Rozpustnosti málo rozpustných elektrolytů

Soli jsou považovány za silné elektrolyty, rozpuštěný podíl je ve vodném roztoku úplně disociovaný. Pokud existuje v roztoku sraženina, je roztok, který je s ní ve styku, považován za nasycený a jeho koncentrace nezávisí na množství sraženiny. Rovnovážnou konstantu rozpouštění takového elektrolytu nazýváme součin rozpustnosti Ks, v tabulkách často jako záporně vztý logaritmus. Pro sůl obecného vzorce AxBy pak platí:

Ks = c(A)^x*c(B)^y/c(AxBx); protože sloučenina AxBy je v pevném stavu, což je standardní stav, je její koncentrace rovná 1 bez ohledu na množství (ale musí být třeba i v minimálním množství přítomná). Pak se vztah redukuje na

Ks = c(A)^x*c(B)^y a pKs = -log(Ks) = -(x*log(c(A) + y*log(c(B)) kde A a B jsou kation a aniont, na které sůl disociuje. Při přesných výpočtech je třeba koncentrace nahradit aktivitami. Součin rozpustnosti je konstanta, závisla jen na teplotě.