Zkapalnemi pary

Oclazením. Pokud je teplota plynu (pára je také plyn) nižší než kritická teplota, je možné jej zkapalnit také zvýšením tlaku.

To je nejvyšší teplota, při které může ještě látka existovat jako kapalina. Nad touto teplotou (různou pro různé látky), může látka existovat jen jako plyn.

Podívej se sem: https://www.poradte.cz/skola/12233-zkapalnemi-pary.html

Kritická teplota je nejvyšší teplota, při které existuje pára v rovnováze s kapalinou. Taková rovnováha je tvořena dvěma veličinami - teplotou a tlakem. A kritický tlak je rovnovážný tlak při kritické teplotě. Pokud bude teplota nadkritická, třeba u vody 374,5°C můžeme tlak zvyšovat sebevíc a kapalina se nevytvoří. Pokud bude teplota 374°C (kritická teplota), bude v soustavě kapalina i pára při tlaku 22,14MPa. Bude li tlak nižší a udržíš hodnotu teploty, všechna voda se vypaří. Bude-li tlak vyšší, voda zkondenzuje a v soustavě bude jen kapalina. Pokud v soustavě, kde je pára a voda, měníš tlak, mění se i teplota - jestli měníš jednu z těchto veličin, musí se měnit i druhá. Pokud se přiměřeně nezmění, zmizí v soustavě buď kapalina nebo plyn. Tento stav, kdy lze měnit jen jednu ze dvou veličin (teplota, tlak) označujeme jako jeden stupeň volnosti. když budeš takhle snižovat teplotu a současně bude klesat tlak, pak při teplotě 0°C = 273,15K se v soustavě objeví i led. Teď jsou v rovnováze 3 fáze a soustava nemá žádný stupeň volnosti Teplota musí být 0°C a tlak 622Pa. Když se zvýší tlak, vymizí pára, když se zvýší teplota, vymizí led a když se sníží teplota, ztratí se kapalná voda. Tento stav, kdy existují 3 fáze v rovnováze, se nazývá trojný bod. Přístroj, založený na tomto principu se používá ke kalibraci teploměrů.

A co takhle občas kliknout na "dobrá odpověď", samozřejmě pokud si to myslíš.

Uděláme si pokus. Do nádoby o objemu 100dm3, která vydrží tlak 25MPa nalijeme 99dm3 vody a přivedeme ji k varu. Po chvíli varu, když vznikající pára vyžene všechen vzduch, nádobu uzavřeme a budeme sledovat tlak nad vodou. V soustavě (nádobě) teď máme jen vodu a její páru. Nádobu ochladíme na 0°C. Nad hladinou bude rovnovážný tlak při této teplotě - 622Pa. Pokud ještě odvedeme nějaké teplo, část vody zmrzne, ale tlak nad hladinou ani teplota se nezmění. Nyní nádobu ohřejeme na 10°C. Tlak nad hladinou bude 1338Pa. Při 50°C bude 12,334kPa, při 100°C bude 101,325kPa; při 200°C bude 1,554MPa ; při 300°C bude 8,59MPa až při 374°C bude 22,14MPa. Při tomhle tlaku a teplotě bude v nádobě existovat kapalná voda a nad ní pára. Když třeba při teplotě 200°C část páry odpustíme a současně budeme udržovat teplotu v nádobě, snížením tlaku začne voda vřít a bude vřít tak dlouho, dokud se tlak nezvýší na rovnovážnou hodnotu 1,554MPa.
Rovnovážný tlak je tedy takový tlak při kterém za dané teploty voda vře. Pokud se tlak i jen nepatrně zvýší, var se zastaví a část páry zkondenzuje, aby tlak klesnul na onu rovnovážnou hodnotu. Nad kritickou teplotou 374°C neexistuje kapalná voda. Rovnovážný tlak při této teplotě je 22,14MPa, při nižším tlaku se všechna voda vypaří, pokud udržíme trplotu 374°C. Tlaky které jsem ti pro některé teploty napsal, jsou právě ty rovnovážné tlaky. Pokud budeš chtít, můžeme si jindy popovídat o to, co je tenze páry a parciální tlak páry.

Tu páru máte kde, v potrubí?

Ochladit nebo stlačit.