ahoj mužu se zeptat kdyý mám příklad: Za jak dlouho se vratí odražený zvuk od překážky, vzdalené 1200m?Tak počítam 1200:340 a dotstanu 3.Ale ja nerozumím proč mam to 3 nasobit ještě 2?Je to myšleno tak že se myslí am i zpět,protože je odražený tak musí jít na jednu i na druhou stranu?A pak je tu tento příklad Vypočti rychlost zvuku,který se odrazí od překažky vzdalené 6,8 km a vratí se za 40s.Tak proč to 40:2?To se myslí jen vypočítat rychlost zvuku jen jednu stranu?Vysvětlete mi to prosím.Děkuju
1x
No jistě, myslí se tím, že zvuk vznikne "tady", letí k překážce, tam se odrazí a letí zpět. Takže musí urazit vzdálenost k překážce dvakrát.
A druhý případ je to samé. Zvuk vznikne "tady", letí k překážce, tam se odrazí a letí zpět. Takže buď počítat s tím, že za těch 40 s urazil dvojnásobnou vzdálenost, nebo počítat jen s tou vzdáleností a pamatovat na to, že ji zvuk urazil za polovinu změřené doby.
doplněno 17.03.15 15:11:Tak ještě jednou: Podle mě se vždy počítá vdálenost tam i zpět a oba příklady jsou prakticky stejné.
V 1. příkladu je překážka vzdálená 1200 m, zvuk letí tam a zpět, vrátí se tedy za (2*1200)/340 [s], což je to samé, jako (1200/340)*2 [s].
Ve 2. příkladu je překážka vzdálená 6800 m, zvuk letí tam a zpět z vrátí se za 40 s. Jeho rychlost je tedy (2*6800)/40 [m/s], což je to samé, jako 6800/(40/2) [m/s].
Už je to jasnější?
0x
Učitelé fyziky jsou ... raději nic. Jen si zkuste představit reálný zvuk a reálnou překážku, kolmou ke zdroji zvuku, aby zvuk opravdu doletěl těch 6,8 km tam a ještě dostatečně silný letěl zpátky a bylo by ho možné slyšet.
Učitelé nechtějí dávat dětem příklady z normální běžné situace, bouřka už není v módě, i když v minulém století byly běžné příklady, že byl vidět blesk a za 20 sekund bylo slyšet zahřmění tohoto hromu. A doba 40 sekund? to musí být velmi tichá a jasná noc, kdy je v dálce vidět jak se blýsklo a po 40 sekudách je slyšet vzdálené burácení hromu.
Jenomže učitelé děti připravují na vědeckou fyziku, na aplikace akustického radaru na sledování oblačnosti, nebo podmořské šíření akustických vln s rychlostí šíření zvuku ve vodě (která je jiná než ve vzduchu).
Ve fyzice jsou i tyto archaické šílenosti z dob, kdy pan přesnosta Zababa dával ucho na koleje a poslouchal, jestli už jede vlak, například v dum.rvp.cz/... je psáno:
Vysvětlete fyzikální podstatu faktu: Děti přikládají ucho na koleje, aby zjistily, jestli jede vlak.>> Přes kolejnici se zvuk šíří rychleji a do větší vzdálenosti než ve vzduchu a proto je možné přes vibrace slyšet přijíždějící vlak. (poznámka.: Upozorněte žáky, že před zkoušením je nutné se ubezpečit, že nepřijíždí vlak a předejít tak nebezpečnému úrazu!)".
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.