Nějak to nedává smysl.
Rezistor - cituji z wikipedie: "Důvodem pro zařazení rezistoru do obvodu je obvykle snížení velikosti elektrického proudu."
nebo "jejich základní funkcí je omezení protékajícího proudu"
To ale pak nedává smysl když Kirchhoffuv zákon: "Proudy, které do uzlu vtékají, z něj musí i vytékat."
Když v tom uzlu jsou nějaké rezistory a ty mi proud třeba 5A sníží na nějakých 4A tak už z toho uzlu vyteče jen 4A.
Já to nějak nechápu. Jak teda ten rezistor funguje? Jak se ten proud teda tím rezistorem omezuje?
0x
No to sice jo,ale rezistor promění část proudu na teplo,a tím sníží proud.Ten zákon nemá s odporama co dělat.
Je to velice jednoduche...v idealnim pripade,tzn.v nasem modelovem,nedochazi ke snizeni proudu pri pruchodu rezistorem.Je to neco podobneho jako u trubky,ktera je v jedne casti zuzena.Kdyz trubkou proteka voda tak v zuzene casti dochazi ke zrychleni vody ,ale celkovy objemovy prutok vody je v obou castech stejny(voda tece pomale v rozsirene casti a rychle v zuzene,ale celkove protece stejny objem za sekundu v obou castech.)To je analogie s proudem.Jenze ve skutecnosti dochazi k zahrati materialu.Unika teplo(energie) a snizuje se tak napeti(energie).Ohmuv zakon je pro ten modelovy pripad...
0x
Při paralelním řazení je na všech rezistorech stejné napětí a proud se dělí podle Ohmova zákona.
Abych něco mohl zapojit paralelně potřebuji minimálně dvě součástky (např. dva rezistory). Proud se rozdělí mezi ně, ale za nimi je zase stejný.
To právě nechápu. Jak muže byt potom zase stejný? Proud se rozdělí na ty dvě součástky, ale jak potom muže být stejný, když ten rezistor ten proud sníží?
Sníží, ale v celém obvodu: Celkový odpor Rc je dán součtem Elektrická vodivost vodivosti tedy převrácených hodnot jednotlivých odporů (1/R).
Takže s jedním odporem mi v obvodu poteče např. 5A, s dvouma odporama v paralelním zapojením třeba jen 3A.
"Celkový odpor Rc je dán součtem vodivosti tedy převrácených hodnot jednotlivých odporů (1/R)."
Jo, takže to je pak ten výpočet u paralelního řazení 1/Rc = 1/R1 + 1/R2 + 1/R3 ...atd...?
No ale u sériového zase žádné převrácené hodnoty nejsou tam se to jen sečte...
Ano. Protože u sériového zapojení neřešíme proud, ale napětí:
Při sériovém řazení teče všemi rezistory stejný proud a napětí se rozloží na každý rezistor podle Ohmova zákona. Celkový odpor Rc je tady dán součtem jednotlivých odporů.
V tom případě je to ale nějaká blbost.
Protože v tom případě by proud byl všude stejný a to i na konci obvodu a pak by neplatila tato definice:
"Důvodem pro zařazení rezistoru do obvodu je obvykle snížení velikosti elektrického proudu."
Protože ať těch rezistoru do obvodu (sériově) zapojím kolik chci tak k žádnému snížení el. proudu nedojde.
Jedině by to bylo tak, že při paralelním zapojení rezistoru dojde k snížení el.proudu a při sériovém zapojení dojde k úbytku napětí.
Pak by platila tato definice: "Důvodem pro zařazení rezistoru do obvodu je obvykle snížení velikosti elektrického proudu nebo získání určitého úbytku napětí."
Jinak už to pak vůbec nechápu.
Nemotej pořád dvě rozdílné věci, jinak se odpor chová v sériovém zapojení a jinak v paralelním, takže pro každé zapojení platí jiné definice, jiné vzorce, jiné vlastnosti, jiné chování v obvodu.
