Trpím ve škole

Dobrý den, nechápu Vás ani já. Stačí Vám dodělat ročník a odmaturovat, ale Vy na to jen kašlete a nebaví Vás to. Chozením za školu to lepší nebude a vzdělání si neukončíte. Tak se vzpamatujte, do školy řádně choďte (aby Vám přálo to štěstí), učte se k maturitě a tu školu si normálně dodělejte. V životě budete muset dělat i jiné věci, které nejsou zábavné. A dnes jste zase za školou, že? Zdravím!

Škola není na to, aby se odtrpěla. Škola je na to, aby tě připravila pro určité povolání. Až školu doděláš, abys věděla, co a jak se dělá. Použila a využila toho, co ses ve škole naučila. Když školou projdeš a nic si z ní neodneseš, v zaměstnání, které odpovídá tvému vzdělání, neobstojíš. Skončíš na páse, s jednotvárnými pohyby a jednoduchými činnostmi jako robot. Jestli si život představuješ takto, domluv se s mamkou a pokus se práci na páse najít a školu opusť. Jen si uvědom, že tohle nebude týden, rok, ale celý život. Když nic nebudeš umět a budeš mít tulení nemoc (obě ruce levé) budeš se tady a jinde ptát, na co máš na sociálce nárok. A budeš tam ve frontě s cyganama.

Máš strach z toho,že ti nadávají? To je pouze pro začátek,ono je to přejde,tím si buď jista.Začni se chovat dospěle,tím jim dokážeš,že jsi zodpovědná A uvědom si,že pokud školu nedoděláš,zahodíš tím celé ty roky a vstoupíš do života se základním vzděláním.To by asi nebyla pěkná volba,že?

Jo holka, co sis nadrobila, to si teď musíš prostě sežrat. Ze školy je ve stresu kdekdo, ale za školu chodí jen hlupák, tomu věř. Mámě se nediv, jak ti má asi pomoct, když na to kašleš a lžeš jí do očí? Jak se podle tebe měla zachovat? Mávnout rukou a dál s úsměvem živit někoho, kdo se sám nesnaží, lže a podvádí? To nemyslíš vážně, že.

Jo, teď ti to dávají sežrat, a taky mají proč. Cos jako čekala? Chodila jsi za školu? Chodila. Tak nevím, proč ti tak vadí, že se na tebe kvůli tomu blbě dívají. Blbě se dívají kvůli tvému dorovolnému hloupému přístupu.

Pokud jsi co k čemu, zvedni hlavu a snaž se. Bez vlastního přičinění ti nikdo cestičku zametat nebude. Měj odvahu napravit to, cos podělala. Teď se na tebe dívají jako na slabocha a hlupáka, co na to kašle. A je jen na tobě, co s tím uděláš, aby se na tebe dívali jinak. Pokud si to přiznáš a budeš mít odvahu to změnit, změní se i přístup tvého okolí.

Sharon, ty jsi o dost jiný případ. Za delší zdravotní problémy nikdo nemůže, v případě, že tě spolužáci nazývají simulantem , tak jsou dost hloupí. Divím se, že učitelé tomu tkaé nevěří, máš snad nějaké zprávy od doktora apod.

Za dobrovolné chození za školu si ale tazatelka může jedině a zcela sama.

