Dobrý den, jsem na čtyřletém gymnázium ve 2. ročníku. Co si myslíte o těchto znákách? Všechny známky mají stejnou váhu .
AJ - 4, 3, 2-,2
BI - 1,3
CH - 3
ČJ - 1, 1, 1-, 5
D - 1, 1, 2
Eko 1-
F - 3, 4
M - 3, 4, 4
RJ - 1, 1, 1
Z - 1,1,1,2
?
2x
Myslím si,že bys vzhledem ke svému věku a inteligenci mohla sama sebe zbilancovat...Důležité je,co si o těch známkách myslíš ty,nikoliv my a také ty sama víš,kde máš achillovu patu a na čem bys měla více zapracovat tak,abys TY byla spokojena.
Ta 5 je z diktátu ( z 90% interpuknce)
Chtěl jsem jen slyšet názory ostatních co si kdo myslí. Asi největší problém je ta matika
V budoucnu asi budu doktor, tak tam je snad přednější medicína než matika xd
No, ono to moc lidí asi netuší, ale matematika je i na medicíně. A jestli s ní máte problémy nyní, tak na medicíně to bude jakbysmet. Tak abyste pak neměl problém udělat zkoušky z chemie, biofyziky, histologie... jojo, to je všechno plné matematiky. A jazyky se učte, na medicíně jsou totiž některé přednášky jenom v angličtině.
1x
Museli bychom vědět, na co máte. Pokud máte na samé jedničky a jen to flákáte, tak některé předměty hrůza. Pokud na to prostě nemáte buňky, tak by možná nebylo od věci sem tam doučko z fyziky a matiky, ale pokud udržíte úroveň, tak asi nic horšího než 4 nehrozí - a za to se nestřílí. Co ta kule v češtině? Blbá látka, nemohl(a) jste se učit, vykašlal(a) jste se na to? Kule mezi jedničkama vypadá divně, asi bych se ohlédla, z čeho ta práce/písemka a byla a vrhla se na to.
1x
Jsi filatelista? Pokud ne, nesbírej známky, ale vědomosti, které tě těší.
Jsi s těmi známkami spokojen? Odráží to, na co si myslíš, že máš? Pokud ne, tak se musíš víc učit a hlavně naučit se učit, protože na medicíně je to opravdu Saigon.
A poslední rada - nedělej si z ostatních pavlač, nepotřebuješ, aby ti schvalovali to, co děláš a neděláš, ty sám to posuzuj svou hlavou a očima.
0x
Známky jsou víceméně vpohodě, možná trochu zabrat v AJ ..Z vlastní zkušenosti, kdybych se mohla vrátit v čase, tak bych na maximum využila to, že se angličtinu (a jazkyky) můžeš učit zadarmo, na výšce se pak člověk horko těžko chytá, pokud nezná základy a často si musí vzít placené lekce.. - nebo i kvůli práci, atd..
doplněno 27.10.14 20:32:Tak beru zpět, pokud by otázka zněla, "co si myslíte o mých známkách, pokud chci být doktor", tak k takovému doktorovi laikovi - co má špatné známky z chemie, fyziky atd.. bych asi nerada docházela... Tak koukej zabrat v předmětech které jsou důležité pro medicínu, je tam docela tlačenice, mají si z čeho vybírat, tak aby jsi neprošivhl/a svou šanci.
0x
Samotné známky nevypovídají všechno o schopnostech žáka. Třeba nestíhal dopsat, nebyl prostě "ve své kůži" a známka jde dolů. To zase pak může vyrovnat aktivitou při hodině, dobře vypracovanými domácími úkoly apod.
Kdybych tyto známky měla já a otec to viděl, asi by odepnul pásek a uvedl to na pravou míru. Známky by se jistě zlepšily. Bohužel, od roku 1974, kdy zemřel, už to neudělá.
Nejvíc mě pobouřila ta čeština: samé jedničky, chytrý žák a najednou kule jako u Sarajeva. Proč? To jsi za jednu noc zapomněl skloňování, časování, vyjmenovaná slova, shodu podmětu s přísudkem? Vážně? Nebo jsi se jen vybodl na domácí úkol a profesorka to ohodnotila pětkou?
Prostě: zatím to není žádná velká sláva, ale ani žádná velká tragédie. Přidat hlavně v matice, fyzice a chemii. A nakonec z toho nebude třeba až tak špatné vysvědčení. Jaga.
