Škola exorcismu v ČR

Exorcismus jako vymítání ďábla je skutečně záležitost kněze, ale myslím si, že ne každého a že dobrý exorcista by především měl vědět, kdy exorcismus na místě není, a teprve v druhé řadě, jak ho provádět. a taky si nemyslím, že by existovalo něco jako "VŠ kněžská, obor exorcista", ale jak to je, to nevím.

Já tomu nerozumím, ono už samo slovo exorcismus leckomu zavání středověkem (a ve středověku byl taky exorcismus velmi často zneužíván a používán třeba na padoucí nemoc), ale třeba Max Kašparů, psycholog a kněz a moudrý člověk, si dříve myslel, že "posedlost"je prostě otázka pro psychologa nebo lékaře, ale, jak sám říká, během své dlouhé praxe se setkal s případy, které mu do této kategorie prostě nešly napasovat.

Možná byste si mohl přečíst úvahu patera Kodeta.

Ano, je vyhrazena pouze kněžím. Ten útlý věk jsem zmínil proto, že předpoklady bývají často dány výchovou v rodině. Potom následuje pravděpodobně gymnázium a příslušná VŠ. Tato cesta tedy není např. pro ženaté muže a matky s dětmi. Církev se exorcismem stále zabývá. Samozřejmě to není v osnovách žádné školy, ale církev pro své vyvolené pořádá přednášky či kurzy na různá témata. A tohle je samozřejmě jedním z nich. Navíc má církev nevyčerpatelný zdroj informací ve svých knihovnách a k těmto informacím mají také přístup pouze vyvolení.

Bene, VUML jsem sice neabsolvoval, ale kdysi jsem měl možnost potkat pár lidí, kteří tam přednášeli. Oni sami přiznávali, že jsou břídilové proti tomu, jak s lidmi umí manipulovat církev.

"Ten útlý věk jsem zmínil proto, že předpoklady bývají často dány výchovou v rodině. Potom následuje pravděpodobně gymnázium a příslušná VŠ."

Ne, útlý věk s tím opravdu nemá pražádnou spojitost. Nemůžete automaticky spojovat běžného věřícího s exorcistou, když ani většina kněží k tomu nemá předpoklady. Navíc spousta lidí konvertuje ke křesťanství v dospělém věku, a zase naopak, mnoho z těch, kteří jsou v něm vychováváni, jdou nakonec jinou cestou.Na VUMLu se o církvi učily i jiné i věci, než že manipuluje s lidmi. Každý si to ovšem může přebrat po svém. Já, ač jsem chodila na ZŠ v letech 1994-2003, jsem zažila docela krutou komunistickou propagandu od jedné učitelky, která mě (nejen mě, samozřejmě) poměrně brutálně a veřejně šikanovala kvůli víře. Nakonec ji vyhodili, protože to nabíralo neskutečné obrátky.

Kdy může jít o něco jíného, než o duševní poruchu (či nějaký psychický stav)? Učit se na exorcistu má stejný význam jako učit se na ošetřovatele jednorožců či na lovce upírů.

To si Kašparů myslel taky.

Asi s tím nemáte žádné zkušenosti. Já bohužel ano, a nepřála bych vám být svědkem některých věcí.

Mám zkušenosti s duševními poruchami u příbuzných. Vím, co je člověk schopen dělat při těchto stavech.

Myslím něco úplně jiného. Takové věci, kdy v bytě po člověku, který se za svého života věnoval černé magii, létá pravidelně vzduchem nádobí a ohrožuje všechny členy domácnosti.

Kdybych tohle zažil, tak začnu velmi silně pochybovat o svém duševním zdraví. Víra v boha/y je jedna věc, ale věřit na posednutí nebo na to, že si s mými talíři hraje nějaký duch, to je podle mě pitomost , ale je to vaše věc. Mě jenom udivuje, co se ještě ve 21. století může oficiálně učit.

Dobrý den, nechci prudit, ale nerozumím této větě, resp. není to v rozporu s vírou? Citace: "Aby tomu člověk uvěřil, musel by to sám vidět." Není víra založena na tom, že věřím tomu, co jsem nikdy neviděl? Zdravím!

Člověku někdy dá práci, aby uvěřil i vlastním smyslům, takže myslím, že slovo "víra" lze v jistém smyslu použít i v tomto případě...