Téma na slohovku

A už sis ty "úvodní věty" přečetla?

Věty nabízejí hned několik pokračování ...

Jak jsem psala na toto jsem opravdu antitalent, takže tohle mi dělá opravdu problém

Johanku někdo pronásleduje, takže může přemítat o tom, co by se jí stalo, kdyby ji chytil a strach ji dodá síly překonat slabost, utíká dál a pak by mohla následovat nějaká pomoc od někoho zvenčí, kdo ji ukryje, případně ona sama se v terénu skryje pronásledovatelům.

Možná, že běží, aby někoho zachránila, koho ponechala doma...

atd.

Tak co, jak to jde? Už tě políbila můza a rozjela ses?

Tak sem kopni, co máš, popostrčíme.

No většinou, když už mám téma tak to jde jako po másle. Moc jste mi pomohli a za to vám děkuji Jenže dnes to moc nejde:/ pořád se to táhne a není jako obvykle kdy byla moje ruka pomalá oproti mým myšlenkám, bohužel dnes je to hrůza:/

No to jste moc hodná Na poradně jsem snad na tak milého člověka nenarazila, moc děkuji za vaší ochotu a ohromně si ji cením Jenže píšu to ručně a celé dvě strany se mi sem přepisovat nechtějí. Ale vážně, vážně vám moc děkuji a nehorázně si vaší nabídky cením!

Johanka třeba běží pro pomoc kamarádovi (lidskému či psímu), který spadl do nějaké díry - pro pomoc doběhne a všechno dobře dopadne. Nebo našla zvířátko chycené do pasti za tlapku a potřebuje najít někoho, kdo bude mít sílu ho vysvobodit. Nebo utíká jak o závod, aby byla doma včas, protože si hrála venku a najednou z dálky uviděla, že k nim domů po cestě se blíží auto, které přiváží - koho jen chceš - třeba maminku s miminkem z porodnice nebo milovanou babičku na vánoce atd...

Taky Johanku mohou honit vlci (nebo nějaká mostra, co Ti přijde vhodnější a strašnější) a už už ji dohánějí, ale pak se naštěstí Johanka vzbudí a celá šťastná, že to byl jen sen, jde za maminkou a dá jí pusu a řekne Můžu ti vyžehlit prádlo, maminko? :D

Já bych to zakončil:

Johanka si říká: Tak ještě jednu houbičku ochutnám a pak už dost. Nechám i svému milému na zítřejší večer. Jestli to na něj bude taky tak působit, To bude jízda!

Johanka zjišťuje, že jí není pomoci, umírá... Uvědomuje si to a snaží se vzpomenout na dobré věci, aby mohla umřít s pocitem, že její život nebyl zbytečný... Vzpomíná, vzpomíná, vzpomenout si nemůže, ... umírá,... je po ní ..

je to trochu nečekané... s podobnými reakcemi jsem míval ve škole u profesorky úspěch a díky tomu přimhouřila očko jinde

To s tím umíráním je fakt morbidní. Ale upřímně, první co mě napadlo, když jsem si to přečetla, bylo, že takto utíká, protože ji chtěl někdo zneužít nebo byla zneužita. A utíká pro pomoc.