Tak jinak.
Můžete mi nějak ve zkratce, rozumně (laicky) vysvětlit co je to rezistor a k čemu slouží?
Wikipedie to říká jasně a správně:
Rezistor je pasivní elektrotechnická součástka projevující se v elektrickém obvodu v ideálním případě jedinou vlastností - elektrickým odporem. Důvodem pro zařazení rezistoru do obvodu je obvykle snížení velikosti elektrického proudu nebo získání určitého úbytku napětí.
Slouží hlavně ke snížení napětí nebo proudu a podle toho se do obvodu zapojuje. Sériově pro snížení napětí, paralelně pro snížení proudu.
"Slouží hlavně ke snížení napětí nebo proudu a podle toho se do obvodu zapojuje. Sériově pro snížení napětí, paralelně pro snížení proudu."
Díky.
Toto mě právě zajímalo jak to je.
Díky moc. A omlouvám se za takové blbé otázky.
Nikdy se za neznalost neomlouvej!vždy je chvályhodné,když jsi ochoten získat vědomosti a nejasnosti chceš objasnit.
Vycházej z elektrického obvodu.Nejdříve musíš vytvořit napětí(ve zdroji)Aby mohl vzniknout proud.Když propojíš zdroj nakrátko,vznikne elektrický proud o hodnotě omezené vnitřním odporem zdroje.Pokud do cesty vložíš další odpor - rezistor - řídí se další počty podle Ohmova zákona.Napětí v obvodě je přímo úměrné proudu a odporu.A dál už jen matematika.
JABRAKA
0x
A navíc,Wikipedii bych bral s nadhledem a hledal ve více zdrojích.Např. v článku o uhlí se píše... VZNIK :
,,Uhlí vzniklo z rostlinných a živočišných zbytků, které byly uloženy v anaerobních vodních prostředích, kde nízké hladiny kyslíku bránily jejich kompletnímu rozkladu a oxidaci (hnití)."
To je blbost,protože uhlí vzniklo jen z rostliných zbytků,ze živočišných zbytků vznikla přece ropa.
Zde máte zajímavý článek o online encyklopediích :
To jen tak mimochodem,abyste nebral,že vše co je na Wikipedii,musí být na 100% pravda...
0x
To Ekvel:
Když jsem učil děti,co je elektřina,přirovnával jsem elektrický proud k vodě.To vše jde jen pro představu.Ale u některých veličin se to už těžko představuje.Vodou se už neposvítí ani nezahřeje,takže musíme trochu slevit z představivosti.Tady popadneme Ohmův zákon a tím se budeme řídit a věřit,že je správný.Takže: Napětí je přímo úměrné proudu a odporu.
JABRAKA
0x
Ekvele pletete si uzly se smyčkami. V uzlu jsou jen proudy, žádné rezistory. Přirovnání s vodou je možné. Jestliže máte dvě a více trubek propojeno tak snad pochopíte, že co jednou trubkou přiteče může druhou odtéci. Pokud spoj těsní nemůže být v proudech vody rozdíl. Pokud přivedete do uzlu dvě trubky, Tak v trubce s odtékající vodou musí být přesně součet obou proudů.
Rezistrory mohou být zapojeny ve smyčce, což je druhý Kirhofův zákon. Analogie s vodou: Pokud dvě nádoby s vodou spojíme trubkou, tak proud v trubce je tím větší čím je větší rozdíl hladin vody v nádobách, a čím větší průměr bude mít spojovací trubka. Rozdíl hladin je analogie s elektrickým napětím a průměr trubky je vodivost v elektrickém obvodu. Převrácená hodnota vodivosti je odpor. Takže čím menší průměr trubky, tím menší proud. Analogie s Ohmovým zákonem. Napětí (rozdíl hladin) je tím větší čím větší odpor ( menší průměr trubky) při stejném proudu. Nebo: při stejném napětí bude proud tím větší čím bude odpor menší.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.