Ahoj,

já Tě zas naopak chápu. Mám podobnou situaci. Také jsem nyní mohla být ve 4. ročníku, ale jsem znava ve 3., protože jsem také hodně chyběla. Bylo to sice většinou ze zdravotních důvodů, ale někteří spolužáci a bohužel i vyučující mi to moc nevěřili. Naštěstí mamka se mě zastala alespoň u třídního. Chybělo mi i dost známek, nakonec jsem se rozhodla o přerušení studia a jsem znova ve 3. roč. Samozřejmě, jak jsem si zvykla být často doma a mít individuál. plán zkoušení, je pro mě nyní těžké se vrátit do normálního koloběhu. Navíc ještě nejsou mé zdrav. problémy dořešené. Také jsem od doby, co jsem více chyběla, začala slýchat, že simuluji, chodím za školu, vyhýbám se zkoušení a když jsem tam přišla, někteří učitelé si na mě doráželi před celou třídou, což mě ještě více odradilo tam chodit. Nyní jsem tedy také ve 3. roč. také mně to tam většinou nebaví a nerozumím odbor. předmětům. Ale na tom, že je důležité tam chodit něo pravdivého bude, sama si to teď uvědomuji. Zač. škol. roku jsem začla celkem dobře. I v nové třídě mě docela vzali, na to že jsem uzavřenější typ. Pak jsem ale onemocněla, byla přes týden doma. A už se to se mnou začlo zase vézt. Začala být zas pozadu, když jsem přišla, hůře se mi vracelo do kolektivu, ... a to je do dneška. Tak mám strach, že se zas dostanu do podobného začar. kruhu s tím, že už to nebude jen ze zdrav. důvodů. Všichni mi ale říkají, že je důležité mít alespoň tu maturitu a když už jsem tam strávila tolik času, tak by to byly zbytečné roky.

Teď jsem se tu spíše vypsala za sebe, ale prostě jsem si nemohla pomoci, když jsem to tvé trápení četla, docela mě to připomnělo. Že se spolužáci budou občas dorážet, se dá tak nějak ještě pochopit, ale když i vyučující, tak to už mi hlava nebere. Jediné co bych Ti mohla poradit je, zkusit nají jinou školu stejného oboru - tam by Tě snad mohli vzít, abys nemusela od 1. roč., ale samozřejmě, pokud Tě to vůbec nebaví a máš touhu dělat něco jiného, možná by za to stálo přejít tam. Pak ještě Ti moho doporučit to, co doporučili i mně. Zajít párkrát na psychoterapie nebo k nějakému podobnému lékaři, který by Ti mohl pomoci. A pokud si s mamkou o tom rozumně promluvíš, myslí,, že by mohla s tebou do té školy třeba i zajít a promluvit si s těmi vyučujícími.

A ještě jedna rada na závěr, mně se snaží povzbudit i tím, že jsem starší a zkušenější, tudíž bych se neměla mezi novými spolužáky bát. A to, že bys to měla už umět, z toho si ni nedělej. Za chvíli to přejde. Mně to také občas říkají. Snažím se si to tak nebrat a většinou odpovím něco v tom smyslu, že jsem loni moc do školy nemohla chodit, a proto jsem tu znova, abych se to doučila.

Přeji si, aby nám to oběma dobře dopadlo.

vždycky jsem svým dětem říkal, aby se ve škole učili, aby z nich něco bylo a nemuseli pak stát někde u lopaty (i když je to taky práce, ale je škoda, pokud na to člověk má, aby tam skončil), děti jsem přes prázdniny vysílal do fabriky na brigádu (fyzická práce), aby věděli, jak se vydělávají peníze, no a z té roboty pak přišly vždy zničené a odpoledne sotva tahaly nohy, takže naznaly, že se raději budou učit, než pak celý život dělat to, co zažily na brigádě

Snad Vám nekřivdím, ale dneska každý hledá chybu jinde, než u sebe - prostě se mi nechtělo, nebaví mně, tak jsem nešel a světe div se, nikdo mi nerozumí, všichni jsou proti mně, dokonce po mně chtějí školní docházku. Zajímalo by mne, kde takoví lidé žijí - ale reálný svět to nebude. V zaměstnání se Vás bude někdo ptát, jestli chcete ráno vstávat o šesté a jít do práce, být tam minimálně osm hodin a dělat, co Vás nebaví? Vůbec ne. A budete muset, protože nikdo jiný než Vy sami Vás živit nebude. Vítejte ve světě dospělých!

Ahoj, pokud máš odpor, tak ho musíš přemoct, asi přetrpět a dodělat tu maturitu. Pak už to bude hodně o tom, co ty sama budeš chtít. Ale ta maturita je základ. Možná tě nebaví ten obor, možná máš problémy s učitelkou, ale podle toho jak píšeš hezky česky (narozdíl od jíných), tak jsi určitě chytrá. Tak vem rozum do hrsti a přeju ti, ať to zvládneš