Dálkově VŠ při práci

Je to náročné na čas i na psychiku. Pořád se jen učíte v každé chvilce volna. V práci vám většinou nic netolerují. Na začátku studia je plně obsazený první ročník, pak vidíte, jak postupně spousta studentů odpadá a zůstanou jen ti nejvytrvalejší. Na psychiku je to náročné v tom, že škole většinou obětujete veškerý volný čas, jinak to nejde. Ale nic netrvá věčně.

Dcera studovala při zaměstnání, škola jednou za 14 dní pátek + sobota, musela v práci na školu čerpat dovolenou, náročné to bylo i když bydlela doma a určitý servis měla, poslední rok byl náročnější, sice byla na mateřské ale už bydlela s manželem a promovala s dítětem. Bc. jako druhou školu jsem vystudovala při zaměstnání a s dítětem, v pohodě, volna na studium jsem měla od zaměstnavatele víc než jsem potřebovala. Manžel obě VŠ studoval jako zaměstnaný, první to bylo dítě malé a opravoval se dům, bylo to velmi náročné, druhou to byla holka téměř dospělá, já doma, on už spoustu věcí věděl z praxe a nemusel se je učit, věkově byl stejně starý jako někteří vyučující, neříkám že to bylo snadné ale určitě to bylo klidnější, nestresoval se a bylo mu celkem jedno zda má za A nebo za C. Sestra studovala při zaměstnání jedno dítě a druhé čekala když byla ve druhém ročníku, mateřská tehdy byla 6 měcíců. Otec studoval až jako "starý" po 89 dřív ho prý do školy nepustili (no, nevím, spíš neměl zájem), vystudoval, řekla bych, že se studiem úspěšně prochlastal. Pokud si vyberete obor co mu rozumíte, není to až tak složité.