Otázka je, proč by se vlastně měl snažit o lepší známky? Propadá? Nepropadá. Takže celkem úspěšně pokračuje na cestě k dokončení školy. Co víc ještě řešit?
Výchova typu "poslouchej pančelku, dobře se uč, měj dobré známky, neodporuj autoritám, vystuduj školy, najdi si práci, šetři si na důchod...", to je přesně ta nejlepší cesta k tomu, jak naučit dítě nemít nic ze života, každému naletět, do smrti dřít a přesto být do smrti chudý. 
Případně skončit na antidepresivech, pokud je škola moc náročná a na to, mít výborný prospěch, prostě nemá tu správou "sadu" schopností, takže pokud podle toho bude posuzovat svoji cenu, brzy pozná, co je syndrom vyhoření...
Nevím, jak tomu bylo za socialismu, nezažil jsem ho, jsem "Havlovo dítě" (ne, že bych na to byl nějak zvlášť hrdý). Ale dnes se úspěch v životě měří jedinou věcí, a to jsou peníze. Může se nám to nelíbit, ale to je tak vše, co s tím můžeme dělat (protože hypotetická změna globálního ekonomického systému je mimo rámec schopností i přání naprosté většiny lidí). Ano, je hezké, když má člověk poctivým vzděláním nabytou intelektuální svobodu, ale té se s odpuštěním "nenažere". Lidské potřeby mají nějakou hierarchii. Nejprve je třeba uspokojit ty fyzické, abychom přežili. Pak se můžeme soustředit na ty "vyšší". Nejde to naopak.
No a abychom se "nažrali", tak jsou potřeba peníze. Nikoliv dobré známky. Ty k životu nepotřebujeme. Úspěšnější je ten, kdo vydělá víc peněz, nikoliv ten, kdo se ve škole lépe učí. Úspěšní ( = bohatší) lidé měli na střední a vysoké škole často trojky, nikoliv jedničky. Ti nejúspěšnější často školy nemají vůbec. Proč tomu tak je? Nejspíš proto, že zatímco oni se v mládí učili, jak vydělávat peníze, ti méně úspěšní strávili mládí u psacího stolu snahou naučit se názvy cyklických uhlovodíků, datumů či jmen nějakých monarchů a tím, jak se píše interpunkce.
Neříkám, jak by to MĚLO BÝT, jenom říkám, jak to JE. Pokud své děti učíte/učila jste, jak žít ve světě takovém, jaký by podle Vás měl být a ne v takovém, jaký je, pak je mi jich upřímně líto.
Vítejte v kapitalismu...
Máte naprostou pravdu.
Na druhou stranu, pokud budu vychovávat dítě k tomu, aby toho "úspěchu" (dle mne pa-úspěchu) v dnešním světě dosáhlo, tak ten svět nikdy lepší nebude, jen horší a horší. A není cesty zpět!
Přemítám, a to docela intenzivně, jestli chci své děti vychovávat k tomu, aby byly hyeny a neohlížely se okolo, i když jim to možná život trochu ulehčí. Ale možná to budou inteligentní bytosti, které si uvědomí, že ten "úspěch" je jen nějaké pozlátko (peníze, auto, bydlení, postavení), ale štěstí jim opravdu nepřinese. Šťastný může být i člověk, co vydělává osm čistého zametáním chodníků.
"Peníze vám štěstí nepřinesou, ale je lepší brečet v limuzíně než v tramvaji."
Jasně, že šťastný může být i zametač chodníků, ale byl(a) byste jím raději než milionářem? Kdyby to bylo jen na Vás? To je argument...
Nevzpomenu si teď na žádnou studii týkající se závislosti finančního zabezpečení na vnitřním pocitu štěstí, ale nic by to nezměnilo na tom, že je prostě objektivně lepší být bohatý než chudý. A samozřejmě, stejně tak je lepší být šťastný než nešťastný, ale kdo vymyslel, že člověk nemůže být zároveň šťastný a bohatý? Nijak to na sobě nezávisí, to jen někteří lidé mají potřebu v mysli živit iluzi "spravedlivějšího" světa, kdy pokud je někdo bohatší materiálně, musí být zase zákonitě "chudší duchem", aby to jako bylo vyrovnané.
No ale takhle přeci svět nefunguje.
Jinak to, jak výchovou svých dětí ovlivníte svět, bude nejspíš zanedbatelné, za to vliv na jejich životy to bude mít zcela zásadní. Je na Vás, zda chcete defacto obětovat životy svých dětí v zájmu "vyššího dobra"...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.