Nejste přihlášen/a.
_______________________________________________
2. Přízvuk
V němčině se klade na přízvuk větší důraz než v češtině. Díky tomu je v němčině rozdíl mezi přízvučnými a nepřízvučnými slabikami zřetelnější. V němčině rozlišujeme hlavní přízvuk a vedlejší přízvuk. Přízvuk nebývá vždy na první slabice.
2.1. Hlavní přízvuk
A. Na první slabice
a) Kmenová slabika v jednoduchých slovech: Vater, Mutter, Arbeit, E nde, E he - přízvuk zůstává na stejné slabice - tedy první slabice - i u slov, která jsou od těchto slov odvozená: väterlich, mütterlich, Arbeiter, enden, ehelich.
b) Přízvučná předpona: A bschläger, anfangen, auf passen, auswechseln, Eingang, Nachdruck, mitbringen
B. Na druhé a jiné slabice:
a) U nepřízvučných ( neodlučitelných ) předpon : bezahlen, erfahren, verbringen, empfehlen, Empfehlung. Nepřízvučné ( neodlučitelné ) předpony jsou: be-, ge-, ent-, emp-, er-, ver-, zer-
b) U částečně odlučitelných a neodlučitelných předpon: durch-, über-, um-, unter-, wieder-, miss-, - ty jsou částečně přízvučné a nepřízvučné - přízvuk leží buď na předponě a nebo až na kmeni slovesa: durchfallen, umbringen, wiederholen, überzeugen, U ntergang
C. Složená slova - u složených slov leží přízvuk zpravidla na určovacím, prvním slově: Flughafen, Spielzeug, Arbeitszeit.
D. Neohebné slovní druhy - přízvuk leží na druhé části: hinaus, dagegen, wozu, zurück, weshalb
E. Další výjimky z první slabiky:
a) některá jednoduchá slova: lebendig, Forelle
b) u slov s příponou - ieren: reparieren, gastieren, korrigieren
c) u slov ženského rodu s koncovkou - ei: Malerei, Bäckerei, Metzgerei, Schlamperei, Gießerei, Molkerei
d) u některých vlastních jmen a místních názvů: Elfriede, Frederike, Berlin, Schwerin, Hannover
2.2. Vedlejší přízvuk
Vedlejší přízvuk se objevuje hlavně u vícečlenných složených slov:
s Braunkohlen-bergwerk - hnědouhelný důl
2.3. Přízvuk u slov cizího původu
Přejatá slova si zpravidla uchovávají přízvuk na původní slabice daného jazyka: Atom, Oktober, Programm, Italien
a) Přízvuk se často vyskytuje v příponách, které jsou tvořeny samohláskou a souhláskou, jako třeba: -al, -ant, -ent, -eur, -ist, -ion, -ur: General, Lieferant, Absolvent, Ingenieur, Traktorist, Union, Kultur
b) U slov zakončených na - ismus: Extremismus, Kommunismus - leží přízvuk na první slabice této koncovky.
c) U slov zakončených na - ade, -age, -ante, -ene, -ose: Variante, Rakete, Prognose, Zirhose, Garage [ gara:žə ]
d) U slov zakončených na - isch leží přízvuk vždy na slabice před touto příponou: realistisch, ironisch
e) U slov zakončených na -ie, -ier leží zpravidla na této příponě: Biologie, Geographie, Idelogie, Papier
f) U slov zakončených na -ik: Fabrik, Politik, Musik. Ale: Dramatik, Mathematik ( zde kolísá -ma- / - tik )
g) Pohyblivý přízvuk u slov s -or + oren - je přízvuk měnící se v závislosti na čísle ( jednotném x množném ): Doktor - Doktoren, Autor - Autoren, Professor - Professoren
. Výslovnost souhlásek
5.1. p, t, k a b ,d ,g
Německé neznělé souhlásky p,t,k se vyslovují napjatě a v některých pozicích s přídechem ( zejména na začátku slov před přízvučnou samohláskou ): kalt, kommen, Post, Tafel,ale i tehdy, stojí-li mezi souhláskami p,t, k a samohláskou souhlásky r, l, n: Kreis, klein, tragen
Pokud je poslední slabika ve slově přízvučná, vyslovují se koncové p, t, k rovněž s přídechem: bereit
Ve spojení souhlásek sp, st přídech odpadá: Stein, spielen
Německé znělé souhlásky b, d, g jsou méně znělé než v češtině, a to hlavně na začátku slov: backen, Baum, Wagen
5.2. Zadopatrové [ ŋ ]
hláska [ ŋ ] odpovídá v němčině psanému - ng -. V češtině se vyskytuje například ve slovech branka, banka atd. V němčině je však zadopatrové [ ŋ ] méně výrazné než v češtině: lange, bange, wange, singen
5.3. Předopatrové [ ćh ]
V němčině se objevují dva typy -ch-:
a) tzv. Ach-Laut - odpovídá přibližně českému -ch-: machen, Bauch, auch ( vyslovuje se po a, o, u, au )
b) tzv. Ich-Laut - jeho přibližnou podobu získáte vyslovením slova "jich "- nastavíme jazyk do podoby před artikulací J a následně vyslovíme neznělou souhlásku. Vyslovujeme ho po psaném i, e, ä, ü, ö, ei, eu, äu, l, n, r a v příponě -chen, -ig a -lich:
ich, mich, dich, wesentlich, euch
5.4. Německé -r-
Výslovnost německého -r- závisí na jeho pozici ve slově:
a) Na začátku slov, slabik, po souhláskách a krátké kmenové samohlásce se uznává následující výslovnost.
předojazyčné [ r ] - obdoba českého -r-: raten, Rätsel
čípkové [ R ] - tzv. ráčkování - vzniká kmitáním čípku v zadní části ústní dutiny: raten, Rätsel
třené [ ] - vzniká třením výdechového proudu v úžině vytvořené klenutím kořene jazyka k zadnímu patru.
b) Po dlouhé samohlásce, v nepřízvučných předponách a koncové nepřízvučné slabice -er je silně oslabeno až zaniká:
erzählen, verstehen, Vergleich
Leser, Liebhaber, Erzähler, Vater
5.5. Německé -h-
je neznělé a vyslovuje se pouze na začátku slov : Hauch, hegen, Hilfe
Vyslovuje se rovněž na začátku komponent složenin: Haus | halt
-ph- se vyslovuje jako [ f ] Philosophie
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.