Teorie Barev

Tedy ty pojmy slyším snad poprvé, ale co vím, tak barvy se tvoří dvěma způsoby: buď skládáním spektra, nebo odčítáním z bílé (tedy tak bych ty způsoby nazval já).

První způsob (skládání spektra) využívají monitory a vůbec asi všechny zdroje světla. Vychází se z toho, že lidi mají v očích citlivé buňky na tři barvy: červenou, zelenou a modrou. A z nich by se měly dát poskládat všechny viditelné barvy. Proto mají monitory barevnou masku RGB (červená, zelená, modrá). Takže když bude např. červené světlo a přisvítíme do něj zeleným světlem, budem výsledek vnímat jako žlutou, složením modré a červené vznikne fialová atd., složením všech tří základních barev vznikne bílé světlo. Sazmozřejmě výsledek záleží na intenzitě jednotlivých složek.

Druhý způsob (odčítání z bílé) využívají tiskárny a vůbec asi všechny nanášené barvy, včetně malířských. Musíme nějak získat světlo (nejlépe bílé) a tím osvítit předmět. Podle toho, jaké vlnové délky (barvy) se odrazí a jaké pohltí, vnímáme výslednou barvu. Tiskařské základní barvy jsou také tři - CMY (azurová, purpurová a žlutá) (možná jsou to zrovna ty, které vzniknou složením vždy dvou stejně intenzívních základních barev z RGB) a také by z nich mělo jít teoreticky vytvořit libovolnou barvu. Když nepoužijem žádnou barvu (a necháme odrazit vše), získáme bílou. Když napatláme (smícháme) azurovou a purpurovou barvu, odečtou se z bílého světla tyto odpovídající vlnové délky a získáme dojem modré. Atd., další barvy lze nalézt na internetu. Když smícháme všechny tři barvy a výsledek napatláme na bílý papír, získáme tmavě šedou špínu (v ideálním případě černou), protože pohlcujem "všechny" barvy.

Takže základní rozdíl je ten, že v prostoru RGB přidáváním barev (přisvěcováním) zesvětlujem a vrcholem je bílá (minimem je černá - nic nesvítí). Proto na monitor můžem koukat i ve tmě, on je zdrojem světla. V prostoru CMY přidáváním barev odebíráme stále víc z bílé, vrcholem je černá (odebrali jsme vše), minimem bílá (žádná barva nepoužita, nic se neodebírá, vše se odráží). Na obraz si musíme svítit (aby bylo z čeho odebírat), jinak neuvidíme nic.

Patrně bude praxe o něco složitější v detailech, ale základ takto funguje.

Spektrální teorie:

Tři základní barvy spektra, pomocí kterých se dají vyrobit všechny barvy je červená, zelená a modrofialová. Zatímco malíř by za nepostradatelné považoval červenou, modrou a žlutou. Spektrální barvy totiž vznikají aditivním míšením primárních barev (červená, zelená, modrá). Zkombinujeme-li je po dvojicích vznikne žlutá, kyanová (odstín modré) a fuchsinová (odstín červené) a kombinací všech tří barev získáme bílou.

Více zde: http://www.rahunta.cz/news/teorie-i-praxe-barev/

Barevný (chromatický) kruh

je základním nástrojem pro kombinování barev. První kruhový diagram barev navrhl Isaac Newton v roce 1666. Od té doby, vědci a umělci studovali a navrhli četné variace tohoto konceptu. Rozdíly v názorech o platnosti jednoho formátu nebo jiného neustále vyvolávají diskuse.

Primární barvy – červená, modrá, žlutá

Sekundární – vznikají smícháním dvou primárních barev (fialová, oranžová)

Terciální – vznikají smícháním primární a sekundární barvy (např.: fialovo - modrá, zeleno - žlutá aj.)

Komplementární barvy: Nebo také barvy doplňkové jsou

barvy, které na chromatickém kruhu stojí proti sobě - více zde.

Od jeho vzniku v r. 1666 se odborníci přou, jaká forma reprezentace barevné škály je nejvhodnější. Snad nejčastěji užívaným je Ittenův kruh (podle Johanesa Ittena), v němž jsou barvy uspořádány do dvanáctičlenného barevného kruhu, viz odkaz zde http://interval.cz/podklady/1…referencni-prirucka-barvy.pdf