Nejste přihlášen/a.
Tady je moc zajímavý článek od našeho předního dětského psychologa Z. Matějčka o tom, proč děti ve škole šaškují a jak se to projevuje, jaké jsou typy šašků. Nezdá se, že by to byla nějaká výhra.
Možná spíš zauvažuj nad tím, jakou jinou dovedností by ses mezi dětmi prosadil a zvedl si sebevědomí. Avšak n rozdíl od nějakého vykřikování v hodině a rušení kantorů, pár dobrých vtipů, dobře pronesených ve vhodnou chvíli v kolektivu, může být fajn, ale na to nemusíš být třídním šaškem, vtipy si mezi sebou děti i dospělí vypráví často.
I podle výběru vtipu hodně zjistíš, jaký je druhý člověk. Někdo má rád humor pohlavní, jiný záchodový, někdo infantilní, někdo černý, jiný rád pohoršuje humorem nechutným a jsou také fajnšmekři, kteří uznávají jen humor originální nebo odborný, který je něčím neobvyklým překvapí. Kde komu jaký vtip říct, hlavně v dospělosti, je docela společenská věda a vymyslet vtip, to už je opravdovým uměním. Proto jsou tak ceněni originální humoristé, kterých je jako šafránu.
Buď to v člověku je, ten smysl pro humor, nebo není. Pokud budeš dělat nějakého šaška a opičit se po někom, kdo to dělá stejně, bude to trapné. Opakovaný vtip přestává být vtipem.
Pokud ses nenarodil s velkým smyslem pro humor, neuděláš ze sebe komika.
Jako dítě jsem byla veselá až divoká, ráda a dobře zpívala, vše jsem uměla okořenit vtipem. Byla jsem takový třídní rarach. Dokonce i učitelé a později profesoři mě brali s humorem, pobavila jsem je.
Pak jsme byli na "lyžáku", kde je ta kázeň přece jen kapánek uvolněnější. Já jsem na večerní program sepsala básničku právě o přítomných profesorech a tak trochu se obula do toho, co se nám, žákům, na nich nelíbí, jejich zlozvyky. Profesoři poslouchali dost kysele, smích žádný.
Večer jsem našla na svém polštáři báseň od spolužačky Míly. Už si ji nepamatuji celou, utkvělo mi v hlavě:
Za blázna Tě druzí chtějí,
k tělu si Tě připouštějí.
A když tneš tam, kde to loupá,
řeknou, že jsi holka hloupá!
Hodně jsem o těch slovech přemýšlela, od té doby, když jsem se chystala k nějaké taškařici, vždycky jsem uvažovala, zda si to mohu dovolit, jak to asi ostatní přijmou, zda se jich to nemile nedotkne.
Dobře, že mi Míla napsala. Dneska je z ní dobrá psycholožka. Jaga.
Takže sranda není všechno, takového člověka sice mají ostatní rádi, pobaví je, ale zároveň si může nadělat i nepřátele.
Dobrý den, myslíte třídní šašek a bavič? To se nedá naučit, to musí být přirozené. Kdo to nemá v sobě, tak bude trapný. A pozor - učitel to ani moc neocení, když to bude rušit ve vyučování. Zdravím!
- pokud to v sobě "nemáš", tak se o to nepokoušej, jak tady ostatní radí - pokud na tom trváš, můžeš zkusit nějaký divadelní kroužek, jestli v okolí existuje, třeba se to tam naučíš, nebo u sebe objevíš i jiný talent. Taky se můžeš učit od profesionálních komiků v televizi, Menšíkem počínaje - jenom nedopadni jako Genzer a spol. v Partičce - ačkoli, oni byli vlastně úspěšní !?!
Tak já si myslím, že vybudovat si zdravé sebevědomí a naučit se vtipně a pohotově reagovat do jisté míry jde, ale nebude na to žádná internetová stránka
Však o některých slavných komicích je taky známo, že v televizi umí bavit lidi a být vtipní, ale v soukromí jsou to suchaři Někteří lidi mají dvě tváře.
Milý jarymati,
myslím, že na žádných internetových stránkách nenadejš nic pod heslem "jak být komikem". Ale určitě zazáříš dobrmi vtipy a tím, že dokážeš vtipne zareagovat na dané situace i za cenu toho, že si uděláš srandu sám ze sebe, a to chce pořádnou dávku odvahy.
Každopádně raději nic nezkoušej, jestli to nemáš vrozené, aby jsi úplně nevyhořel. Najdi jiný talent: sport, umění nebo hudba
Hodně štěstí, M.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.