak.

doplněno 23.05.15 13:53:

5. příklad

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ruby
Datum: 22.05.15 18:50

Počítala jsem znovu 5. příklad.
použila jsem limitu -> 4
A výsledek mi vyšel -6

Datum: 23.05.15 15:01
avatar

K příkladu 6: uvedla jste podmínky, ještě to chce áčrtek. V podmínkách máte několik chyb:

Podmínka x > y v podě a) je správně, geometricky představuje polorovánu, ležíci pod osou prvého kvadrantu (pod přímkou x = y). Co v tomto bodě znamená to x=y, nevím. Možná je to nějaký mexivýsledek, do řešení to rozhodně nepatří.

Podmínka, uvedená ad b), (tedy x ≠ 2) je v pořádku, geometricky představuje svislici procházející bodem [2;0]. V dalším (v bodě c) zjistíme, že vlastně stačí vyloučit právě jen tento bod.

V bodě c) jste zapoměla, že násobení záporným číslem pbrací smysl nerovnosti, takže podmínka je x² + y² ≤ 4, což geometricky znamená kruch o středu v počádku a o poloměru 2.

Když tyto podmínky spojíme, vidíme, že definiční obor ke půlkruh (o středu v počátku a o poloměru 2) pod osou prvního kvadrandu, s vyloučením bodů této osy (základnového průměru) a bodu [2;0]

Ohodnoceno: 0x
 

 

Od: ruby
Datum: 22.05.15 11:39

Příklad

Od: ruby
Datum: 22.05.15 11:33
Od:
Datum: 22.05.15 21:55

3. příklad

Ohodnoceno: 1x
 
Od: ruby
Datum: 23.05.15 11:34

Proč u 2. kroku bude -[1/(x-1)] , proč tam nebude ln?
Děkuji.

Datum: 23.05.15 12:15
avatar

To jsou vzorečky. ∫dx/x = ln|x|, ∫dx/x² = –1/x (jako zvláštní případ primitivní funkce k xn pro n = –2).

Ohodnoceno: 1x
 
Od: rad*
Datum: 22.05.15 13:53

O jakou VŠ jakého ročníku se jedná?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: rubb
Datum: 22.05.15 14:37

První ročník

doplněno 22.05.15 14:37:

Ekonomka

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.